Nedosti na tom že vláda zařízla důchody a zrušila zastropování platů politiků, takže jim jednorázově stouply platy asi o 14 % od ledna letošního roku. Média už informují o tom, že se ministr vnitra Vít Rakušan snaží prosadit zvýšení odměn poslanců, kteří současně vykonávají funkce v samosprávě.
„Navrhuje se zvýšit redukovanou odměnu uvolněného člena zastupitelstva obce, který je současně poslancem, senátorem nebo členem vlády, z 0,4 násobku na 0,6 násobku odměny pro uvolněného člena zastupitelstva v plné výši,“ píše vnitro v důvodové zprávě.
Rakušan tvrdí, že na této změně není ve vládě shoda a v konečném návrhu se proto toto zvýšení neprojeví. A ještě jedna poznámka z médií: Ve STAN by si změnou mohla část poslanců polepšit, dvacítka z 33 si drží funkce v samosprávách, drtivá většina ostatních komunální politikou prošla dřív. Ve sněmovních volbách 2021 kandidovalo s funkcí v regionu 80 zvolených poslanců.
Není to tedy jenom problém STAN, týká se zřejmě všech poslaneckých klubů. Nicméně, vládne nám dnes pětikoalice a případné zvýšení odměny poslancům, kteří jsou navíc zastupiteli v obecních nebo krajských zastupitelstev, by plně padlo na hlavu současné vlády, která šetří na důchodcích, a přesto se snaží různými změnami zákonů zvýšit platy svých poslanců. Navíc, v případě STAN se jedná zřejmě o nejkřiklavější případ shromažďování funkcí. Volební kandidátky STAN jsou totiž primárně obsazovány právě starosty nebo zastupiteli obecních a krajských samospráv. V případě, že by se všechny partaje a hnutí držely tohoto pravidla tak důsledně jako STAN, měli bychom v poslanecké sněmovně i v senátu samé komunální a krajské politiky a v důsledku toho by vlastně poslanecká sněmovna nebyla nestranným zákonným tělesem , ale naopak by každý poslanec byl ve střetu zájmů a loboval by nejen za region, z něhož byl zvolen, ale i za zákony, které by dávaly stále větší podíl z vybraných daní místním a krajským samosprávám.
Vláda navíc pracuje na „inovaci“ vládního prohlášení, s nímž vstupovala před poslaneckou sněmovnu při hlasování o důvěře. V tom původním prohlášení samozřejmě žádná redukce vyplácení důchodových dávek nebyla. Dnes, po prezidentských volbách, se už vláda vzdává toho, že nebude zvyšovat daně. Zatím to dělá „rafinovaně“ tím, že chce rušit daňové odpočty, což je podle ministra financí Zbyňka Stanjury „nesystémové“. Jaksi se nedaří k onomu a) dodat i b). Tyto daňové odpočty byly do zákonů zavedeny nejen současnou opozicí, ale i stranami dnešní vládní koalice v době, kdy to bylo „populární“ a kdy nehrozily stamiliardové deficity státních financí.
Letošní únorový deficit státního rozpočtu je podle médií nejhorším únorovým deficitem v historii samostatné České republiky. Zásadní příčina je přitom známá – vysoká inflace, jedna z nejvyšších v EU. Občas se sice píše, že je to zejména problém Maďarska a jeho „protievropské“ vlády. Vysoká dvouciferná inflace však je i v Pobaltí. Tak zvaní ekonomičtí experti přitom tvrdí, že bez zvýšení daní se nepodaří s tímto deficitem nic udělat. Čeká nás zřejmě ještě zvýšení daní fyzických i právnických osob a zvýšení DPH. To se udělá tak zvaným zrušením tří pásem DPH, že se ze dvou nižších sazeb udělá jedna, která zaručí „v globálu“ vyšší výběr DPH.
To mi připomíná vtip z doby vlády jedné bolševické strany. Tehdy bylo „v globálu“ všechno. Jen se to ne ke každému dostalo.
