Andrej Babiš poté, co bylo jasné, že v prezidentské volbě neuspěl, naznačil, že odejde z poslanecké sněmovny. Vše údajně závisí na jednání předsednictva hnutí ANO, které se má sejít 8.2.2023. Babiš také naznačil, že hnutí ANO pojede dál. Co s ním bude, se rozhodne na předsednictví 8. února. „Přeju vám svět bez Babiše. Zapomeňte na Babiše. Zkuste žít bez Babiše. Přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a usínat s ní,“ řekl. A když to pak vypadalo, že spustí kritiku vůči vládním představitelům, špitla k němu jeho žena Monika Babišová, že to stačí. „Mám být hodný? Dobře, tak už mlčím. Přeji vám hodně zdraví,“ ukončil svůj proslov. Následovaly dotazy novinářů. A i v tomto případě, když to vypadalo, že se Babiš rozvášní podobně jako na předchozí tiskové konferenci po prvním kole, jeho mluvčí brífink raději na pokyn Babišové utnul. - příklad z médií
V médiích pak zejména dominovaly názory dvou zástupců ANO z Moravskoslezského kraje, paradoxně z kraje, kde Babiš volby vyhrál. Jak hejtman kraje Ivo Vondrák, tak primátor Ostravy Tomáš Macura totiž médiím sdělili, že budou volit Petra Pavla. Vondrák údajně zvažuje odchod z hnutí ANO, minimálně chce odejít z předsednictva hnutí. To vše se zřejmě také vyjasní na jednání předsednictva ANO 8. února.
Vše výše uvedené již vedlo ke komentářům, které věští ANO buď rozpad nebo minimálně oslabení jeho podpory. Babiš je vydáván za člověka, který už „brání hnutí ANO v rozletu“. Existují ale i mnohem obezřetnější komentáře, které budoucnost hnutí nevidí i bez přímého působení Babiše v hnutí jako zcela jasně nevolitelné. Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity není žádná indicie, že by hnutí mělo kvůli volbám oslabit co se počtu voličů týká. Andrej Babiš sice ve druhém kole prezidentské volby prohrál, zároveň však dokázal přilákat řadu voličů, kteří dříve ANO nevolili, například podporovatele mimoparlamentních stran jako je Přísaha Roberta Šlachty nebo Trikolora. Teprve sociologické průzkumy v příštích měsících ukážou, zda Babiš dokáže tento potenciál transformovat ve voliče hnutí.
Vláda už naznačila, že si s nově zvoleným prezidentem Petrem Pavlem rozumí a premiér Petr Fiala se obecně těší na spolupráci. Bude ale velmi záležet nikoliv na slovech, ale činech. Premiér slíbil upravit vládní prohlášení, v němž se vláda zavázala zejména „uzdravit“ veřejné finance. Zatím to dopadá nedobře, možná by se slušelo říct katastrofálně. Rozpočet za uplynuly rok 2022 dopadl tak, jak s tím počítala odcházející vláda Andreje Babiše a nikoliv tak, jak ho upravila nová vládní koalice. A to díky inflaci vybrala vláda podstatně více na DPH a na druhou stranu musela zvýšit významně penze. Vládní plán schodku za rok 2022 tak nebyl splněn a deficit rozpočtu se zvýšil bezmála o 100 miliard korun.
Z vládního tábora, konkrétně od lidovců, už zaznělo, že je třeba zvýšit daně. A právě zde je skryt hlavní kámen úrazu. Pokud by vláda skutečně zvýšila daně, a to nejen vysokopříjmovým skupinám obyvatelstva, ale plošně, hodně by si tím uškodila zejména mezi voliči ODS. Právě ODS se spolu s hnutím ANO podílela na konci superhrubé mzdy a výraznému snížení daní všem zaměstnancům.
Nebude-li ale vláda daně zvyšovat, sotva se jí podaří záměr „stabilizovat“ veřejné finance ve smyslu snížení objemu zadlužování českého státu. Opozice, zejména hnutí ANO, tak má skvělou příležitost odsoudit jak zvyšování daní, tak zvyšování zadlužení státu. Pokud se Pavel postaví za vládní politiku se vším všudy a nebude se ohlížet na požadavky hnutí ANO, bude to mít i vliv na jeho podporu. Přijde logické vystřízlivění, když se ukáže tak jako v minulosti, že se „řeči vedou, politika se dělá“.
Proto považuji nadšení z porážky Babiše jako krátkodobé, které bude vystřídáno vystřízlivěním z faktické situace nejen ve státě, ale i ve světě. A pokud bude dál eskalovat i válka na Ukrajině a s tím spojené výdaje EU, kam Česko přispívá ne zrovna malou částkou, to vše se promítne do podpory vládní politiky, která zdaleka není nijak vysoká. ANO tak získá čas na konsolidaci po Babišovi, zatímco vládu čas tlačí k tomu, aby předvedla nějakou „akci“. Proto bych velmi doporučoval zejména vládním představitelům zachovat obezřetnost, protože řada plánů, o kterých se mluví, vládní politiku spíše poškodí než pomůže.
