Petr Hapka, Elton John - dvě stálice

Diskuse k výsledku skupiny Ortel ve Zlatém slavíku a zejména odchod Radka Bangy z hlediště otevřel diskusi o textové úrovni písniček obou protagonistů. Naštěstí je i jiná, časem prověřená muzika.

Zlatý slavík je tradice. Nečekám tu žádnou senzaci a v mém věku jde už trochu mimo mne. Karel Gott a Lucie Bílá jsou populární zpěváci a vítězí v anketě zlatý slavík se železnou pravidelností. Z reakcí na výsledek skupiny Ortel a zejména obhajoby její tvorby vidím u určité části fandů skupiny zaujetí a snahu vzepřít se stereotypům. Potud žádný problém.

Jestliže se ale obhajoba textů písní skupiny Ortel zaměří na jakousi „srovnávací“ metodu s texty písní Radka Bangy, mimochodem velmi zvláštní kvality plné vulgarismů, a skupina Ortel z této komparace má vyjít jako „slušná“, mohu jen významně pozvednout obočí. Mimochodem, jistá skupina z dob bolševika s názvem Plastic People of Universe také používala v textech vulgarismy a to byl důkaz pro tehdejší bolševické cenzory o dekadenci písniček této skupiny. Nicméně, realita života je taková, že v jistých společenských skupinách se vulgarity běžně používají a jejich užití ještě nemusí být znakem dekadence.

V mém dospívání a v létech vysokoškolských studií mně doprovázela anglo-americká produkce rock and rollu. Objevil jsem, jako amatérský pianista, muziku Eltona Johna a měl jsem v sedmdesátých a osmdesátých letech docela slušnou diskografii jeho alb. A samozřejmě mě nemohla minout ani domácí muzika, zejména písničky Petra Hapky a Michala Horáčka. Právě v uplynulých dnech jsem měl jedinečnou příležitost písně Hapky i Eltona Johna v rozmezí dvou dnů poslouchat na koncertu „Petr Hapka žije!“ a při vystoupení kapely Eltona Johna v pražské O2 Aréně. Elton John je můj vrstevník a táhne mu na sedmdesátku, nicméně odehrál prakticky bez jediné pauzy (!) koncert hitů ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století a jak jsem si všimnul, v hledišti byly všechny generace, od teenagerů po nás dědy a babičky.  V programu písní Petra Hapky doslova zazářil klavírista, dirigent a aranžér Ondřej Brzobohatý, který zase bez jediné přestávky odehrál téměř hodinu a tři čtvrtě dlouhý koncert.

Zanícenost pro skupinu Ortel či naopak Gipsy CZ chápu, nicméně se už nedozvím, zda jejich muzika něco někomu řekne v roce 2050. Zůstanu tedy raději u svých osvědčených stálic a věřte mi, mám i řadu dalších.