Zvolit prezidentem bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše je rozhodnuto 47 procent voličů, pro současnou hlavu státu Miloše Zemana chce ve víkendovém druhém kole voleb hlasovat 43 procent. Zbývajících deset procent z lidí, kteří chtějí jít k volbám, je nerozhodnutých. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, jehož výsledky zveřejnila Mladá fronta Dnes. Zemana si chce opět vybrat 92 procent jeho voličů z prvního kola voleb, Drahoše 93 procent. Z podporovatelů neúspěšných prezidentských kandidátů Drahoše preferuje 72 procent, Zemana 15 procent, zbylých 13 procent váhá. Z příznivců politických stran má současný prezident většinovou podporu u komunistů, SPD, ANO a ČSSD, Drahoš má víc než tři čtvrtiny podporovatelů mezi voliči TOP 09, ODS, lidovců a pirátů.
A jak to vypadá před druhým kolem letos? Petr Pavel by ve 2. kole prezidentské volby porazil Andrej Babiše se ziskem 57,6 procent hlasů, uvedl průzkum STEM pro CNN Prima News. Účast by činila 68 procent voličů. Komu dát svůj hlas stále neví zhruba 30 procent lidí. Stabilních voličů je ale podle průzkumu jen 55 procent. Celkem 29 procent voličů je nerozhodnutých a 16 procent z dotázaných tvoří nevoliči. Větší část voličů – 44,9 procenta – však podle STEM výrazně či mírně upřednostňuje Pavla. Babiše naopak preferuje 34,1 procenta. Pokud by se zanedbala účast nerozhodnutých voličů, tak by zisk hlasů pro Pavla činil 57 procent a pro Babiše 43 procent.
Letos se v podstatě opakuje situace před druhým kolem prezidentské volby. Zeman na rozdíl od Babiše chodil do předvolebních debat na ČT. ČT se finální duel rozhodla uspořádat 22.ledna. Dlouho nebylo jasné, zda Babiš do debaty přijde a Andrej Babiš na ní k překvapení samotného moderátora dorazil. ČT totiž před duelem tvrdila, že se ukáže, který z kandidátů má odvahu čelit otázkám ČT. A Babiš na tuto výzvu přistoupil. I na závěr debaty moderátor Martin Řezníček připomněl, že jsme sledovali duel zatímco on se spíše připravoval na dialog s jediným kandidátem. K moderování vlastní debaty: Martin Řezníček se ukázal jako dobrý moderátor a duel zvládl. Výsledek duelu lze stěží hodnotit jinak než jako opravdový střet dvou názorových světů a z mého pohledu utvrdil přesvědčené sledující v tom, koho volit. Zda se Pavlovi podařilo získat nějaké voliče si neodvažují tvrdit, Babiš svou výzvou na podporu proti současné vládě mohl nějaké nové voliče získat. Pokud se Pavel držel krátkých vyjádření, byl dobrý, pokud se snažil vyvracet údajné lži Babiše, byl často "mimo mísu". Co se vládní politiky týče, opět se jen potvrdilo, že jmenovat tři kandidáty k podpoře se nakonec ukazuje jako velmi chybný tah vlády i pro argumentaci Pavla. Zbývá ještě debata na CNN Prima News a na Nově. Očekávám, že bude probíhat v podobném duchu a spíše ještě více rozklíží vládní elektorát.
Letos se liší i podpora stran. Babiš má podporu z parlamentních stran pouze v ANO, SPD Babiše nepodpořila, ale vyzvala k tomu, aby její voliči nevolili Pavla. Jaroslav Bašta, neúspěšný kandidát SPD z prvního kola, už řekl, jak bude hlasovat. Odevzdá prázdný hlasovací lístek. Chce tak připomenout bývalé členství obou finalistů v KSČ/KSS. Neparlamentní ČSSD vyzvala k podpoře Pavla, rovněž neparlamentní komunisté podporují Babiše, Babiše podpořila i Trikolora.
Co mně však vede k velké opatrnosti, co se výsledků voleb týče, je trojnásobný počet nerozhodnutých voličů v letošních volbách oproti volbám před pěti lety. To může být ale způsobeno docela prostým jevem. Řada voličů Babiše totiž nemusí přiznat v průzkumech pravdu, zvláště v případě osobního telefonického kontaktu. Opět se totiž v médiích vytvořila jasná atmosféra – zlo je Babiš, ten rozděluje společnost a poté, co Babiš oznámil doručení zásilky s kulkou, Pavel tento čin odsoudil. Současně však obvinil Babiše z rozdmychávání nenávisti a premiér Fiala dokonce Babiše vyzval, aby „změnil způsob kampaně“. Duel Pavla a Babiše v ČT tak mohl určitou část nerozhodnutých voličů oslovit, obávám se, že v Pavlův neprospěch.
Stále tak nevylučuji vítězství Pavla, ale bude zřejmě těsnější než předpovídaných 58/42. A pokud je pravdou, že řada tak zvaných nerozhodnutých jsou „zakuklení“ Babišovci, může to být nakonec hodně blízko 50/50.
A na závěr opět jenom konstatování faktu- i letos se kampaň Pavla vyznačuje akcentováním slušnosti podobně jako kampaň Jiřího Drahoše. Ve skutečnosti jde o jedinou věc- zda k volbám dorazí ve velkém počtu voliči vládních stran a zda to bude při současné krizi vládní politiky s důvěrou 32% voličů stačit. A mezi kandidáty byl i jeden, který by se za "normálních okolností" mohl stát prezidentem a to Pavel Fischer. Protože okolnosti normální nejsou, nestane se jím.
Přímá volba prezidenta , jediný podstatný zákon, který zbyl z "éry" tragického premiéra Petra Nečase, se tak opět ukázala v plné nahotě. Máme si vybírat mezi dvěma bývalými komunisty, kteří se za své členství v komunistické straně omluvili. Tím je to podle nich "vyřízeno k dennímu pořádku". Ale pánové, zdaleka není. Bezmála třetina voličů z prvního kola je nucena v případě své volební účasti ve druhém kole podpořit člověka, který to měl tak krásně rozjeté za bolševika a nové podmínky po listopadu 1989 využil k důstojnické kariéře až do NATO či k podnikání, které ho vyneslo mezi nejbohatší podnikatele v Česku. Lze si nakonec jenom povzdechnout, že se i letošní prezidentské finále opět mění ve volbu menšího zla. A výsledek je možná mnohem otevřenější, než jsem si osobně ještě před duelem na ČT myslel.
