Brexit je brexit

Po třech letech hádek o realizaci výsledků britského referenda o vystoupení z EU dosáhl Boris Johnson vítězství. Odchod Británie z EU je tak na pořadu dne a v době „uhlíkové neutrality EU“.

Zatímco britští voliči hlasovali o novém složení Dolní sněmovny, Evropská rada se v Bruselu zabývala klimatickými změnami a došla k „uhlíkové neutralitě“. Není lepšího příkladu toho, co se děje dnes v Bruselu a Londýně.

ČT si tentokrát neutrhla takovou ostudu jako při komentování výsledků voleb amerického prezidenta v roce 2016. Tehdy se komentátoři nemohli vyrovnat s tím, že „neporazitelná“ Hillary Clintonová prohrála s Donaldem Trumpem. Tentokrát byl do Londýna vyslán Michal Kubal, který „koordinoval“ vysílání ČT o volbách do Dolní sněmovny.  Stálý zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal, který byl zatížen ne zcela objektivním vysíláním o náladách britské veřejnosti před hlasováním, se pod dojmem odhadu volebního výsledku snažil o to vzbudit dojem, že to „přeci dávno říkal“.

Zpravodajství ČT ještě před oznámením exit-poolu se zaměřilo na „nepopulární lídry“ konzervativců i labouristů. Hovořilo se o výběru „menšího zla“ a dokonce i Češi žijící v Británii tvrdili, že to Boris Johnson zdaleka nemá jasné. Mýlili se. Johnson, který vsadil na to, že konzervativci pod jeho vedením dokončí Brexit, se tak ukázal jako silný vůdce. ČT sice několikrát připomněla jeho „nejasný“ postoj k „pravdě“, nicméně po oznámení výsledků exit-poolu tyto narážky skončily.

V ten samý den se v Bruselu konalo jednání Evropské rady a hlavním bodem byla „uhlíková neutralita“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová opět na závěr svého vystoupení tvrdila, že „Evropa bude v roce 2050 první světadíl s uhlíkovou neutralitou“.  Opakuje tak toto tvrzení, i když EU zdaleka není celá Evropa. Bělorusko, Moldávie, Ukrajina a evropská část Ruska jsou geograficky významnou součástí Evropy a tyto státy nebyly v Bruselu přítomny. Leyenová by proto neměla mluvit za „Evropu“, ale pouze za EU.

Uhlíková neutralita je termín, který je založen na předpokladu toho, že se produkce kysličníku uhličitého ze spalování fosilních paliv vyrovná jeho spotřebě vegetací (zejména stromy). Český premiér Andrej Babiš čelil výzvám k odstavení jaderné energetiky a dosáhl alespoň toho, že se v závěrečném prohlášení Evropské rady zmiňuje její existence. Zatím tedy není jádro postaveno mimo zákon EU. Je však zřejmé, že zatímco hlasování v Británii fakticky ovlivní vývoj Británie na základě přání voličů, uhlíková neutralita je státům EU de facto „předepsána“ tlakem panelu IPCC z OSN. Žádné volby s hlavním tématem „neutrality“ v EU neproběhly a radikální zelené strany jsou přeci jenom v EU zatím ve výrazné menšině. Přitom existuje alternativa k této „neutralitě“, a to investování do přizpůsobování se změnám klimatu. Takové investice by dle mého soudu přinesly pro státy EU více užitku a to možná už v nejbližších letech. „Neutralita“ EU je tak sice krásná věc, ale změny v klimatu nejspíše vůbec neovlivní. Buď proto, že žádný příčinný stav mezi kysličníkem uhličitým v atmosféře a změnou klimatu neexistuje, nebo proto, že EU zůstane v této politice osamocena.

Domnívám se, že vítězství Johnsona v Británii ulehčilo i lídrům EU. Skončí snad období, kdy se EU snažila Británii za odchod „potrestat“ a sázela na rozdělení britské politické reprezentace. To by nyní mělo skončit a i EU bude muset spolknout „hořkou pilulku“ a smířit se s odchodem Británie.