Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Genetika jistě přináší nějaké vstupní vlastnosti. Třeba ženy před všeobecným volebním právem zdědily genetickou výbavu ženství, které tehdy nebylo hodno prý ani libovolného vzdělání. A hle. Ženy volební právo i vzdělání dokážou vstřebat a využít. Jak si to vysvětlujete? ;-D

0 2
možnosti

Již od dětství byly dřív vnucované genderové rozdíly, žena se starala jen o domácnost a rození potomků, vzdělání bylo pro ženskou populaci nepřípustné.

Např. Marie Curie-Sklodovská byla první ženou profesorkou na pařížské Sorbonně a první ženou která tam studovala koncem 19. století. Přestože ženský mozek se nepatrně liší, ale je schopný vymýšlet i technologie, které byly v minulosti doménou jen mužů - žena vynalezla motorovou pilu, neprůstřelné vesty, světlice pro námořnictvo, stěrky oken automobilu, polymer pro pneumatiky, první programátorkou byla dcera básníka Byrona ! Takže žádná zaostalá "ženská" genetická výbava, ale jen byl umožněn přístup ke vzdělání a vědě.

0 0
možnosti

K inteligenci imigrantů: popírání skutečnosti, že jsou novoevropané znevýhodnění, vede akorát k ignoraci problému, zatímco by se mohl řešit. Věřím, že kdyby Afričané měli od miminka stejné podněty, IQ se časem vyrovná. Stejně jako se dá naučit IQ test, stačí trošku znalosti matematických řad.

Akorát by to chtělo speciální školy a více se jim věnovat. K čemuž není vůle ve stylu negramotnost je lidské právo, a když nám to začne kazit statistiky, snížíme školní laťky.

0 0
možnosti
Foto

Je hezké, že věříte.

Problém bych viděl v tom, že víra se může někdy rozcházet s realitou.

Lidé třeba dlouho věřili, že člověk myslí srdcem a mozek je jen chladíč krve. Nebo věřili, že Země je nehybným středem Vesmíru. Kdyby neprobíhal výzkum a dokazování, nedobrali bychom se pravdy.

To se týká i výzkumu vlastností populací a jejich porovnávání.

Připomínám, že rozptyl distribuce vlastnosti (například IQ) v rámci každé z populací může být větší, než je rozdíl ve středních hodnotách dané vlastnosti mezi různými populacemi.

2 0
možnosti

Ad CO2 a vodní pára:

Tady pan Bartoň předpokládá, že vlivy CO2 a vodní páry na skleníkový efekt lze jednoduše sčítat. NELZE, protože absorpční pásy těchto plynů se v IR oblasti často překrývají. Tady opravdu nelze uvažovat tak, že když je vodní páry 25x víc než CO2, bude i její skleníkový efekt 25x větší než u CO2. Nelze zanedbávat ani rozdíly ve skleníkové „účinnosti“ jednotlivých plynů, které jsou také značné.

Takhle primitivně se atmosféra nechová. Důkazem je například to, že v rovníkových oblastech, kde je vysoká vlhkost vzduchu, k zesílení skleníkového efektu vlivem CO2 dochází jen minimálně. Absorpce IR záření je tam totiž téměř saturována právě vodní parou a zvýšení koncentrace CO2 už velký vliv nemá. Na druhou stranu v polárních oblastech je velmi málo vodní páry, absorpce IR záření zdaleka saturována není a nárůst koncentrace CO2 se projevuje daleko více. Proto se v polárních oblastech otepluje výrazně více než v rovníkových. No a nakonec je to i otázka pozice absorpčního pásu jednotlivých plynů vzhledem k IR spektru záření, vyzařovaného povrchem nebo atmosférou. Na některých vlnových délkách je energetický vliv absorpce větší (tam, kde povrch nebo atmosféra vyzařují více), jinde menší (tam, kde vyzařují méně). I to je třeba brát v úvahu. Je tedy jasné, že je to celé složitější než primitivní úvahy pana Bartoně s odkazem na článek z roku 2003 na server o stavebnictví, kdy ještě spousta lidí věřila, že fyzika nefunguje.

3 0
možnosti

Ad solární cykly:

Pokud by hrál roli 200-letý sluneční cyklus a my máme z družic dobře proměřených posledních 40 let, pak máme proměřenou skoro čtvrtinu toho cyklu. Navíc tu čtvrtinu, kdy se s klimatem evidentně cosi děje a pokud to má příčinu ve sluneční aktivitě, muselo by se něco dít i s ní. A mělo by to být za těch 40 let detekovatelné. Ale není. Navíc sluneční aktivita je úzce vázána například na počet slunečních skvrn a to je parametr, který známe za posledních cca 400 let (viz např. https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_cycle). Je zřejmé, že v první polovině 20. století sluneční aktivita rostla (a část tehdejšího oteplení lze přičíst právě tomu), od druhé poloviny ale už nerostla. Navíc pan Bartoň argumentuje věcmi, na které vůbec nebyl dotaz. Dotaz byl na vliv 200-letého cyklu sluneční aktivity. Ne na to, jak klimatický systém tu energii zpracovává. Klimaskeptici tady argumentují právě změnami sluneční aktivity, které ale, jak bylo uvedeno, nebyly detekovány.

1 0
možnosti

Ok. A jaké máte vysvětlení například ke středověkému optimu (v Grónsku byly zemědělské osady), či k optimu v době, kdy Římané obsazovali Británii?

5 0
možnosti
Foto

Růst koncentrace CO2 v ovzduší je příčinou růstu teploty na Zemi a nikoliv důsledek. . Ohřívá se voda v oceánech. Teplá voda váže méně CO2 a více ho zůstává v atmosféře. Ze zkoumání vzorků vytažených z průzkumných vrtů v ledovcích a v usazeninách moří a velkých jezer lze doložit, že v minulosti po vzestupu koncentrací CO2 v ovzduší, vždy s určitým poměrně krátkým časovým odstupem, stoupla teplota. Bez skleníkového efektu by byla na naší planetě průměrná teplota – 18 °C, a nikoli + 15 °C. Hlavním skleníkovým plynem je vodní pára. Emise CO2 z přírodních procesů jsou mnohokrát větší než emise vznikající z lidské činnosti. Existuje studie dokládající, že v roce 1997 přírodní uhlíkové toky tvořily roční objem okolo 200 miliard tun, zatímco lidskou činností vzniklo jen 8 miliard tun.

0 2
možnosti

Radim Tolarz:

koho dotace dostáváš, toho píseň pěj.

4 2
možnosti

Nežiju z dotací :-)

0 1
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS