Obce, města a kraje nejsou stát? Pozoruhodná idea!

Poté, co poslanecká sněmovna schválila jednomyslně pomoc podnikatelům a malým firmám, spustila opozice křik kvůli údajnému „vyhladovění“ obcí, měst a krajů. Jak je to tedy?

Před několika týdny schválila poslanecká sněmovna jednomyslně pomoc OSVČ, tak zvanou „pětadvacítku“. Vzpomeňme, že opozice z ní chtěla udělat „třicítku“. Nyní došlo i na tak zvaná „eseróčka“, a v tom někoho z opozice (nejhlasitěji zřejmě ze STAN, pirátů a částečně i dalších opozičních stran) napadlo, že pomoc státu jde ze sdílených daní a že cílem státu je pomocí podpory OSVČ a SRO „vyhladovět“ samosprávy obcí, měst a krajů a potom tyto samosprávy „ovládnout“. Primátor Prahy Zdeněk Hřib dokonce vyvěsil černou vlajku na protest proti této politice a poslankyně Věra Kovářová za STAN právě v ČT v pořadu Události, komentáře hovořila se zanícením o „vyhladovění“ samospráv. Navíc i část ČSSD hovoří o „chybě“, kterou je nutné napravit.

Český daňový systém je mimo jiné založen na rozpočtovém určení daní. Všechny výše popsané problémy vyústily v poměrně zásadní novelu zákona o rozpočtovém určení daní a to zákon č. 377/2007 Sb., který vešel v platnost 1.1.2008. Změny zavedené touto novelou lze shrnout do následujících bodů:

• dochází ke zvýšení podílu obcí na sdílených daních, a to z výše uvedených 20,59 % na 21,4%
• dosavadní kritérium počtu obyvatel obce upravené příslušným koeficientem je rozšířeno o nová kritéria (celkové výměra obce s váhou 3 % a prostý počet obyvatel obce s váhou 3 %, staré kritérium zůstává s váhou 94 %)
• přechod z koeficientů velikostní kategorie obce na koeficienty postupných přechodů

Jestliže stát v současné krizové situaci vyplácí podporu prostřednictvím finančních úřadů, stane se jednoduše to, že daňové příjmy jsou ještě před tím, než jsou rozděleny na daně pro státní rozpočet, rozpočet krajů a obcí, vyplaceny tu OSVČ, tu malým firmám. Státní rozpočet, kraje a obce pak dostanou menší příjmy, protože se rozdělí to, co po pomoci OSVČ a firmám zůstane. Tak fungují současné zákony. Toto je naprosto známý fakt a pokud se někteří poslanci tváří, že je to „překvapuje“ a že udělali „chybu“, značí to zejména to, že daňovému systému nerozumí.

Je však skutečně správné hovořit z pozice opozičních stran o „vyhladovění“ obcí, měst a krajů? Vždyť podnikatelé či malé firmy nesedí ve vzduchoprázdnu, ale v konkrétních obcích, městech a krajích. Považuji proto za naprosto samozřejmé, že se na jejich podpoře bude podílet státní rozpočet i rozpočty obcí a měst. Podílejí se přesně podle zákona o rozpočtovém určení daní. Obce tak nesou podíl 21,4 %. Vykládat do médií něco o nespravedlnosti a že když stát chce podpořit OSVČ, má tak udělat ze svého, a ne z rozpočtu obcí a měst, považuji za největší opoziční faul, který překonává rétoriku o „chaosu“, „zákazech“ atd.

Je třeba rovněž připomenout, že díky vzestupu podílu obcí na daních, skončily rozpočty obcí, měst a krajů v posledních letech ve výrazném přebytku a pokud stát hospodařil s deficitem kolem 40 miliard korun, celkové hospodaření rozpočtů státu, obcí, měst a krajů skončilo přebytkem. Na účtech obcí a měst jsou nyní miliardy korun. Tvrdit, že jsou obce bez peněz je lež. Navíc, stát se zavázal, že obcím pomůže částkou cca 10 miliard korun formou dotací. Tento slib je třeba kontrolovat, aby se skutečně realizoval.

Současně to svědčí o tom, že část obcí a krajů ovládaná zejména STAN, nepovažuje své obce a kraje za součást státu. To je naprosto směšné i z dalšího důvodu. Obce i kraje totiž vykonávají státní správu v rámci zákona. Na obcích jsou stavební úřady, živnostenské úřady a další činnosti, které vykonávají činnost státu. Vykládat tedy s vážnou tváří o tom, že obce a kraje „nejsou součástí státu“ je další promyšlená lež. Ta má jediný cíl – opět rozeštvat proti sobě různé složky státu. Navíc se domnívám, že pokud někdo tvrdí, že obce, města a kraje „nejsou součástí státu“, není hoden toho, aby náš stát řídil.