Jsem zděšen ze zděšení blogera Flašky

Tomáš Flaška nazval svůj příspěvek „Jsem zděšen stavem demokracie u nás“. Naráží tak na komentář Andreje Babiše k obvinění od Policie ČR. Bohužel, se stavem demokracie bychom měli být zděšeni podstatně déle.

Motem článku Tomáše Flašky je toto: Policie navrhla obžalovat premiéra a dalších pět osob v kauze Čapí hnízdo. Premiér nenechal se svou reakcí dlouho čekat. Jasně to pojmenoval: „Je to zpolitizované a od samého začátku to beru jako organizovaný komplot.“

Svou úvahu končí takto: Hm. Připočtěme k tomu velmi nevábná vyjádření našeho moudrého pana prezidenta na adresu BIS a řekněte si – není něco shnilého ve státě českém, když tyto klíčové instituce tak zoufale pracují, jak nám tvrdí špičkoví politici? To už bychom si mohli připadat skoro jako v Rusku nebo Číně. Otázku jsem již položil – co tedy udělali politici pro zlepšení. Odpověď je jasná – nic. Na rozdíl od mnou jmenovaných zemí totiž ta policie u nás opravdu pracuje nezávisle. A jsem rád, že ti politici mohou pouze skřípat zuby a trousit svá velmi úsměvná moudra.

Obávám se, že v podání Flašky se jedná o zásadní zjednodušení případu Čapího hnízda, v němž Andrej Babiš čelí obvinění policie. Ponořme se proto poněkud hlouběji do činnosti českých orgánů činných v trestních věcech a s překvapením možná zjistíme, že bychom měli být stavem demokracie znepokojeni zřejmě od listopadového převratu roku 1989.

Nejprve ale ještě poznámka ke „skřípání zubů a troušení mouder“ ze strany politiků. Babiš, který je vyšetřován v kauze Čapího hnízda, si dle mého soudu může skutečně říkat „svá moudra“ a prohlašovat, že je kauza Čapí hnízdo zpolitizovaná. Naprosto s ním v tomto směru souhlasím a tvrdím, že pokud by Babiš nebyl v politice, o žádném Čapím hnízdu bychom nikdy neslyšeli.

O tom, že je něco velmi shnilého ve státě českém, co se trestních kauz českých politiků týče, na rozdíl o Flašky vůbec nepochybuji. Podle Miloše Zemana, kterého osobně v lásce nijak zvláště nemám, ale který má občas i velmi relevantní informace, výrazná většina, snad až 80% soudních procesů s politiky na komunální, krajské i celostátní úrovni končí jejich osvobozením.  To nesvědčí zrovna o tom, že by policie a státní zastupitelství pracovala „na jedničku“.  Má to ale své konsekvence. Řadě obviněných a souzených politiků zničí policie a stát kariéru a osvobozující rozsudek už většinou stejně nemá cenu větší, než že jsou stále bezúhonní. Vždycky už na ně bude veřejnost pohlížet „skrz prsty“ a v politice si už v naprosté většině ani „nevrznou“.  Znám snad kromě Babiše jen jeden celostátně medializovaný případ obviněného a souzeného politika, hejtmana Libereckého kraje, který i přes obvinění policií dokázal vyhrát krajské volby. Jinak je to fakt pro politika stopka.

Za přímo odstrašující pak považují práci policie a státního zastupitelství v případu Petra Nečase a jeho údajných trafik.  Soudy se dodnes s případem nevypořádaly, ODS díky tomu drtivě prohrála volby v roce 2013 a policie a státní zastupitelství tak zásadním způsobem ovlivnily českou politiku a stály u zrodu současné dominance hnutí ANO a Andreje Babiše.  Zdá se, že se sice snaží svou práci „odčinit“ a tak vnímám údajnou kauzu ovlivňování mýta ze strany Jaroslava Faltýnka (ať má „průser“ i další vysoký představitelů hnutí ANO!), ale o tom by práce policie skutečně být neměla.

Bohužel, s názorem Tomáše Flašky, že policie u nás pracuje opravdu nezávisle tak nemohu souhlasit, protože praxe hovoří zcela jinak.