Na Tchaj-wanu se to pralo v parlamentu

Mezi poslanci tchajwanského parlamentu propukla bitka, když se vládní a opoziční poslanci utkali kvůli možnému dovozu vepřového masa z USA.

Od cesty předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila na Tchaj-wan uplynulo pár týdnů, přesněji tři měsíce. Cesta budila emoce nejen v komunistické Číně, ale i u nás doma. Vystrčila podpořil dokonce sám ministr zahraničí USA Mike Pompeo. V září se na Tchaj-wan vypravil dokonce i ministr zdravotnictví USA a spekulovalo se dokonce o tom, že se s „návštěvami Tchaj-wanu roztrhne pytel“ – viz zde. Návštěva amerického ministra zdravotnictví byla komentována tak, že USA uznávají výborné výsledky tchajwanské politiky při překonávání virové pandemie covidu-19. Nyní ale dostaly americko-tchajwanské vztahy docela jiný ráz.

Tchajwanská vláda chtěla v parlamentu prosadit zákon o dovozu vepřového masa z USA. Prezidentka Cchaj Jing-wen v srpnu oznámila, že tchajwanská vláda od ledna příštího roku povolí dovoz amerického vepřového masa obsahujícího hormon ractopamin, stimulant urychlující růst svalové tkáně, a naopak snižující růst tuku. Látka je v Evropské unii i Číně zakázaná, i v USA se na ni vztahují omezení. Proti oznámeným změnám se okamžitě postavila opoziční Národní strana Kuomintang, která argumentuje obavami o nezávadnost potravin. Poslanci opozičního Kuomintangu se poprali s vládními poslanci a opoziční poslanci dokonce vylili na premiéra kýbl s vepřovými vnitřnostmi.

Vypadá to, že americký ministr zdravotnictví byl na Tchaj-wanu ani ne tak kvůli covidu-19, ale aby loboval za nezávadnost amerického vepřového na zdraví lidí. Ukazuje se, že za cestou amerického politika tak byl obchod, který má americkým farmářům zajistit odbyt produkce vepřového. I Vystrčil se vrátil s tím, že nás čeká skvělá obchodní spolupráce s Tchaj-wanem.

Rusko a komunistická Čína ale zůstávají dál trnem v oku progresivních médií. Toho největšího zloducha jsme se sice zbavili – mám na mysli Donalda Trumpa – i když ten ještě do inaugurace nového prezidenta leccos vyvede. Ukazuje se ale, že média, která plně podpořila Joea Bidena, prochází novou fází. Tou je rozdělení na „realistické progresisty“ a na „přesvědčené progresisty“. První návrhy na členy Bidenovy administrativy jasně ukazují, kde povede budoucí střet uvnitř Demokratické strany. Zatímco „realisté“ zatím stále ještě respektují hru na vůdčí roli USA ve světě, i když jí budou prosazovat pod pláštíkem jiných hesel než „America first“, přesvědčení levičáci Demokratické strany budou prosazovat další proměnu samotných Spojených států do světa „nového řádu“. A právě na tom se bude „lámat chleba“. Očekávám, že naprostá většina majitelů amerických médií se přikloní na stranu „realistů“ a povedou s levičáky tvrdou válku.

Vraťme se však právě ke komunistické Číně a Tchaj-wanu. Čína již Bidena vzala na vědomí jako budoucího prezidenta USA a je otázkou, zda USA budou pokračovat v dalším posilování vztahů s Tchaj-wanem včetně dodávek vojenského materiálu. Trump tím tlačil na Čínu, aby dosáhl lepších podmínek při obchodu. Cla, kterými USA zatížily dovoz z Číny, tak zřejmě vydrží i po inauguraci, minimálně do té doby, než se podaří s Čínou uzavřít novou obchodní dohodu. Zatímco dovoz vepřového na Tchaj-wan ze Spojených států způsobil onu parlamentní bitku, jedno je jisté úplně. Kvůli obchodu s Českem se tchajwanští poslanci sotva poperou.