Mohammed patří k nejoblíbenějším jménům v Německu?

 Podle iDnes.cz , čerpající z Berliner Morgenpost, bylo jméno Mohammed na špici mezi chlapci v Berlíně a dalších šesti spolkových zemích. Podíval jsem se na originální zprávu a zíral jsem.

Původem arabské jméno Mohamed se všemi jeho pravopisnými variantami se řadilo mezi nejoblíbenější „křestní“ jména pro chlapce narozené v roce 2018 v šesti německých spolkových zemích. V Berlíně se samostatně dokonce umístilo na první pozici, vyplývá z průzkumu Společnosti pro německý jazyk. Organizace zkoumala četnost jmen podle různých kategorií. iDnes.cz převzalo tuto zprávu od deníku Berliner Morgenpost.

Pokud zvídavý čtenář navštíví odkaz na německý deník, nalezne jako ilustrační foto fotografii tří dětí v modrém oblečení, tedy by mělo jít o chlapce. Jsou to maličké bílé děti a měli bychom tedy věřit tomu, že se jméno Mohammed šíří i mezi rodilými Němci.

To iDnes.cz použil zcela jinou ilustrační fotografii. Obě fotografie záměrně neuvádím, protože se chci vyhnout diskusím s administrátory, kteří již zasáhli v případě ilustračních fotografií v mém článku tak, že nemám na šíření těchto fotografií copyright. Takže fotografie na iDnes.cz doprovázející přepis článku z Berliner Morgenpost je použita z agentury Reuters a je na ní žena s dítětem, ona poněkud tmavší pleti, dítě (její syn?) poněkud světlejší.

Ilustračním fotem se zřejmě iDnes.cz pokusil upozornit na to, co v originále zcela chybí. Ačkoliv se to v originálním článku nepíše, je raketový nárůst obliby jména Mohammed u chlapců v Berlíně evidentně způsoben imigrací do Německa ze zemí s islámskou tradicí. V originálním německém vydání o tom není ani čárka a čtenář by tak měl nabýt dojmu, že se jméno Mohammed šíří i mezi nově narozenými dětmi rodilých Němců a Němek.

Zdá se, že v německém „korektním“ tisku se o příčinách tohoto jevu nevede žádná diskuse. Pod článkem není otevřena žádná diskuse a odkazy na facebook a twitter skončí zase jenom u obrázku třech malých dětí. Zato pod článkem iDnes.cz diskuse otevřena je a je skutečně „živá“.

Ano, ano - děti za nic nemohou. To je sice pravda, ale četl jsem před nedávnem jiný případ, také z Německa. Jedno dítě imigrantů, které už mluvilo dobře německy, bylo napadeno svými „soukmenovci“ a zbito zato, že „kolaboruje s učiteli“. Co s tím - to je totiž ona kardinální otázka, kterou bude muset řešit nejen Německo, ale celá EU.