F35 – krásné letadlo, které nepočítá s jadernou válkou

Válka na Ukrajině není důvodem k nákupu stíhaček F35. Ty jsou vhodné pro války, kde nehrozí použití jaderných zbraní, tj. „ideálně“ při lokálních konfliktech typu Irák, Afghánistán a pro Izrael.

Sleduji žhavou diskusi o pořízení amerických stíhaček F35 místo švédských Gripenů. Existují v zásadě dva základní postoje, jeden reprezentuje Aston ve svém úvodníku. Ze dne na den tu vyvstal nepřítel a NATO muselo procitnout z dřímoty. Nadále zůstává obranným společenstvím, a proto odmítá se angažovat v bojových operacích, v krytí ukrajinského nebe nebo dokonce operací pozemních. Sílu si rezervuje pro případ, kdyby – jak varoval prezident Biden – Rusko násilně narušilo třeba píď kteréhokoli z členských států NATO.

Tato argumentace má jedinou vadu na kráse. Pokud by snad Rusko skutečně zaútočilo na státy NATO, válka by pravděpodobně velmi rychle přerostla do války světové a v té nelze vůbec vyloučit použití jaderných zbraní. Ostatně, na existenci jaderných zbraní se jakoby „zapomnělo“. Zatímco v dobách studené války mezi USA a SSSR bylo vzájemné odstrašování jaderným arsenálem součástí tak zvané „rovnováhy sil“, po kolapsu SSSR a jeho rozpadu jsme se ocitli ve světě, o kterém se psalo jako o monopolárním s dominancí USA. Vydrželo to nějakých 25 let. Po ruské invazi na Ukrajinu a označením Ruska jako hlavního nepřítele NATO jsme se fakticky vrátili do světa bipolárního, v němž je nutné brát do úvahy opět hlavní sílu USA a Ruska, a to jsou strategické jaderné zbraně. Navíc, aby to bylo komplikovaněji než v dobách USA a SSSR, dnes existuje třetí světová mocnost s ekonomickou silou výrazně přesahující Rusko a srovnatelnou s USA – tou je Čína. Pokud by Čína formálně držela neutralitu a fakticky podporovala ruskou politiku (což se dnes evidentně děje), je postavení USA a NATO o to komplikovanější.

Občas se tvrdí, že jaderné zbraně jsou jen „papírovým tygrem“ – což ostatně bylo tvrzení Číny pod vedením Mao Ce – tunga. Mají sloužit k zastrašování, ale nikdo by je údajně nepoužil, protože by tím skončila existence světa tak, jak ho známe. Opět si to ukážeme na příkladu Ukrajiny. NATO a USA ještě před zahájením konfliktu prohlásilo, že se vojensky nebude na Ukrajině angažovat a tím uvolnilo ruce Rusku k útoku. Ukrajina dostává zbraně ze Západu v takovém množství a kvalitě, že to stačí na obranu, nicméně Rusko stále postupuje – posledním příkladem je zisk druhé největší tepelné elektrárny na Ukrajině, což bylo přiznáno i v našem tisku. Jak se zachová NATO v případě, že Rusko bude dále postupovat a existence samostatné Ukrajiny bude ohrožena principiálně. Pohrozí Rusku aktivním zapojením do bojů? Bude riskovat válku s Ruskem a případně nový světový konflikt? Toť strategická otázka dalekosáhlého významu. Nějaké stíhačky – i kdyby supermoderní – by v tom nehrály žádnou roli. Zatím to vypadá tak, že Ukrajina je obětí chybné politiky Západu od nástupu Joea Bidena do funkce amerického prezidenta. Z Afghánistánu USA a NATO doslova utekly a ruskou invazi na Ukrajinu americké tajné služby anoncovaly několik měsíců, aniž by proti ruské akci cokoliv konkrétního podnikly. Důsledkem je zcela rozvrácená Ukrajina se škodami, které už přesahují bilion dolarů, miliony Ukrajinců ve vnitřním nebo vnějším exilu. Pokusy Ukrajiny útočit na ruské území sice byly, ale ve velmi malém rozsahu. Z toho plyne jenom jedno vysvětlení – Rusko hrozí Ukrajině v případě útoků na ruské území masivním bombardováním měst. A pokud by se snad ukrajinská armáda pokusila dobýt Krym, Rusko slibuje „soudný den“ pro Ukrajinu, tj. opět výhrůžka použitím jaderných zbraní na frontě i v týlu.

Martin Kechlibar se staví proti nákupu F35 de facto z ekonomických důvodů. V době ohromných deficitů státního rozpočtu se tomu vůbec nedivím. A ruku na srdce – i kdybychom koupili těch stíhaček 10 kusů, je to jen jakési „plivnutí do moře“ bez jakéhokoliv strategického významu pro NATO. Jediným pozitivem by bylo, kdyby nastala v NATO unifikace výzbroje a F35 měly všechny státy NATO nebo významná většina. Smířila by se s tím ale například Francie se svým vojenským leteckým průmyslem?

Závěr – stíhačky F35 jsou výborná letadla. Bez aktivní politiky a jednání s Ruskem i Čínou ale nejsou zárukou vůbec ničeho. Svět se totiž opět polarizoval a Rusko s Čínou nejsou zdaleka tak slabé, jak se je snaží vojenská propaganda v médiích kreslit. Jde tedy opět o sféry vlivu tak, jako za časů studené války USA a SSSR.  Jde o to připustit, že i Rusko s Čínou mají své zájmy a sféry vlivu. A válka na Ukrajině neskončí, pokud se Rusko s USA nedohodnou na podmínkách existence Ukrajiny. Ještě stále je to možné.