Proti Merkelové bude kandidovat Schulz

Bývalý předseda Evropského parlamentu Martin Schulz byl schválen německou sociální demokracií jako kandidát na kancléře v letošních celoněmeckých volbách. SPD tímto krokem vystavila EU obrovskému riziku.

Martin Schulz, až do nedávna předseda Evropského parlamentu, byl vedením německé SPD potvrzen jako kandidát na kancléře pro podzimní celoněmecké volby.  Schulz ještě jako předseda EP měl velký podíl na způsobu (ne)řešení migrační krize z roku 2015. Jestliže kancléřka Angela Merkelová posílila svým ne zcela domyšleným výrokem o německé pomoci pro syrské uprchlíky tah migrantů do Německa, Martin Schulz co by člen nejužší bruselské administrativy, se přímo podílel na vypracování doktríny o přerozdělování migrantů podle kvót.  Merkelová sice o nutnosti „společného řešení migrační krize v rámci EU“ také ještě hovoří, nicméně s dovětkem, že se to zřejmě jen tak brzy nepodaří.

To německá SPD už jede ve zcela jiném režimu. Poslední exekutivní příkazy amerického prezidenta o zákazu vstupu do USA pro osoby z několika států Asie a Afriky, v nichž buď zcela nefungují ústřední vlády, nebo se v nich angažuje Islámský stát, je Evropany kritizován. Zákaz vstupu pro osoby s íránským pasem nepatří do této kategorie, ale značí, že americká politika vůči Íránu z doby Baracka Obamy je ta tam. Martin Schulz bude vehementním odpůrcem Trumpovy politiky. Své politování k zákazu vstupu do USA vyslovila v sobotním telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem i Angela Merkelová. Vypadá to tedy tak, že se o křeslo kancléř-e/ky budou v podzimních volbách ucházet dva kritici amerického prezidenta, Merkelová jako „soft“ a Schulz jako „hard“.

Předseda vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a bavorský premiér Horst Seehofer Trumpa pochválil. "Důsledně a rychle realizuje bod po bodu své volební sliby. V Německu bychom nejdřív zřídili pracovní skupinu, poté zkušební skupinu a pak ještě implementační skupinu," řekl s tím, že ale s obsahem Trumpových kroků ne vždy souhlasí. Tím „pobouřil“ zelené, kteří vyčetli Seehoferovi jeho postoj s tím, že „jediným partnerem pro CSU bude Alternativa pro Německo“.

Z hlediska evropské politiky bude rok 2017 nesmírně důležitý a zřejmě i přelomový. V Německu by v případě teoretického vítězství SPD s podporou zelených a Levice (komunistů) získala navrch politika otevřenosti a vstřícnosti Evropy k imigraci, Německo by zřejmě tvrdě prosazovalo systém kvót a tvrdě by se vzepřelo i USA pod Trumpem. To by vedlo k dalšímu pnutí v EU a byla by zřejmě ohrožena i její další existence i existence NATO.  V případě vítězství Merkelové by přeci jenom vyhrála umírněnější politika. Nicméně, ani Německo Angely Merkelové by pro Trumpa nebylo žádnou výhrou.  Jediným světlým bodem další vlády CDU/CSU by byla pozice bavorské CSU, která by více tlačila na spolupráci s novým americkým prezidentem.

Vzhledem k dalšímu osudu Evropy je varianta vítězství Schulze v celoněmeckých volbách naprostým rizikem a krokem do velmi známého „korektního“ prostoru. Jeho vítězství lze ale v současnosti označit za nepříliš pravděpodobné, protože německá společnost prošla po dosavadních teroristických útocích na německém území vývojem, který další vstřícnost k imigrantům z arabských zemí nesvědčí. Přesto lze politiku SPD považovat za vysoce nebezpečnou, protože absolutní ignorace toho, co se dnes v Evropě děje, je vodou na mlýn konceptu politických stran usilujících o likvidaci EU.  Ukazuje se, že myšlenka spolupracující Evropy může být pohřbena jejími největšími zastánci, kteří si ale nestačili všimnout, že o jejich politický program „více EU“ není v řadě evropských států dostatečná nebo žádná poptávka.