Zářijový volební model CVVM je tragický pro pravici

Zářijový model volebních preferencí podle CVVM potvrzuje dominanci hnutí ANO. Další strany budou podle tohoto modelu spíše jen paběrkovat. TOP 09 hrozí odchod z parlamentu.

Jestliže by se i jen částečně naplnila předpověď CVVM o volebních preferencích měsíc před volbami do poslanecké sněmovny, žádnou radost by  z volebního výsledku neměla žádná „tradiční“ strana. ČSSD, KSČM i ODS dlouhodobě stagnují a jejich volební preference kolísají kolem 10% nebo lehce nad touto hodnotou. Podle CVVM by šanci na vstup do poslanecké sněmovny měla SPD Tomio Okamury a Piráti Ivana Bartoše. Popravdě - Ivan Bartoš je mi s i dredy sympatičtější než Tomio, kterého lze podle výroku soudu nazývat Pitomiem.

 O svou budoucnost se však zcela evidentně musejí obávat všechny standardní strany. Zdá se, že jedinou pravicovou stranou, která má jistou šanci dosáhnout na dvouciferný volební výsledek, je ODS. TOP 09 Miroslava Kalouska se dostala těsně pod hranici 5% a má tedy účast ve sněmovně také nejistou, podobně jako STAN. Ale ani lidovci Pavla Bělobrádka si nemohou být ničím jistí. Zdá se, že Bělobrádek lidovce do sněmovny přivedl a poměrně reálná je i představa, že po čtyřech letech v parlamentu budou lidovci opět „mimo“.

Volební odhad podle CVVM však přináší i další neznámé. Pokud by všechny partaje, které nyní tvrdí, že s Andrejem Babišem a ANO nikdy nepůjdou do koalice, v tomto svém postoji vytrvaly, nemohla by de facto vzniknout vůbec žádná většinová vláda. Koalici proti Babišovi si naprosto neumím představit, protože by v ní byly strany s naprosto odlišnými programy. Za mnohem pravděpodobnější lze proto považovat ochotu jít s Babišem do vlády u SPD Tomio Okamury s tím, že by takovou vládu nepřímo podpořila KSČM, která by za to získala zajímavé posty v poslanecké sněmovně, možná dokonce předsedu sněmovny.

Česká pravice ale zažívá další propad důvěry. TOP 09 voliče ztrácí pomalu, ale jistě a ODS voliče již neztrácí, ale ani nezískává. Necelých 14% pro ODS a TOP 09 je tragickou vizitkou pro předsedy těchto stran, Petra Fialu a Miroslava Kalouska. Pokud se ODS nepodaří překonat hranici dvouciferného volebního výsledku, bude naprosto nezbytné provětrat vedení této strany. Nestačí se utěšovat tím, že už ODS nehrozí vypadnutí ze sněmovny. ODS evidentně chybí osobnosti, které by dokázali oslovit voliče. Staří harcovníci již neoslovují mladší generace a třicátníci či čtyřicátníci nejsou žádnými osobnostmi v pravém slova smyslu. Ano, Petr Fiala dokázal po letech marasmu vykřesat jiskru naděje, nicméně k získání někdejšího postavení ODS mu evidentně scházejí síly i nápady.

Miroslav Kalousek doplácí na svou mimořádnou neoblíbenost u voličů obecně. Je faktem, že jako jeden z mála dokáže přesně a zajímavě vystihnout problém a umí mluvit. Vleče však sebou těžký batoh všech svých politických veletočů a eskapád, který ho i jeho stranu dusí, tlačí k opuštění sněmovny. Svobodní zcela jistě nezopakují úspěch z voleb do Evropského parlamentu a Petr Mach není rovněž personou, na kterou by se stály fronty.

Pravici nemůže utěšovat, že sociální demokracie je na tom podobně a že jí z dlouhodobého hlediska čeká také úpadek, pokud se do jejího čela nepostaví skutečné osobnosti a ne jen protřelí mazáci, kteří se vyznají v šíbrování a vzájemně se podpírají, aby neupadli. Česká sociální demokracie ale fakticky nemá žádný program, který by prospěl českému státu. Myslí si, že důchody jsou „v pohodě“ a není třeba žádné důchodové reformy. Vždycky jsou připraveni šáhnout do rozpočtu a vylovit finance na zvýšení důchodů, pokud se ekonomice daří.  A až se dařit přestane, nebudou ani na okamžik váhat a vyrobí stamiliardové schodky.

Komunisté se drží své voličské základny, která se již třetí desetiletí drží na úrovni kolem 10%. Neexperimentují a nijak zvlášť neprovokují. Mají své „jisté“ a čekají….

Nakonec je tu Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Babiš vsadil na kartu pronásledování své osoby ze strany „tradičních“ politiků a udržuje si stabilní podporu voličů. I jeho voliči vědí, že ne vše kolem Babiše je a bylo „košer“, ale mají jasno. Druzí jsou na tom stejně ne-li hůř. Bylo by jistě zajímavé znát podrobnější údaje o voličské základě hnutí ANO, ale podle všeho se k Babišovi přidala podstatná část někdejších voličů ODS a ČSSD.  Umím si představit současnou náladu mezi triumvirátem ČSSD, když sledují grafy volebních preferencí. Stále nepovažuji za vyloučené, že se Chovancova a Zaorálkova partaj pokusí volby zdramatizovat a policie si pro Babiše přijde se zatykačem. Uvalení vazby na Babiše je podle těch, co připravili Babišovo stíhání, zřejmě stále ve hře. Moc času však není, protože čím později k tomu Chovanec přikročí, tím pravděpobnější bude emociální „semknutí“ Babišových voličů, kteří ho ve volbách podpoří.

Babiš dokázal zužitkovat pád vlády Petra Nečase a ve vládě s ČSSD a KDU-ČSL se dokázal etablovat jako „spasitel“ státního rozpočtu. Že to byla spíše náhoda a „osud“, je zřejmé každému. Nicméně, všichni dobří stranící všech stran mají nevýhodu tahu. Podstatná část voličů jim nevěří.