Virová sebevražda Západu po vzoru Říma – polemika s Lubošem Motlem

Pan Luboš Motl napsal velmi rozsáhlou kritiku toho, jak Západ reaguje na současnou pandemii čínské chřipky. Označuje způsob řešení této pandemie formou zákazů za formu ekonomické sebevraždy Západu.

Esej Luboše Motla  uveřejněná na Neviditelném psu o současné situaci v pandemii čínské chřipky, oficiálně nemoci COVID-19, je zaměřena na kritiku toho, jakým způsobem se problém na Západě řeší, tj. i za cenu velkého hospodářského propadu měřeno poklesem HDP v důsledku karanténních opatření. Motl toto řešení zásadně odmítá a přirovnává ho k situaci v někdejším antickém Římu, který „dojel“ na ekonomický rozpad v důsledku rozpadu hodnot, kterými se Říše římská vyznačovala.

V zásadě, kritika Západu je oprávněná, pokud se zaměříme na obecné trendy jeho politiky. Teprve americký prezident Donald Trump se politice (uvádím pouze pár příkladů)

• volby pohlaví dítětem
• migraci jako základním lidským právem
• záchrany klimatu přechodem na „uhlíkově neutrální ekonomiku“

a dalším opatřením tohoto typu postavil a výše uvedené zásady dnes převážně podporuje pouze EU.

Nelze tedy dle mého soudu směšovat Západ a „Západ“ aniž bychom jasně definovali, jaký „Západ“ máme vlastně na mysli.

Nicméně, v souvislosti s čínskou chřipkou však považuji Motlovu kritiku za neadekvátní. Velmi mne totiž naštvala Motlova argumentace z kraje eseje. Píše:

Velká část lidí na Západě nemá problém s přijetím sebevražedného zastavení svých ekonomik ve snaze zastavit virus, jehož hlavním důsledkem je, že jisté množství velmi starých nebo nemocných lidí odejde o několik týdnů nebo měsíců dříve, než by odešli jinak. Stejně jako nadšeně podporují prohlášení, že počet pohlaví je 46 a nikoliv 2; že je třeba omezit nadýmání krávy, abychom zachránili ledního medvěda; že je třeba do Evropy přivítat miliony exotických migrantů a považovat je za neurochirurgy; a tak dále.

Tady si dovolím s Motlem naprosto zásadně nesouhlasit. Jeho názor, že čínská chřipka způsobí to, že „jisté množství velmi starých nebo nemocných lidí odejde o několik týdnů nebo měsíců dříve, než by odešli jinak“, považuji za docela velkou minelu. Pokud se navíc tato věta ocitne vedle věty o tom, že omezení pohybu je postoj těch, kteří „nadšeně podporují prohlášení, že počet pohlaví je 46 a nikoliv 2; že je třeba omezit nadýmání krávy, abychom zachránili ledního medvěda; že je třeba do Evropy přivítat miliony exotických migrantů a považovat je za neurochirurgy; a tak dále.“, považuji to nejen za minelu, ale ránu pod pás lidem, kteří jako já nesouhlasí jak s migrací, tak s volbou pohlaví dítětem, a přesto souhlasí s omezeními vyhlášenými v rámci opatření proti šíření viru.

Již při minulých velkých epidemiích, které lidstvo sužovaly, bylo omezení pohybu osob základním opatřením proti šíření nemoci. V situaci, kdy na nemoc nebyl lék, bylo omezení pohybu většinou nejúčinnějším způsobem, jak šíření nemoci zabránit.

Současně je však třeba připomenout, že při řešení dnešní situace nepostupují členské státy EU ani celý tak zvaný Západ zcela jednotně a volí různé metody. Itálie či Španělsko přistoupily k zákazům v situaci, kdy se virem nakazilo zřejmě mnoho set tisíc, možná miliony lidí, a následoval či následuje kolaps zdravotnictví, kdy lékaři rozhodují, komu pomoci a pomáhají mladým lidem a staří mají smůlu a skutečně umírají. To je naprosto nepředstavitelná situace.  V USA řeší situaci jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých států unie.  Je mimochodem pozoruhodné, že podle průzkumu Gallupova ústavu dosáhla v těchto dnech podpora Trumpa a jeho kroků při řešení virové nákazy nejvyšších hodnot od jeho zvolení do funkce amerického prezidenta.

V Česku se nám zatím podařilo vyhnout se přetížení zdravotnického systému, přesto je čínská chřipka předmětem politikaření a kritizuje se kde co, zejména dodávky ochranných pomůcek z Číny. I v USA se náhle kritizuje zaslání asi 20 tun ochranných pomůcek Číně v lednu, když v současnosti tyto pomůcky chybí ve státech unie. Podobně se ostatně kritizovala dodávka do Číny z Česka, a přitom sbírka na pomoc Číně vznikla jako iniciativa krajů a na ČT24 to „odnesla“ vláda. Není proto v podmínkách demokratické společnosti možné vyhnout se politikaření a vlády to od opozice dostávají za vše, co podniknou. V Maďarsku opozice viní vládu z uzurpování moci, v Polsku vyzývá opozice k bojkotu prezidentských voleb, u nás si opozice brousí svůj „ostrovtip“ na tom, zda byl nouzový stav vyhlášen podle práva a zda vláda záměrně nevyužívá zákony k tomu, aby zamezila odškodnění firem za ušlý zisk atd.

Nedomnívám se však, že právě situace s čínskou chřipkou je důkazem úpadku Západu a jeho hodnot. Nebezpečí existuje zejména na straně EU, která připravuje „zelený úděl“ a zatím není zřejmé, zda od této politiky v souvislosti s ekonomickým poklesem ustoupí. USA situaci překonají zřejmě lépe, protože se tam žádné „zelené úděly“ nepřipravují.

Západ, ve smyslu západní Evropy potažmo EU, je ohrožen mnohem více, nicméně poslední týdny ukázaly, že už i Řecko postavilo proti ilegální migraci armádu a policii a scénář milionové migrace do EU je tak zatím mimo hru. Věřím, že po konci omezení i většina evropských států odmítne program „zelený úděl“ a své ekonomiky povede k urychlenému nastartování. Bude rozhodně co napravovat.