Syrská válka – místo koalice další dílek nepřátelství

Podle informací britského listu The Independent  je ruské angažmá v Sýrii především bojem za vlastní zájmy. Politiku USA v Sýrii podrobuje zdrcující kritice.

Podle britského listu The Independent se Rusko do konfliktu v Sýrii zapojilo výrazně a mezi prvními cíli k bombardování byly pozice Čečenců. Syrská armáda vypracovala seznamy operačních cílů pro ruské letectvo. A také Vladimir Putin má své nepřátele v Sýrii. První údery, které zdaleka nebyly zaměřeny na „umírněné“, jež USA už dávno odepsaly, cílily na řadu turkmenských vesnic na nejzazším severozápadě Sýrie, které jsou už řadu měsíců obsazeny stovkami čečenských bojovníků – týchž Čečenců, které se Putin snažil zlikvidovat v samotném Čečensku. Tito Čečenci loni napadli a zničili strategickou vojenskou pozici na kótě 451 severně od Látákie. Není divu, že je Bašárova armáda dala na seznam cílů.

The Independet píše, že v Sýrii nejsou žádní „umírnění“, že všechny strany konfliktu kašlou na oběti mezi civilisty i včetně nového angažmá ruského letectva.  Časopis píše doslova o tom, že se v Sýrii jedná o „celou řadu válečných zločinů, které páchají všechny strany konfliktu“. To jen potvrzuje zcela chybnou politiku Baracka Obamy , který není schopen překročit svůj stín „mírotvorce“ v situaci, kdy jeho politika způsobila i obrovskou migrační vlnu.

Podle analýzy českých bezpečnostních složek se v současné době nachází ve vnitřním exilu (mimo domovy v Sýrii) či ve vnějším exilu (kolem hranic Sýrie) až deset milionů lidí. Tito lidé tvoří potenciálně další možné žadatele o azyl v Evropě. Evropa musí okamžitě zahájit důslednou kontrolu Schengenského prostoru tak, aby byla schopna minimálně rozlišit mezi uprchlíky ze Sýrie a mezi těmi, kdo se za ně jenom vydávají. Podle německých úřadů je až třetina „Syřanů“ občany jiných států a pouze se s migrační vlnou ze Sýrie „vezou“.

Kancléřka Merkelová ve svém projevu před evropskými poslanci hájila svou politiku, nicméně i ona musela připustit, že Německo musí začít vracet ty, kterým neudělilo azyl. Situace je taková, že ze sto dvaceti tisíc žadatelů o azyl, kteří neuspěli, se podařilo vyhostit jen asi šestinu.

Pokračování syrského konfliktu tak bude Evropu stát další a další výdaje. To je daň za „arabské jaro“, které evropské politické špičky kdysi tak vítaly. Diktátoři, kteří své státy ovládali železnou pěstí, jsou pryč a místo nich nastoupila bída, válka a strach.