Jednota Západu už má zase trhliny
Ještě před měsícem panovala v západních médiích včetně našich oslava nebývalé jednoty Západu proti Rusku. Byly postupně přijaty tak zvané sankční balíčky. Střízlivé komentáře sice poukazovaly na to, že státy s protiruskými sankcemi mají jen asi 15 % světové populacemi, nicméně převažující komentáře hovořily o “drtivém dopadu” sankcí na ruskou ekonomiku.
Jako další důsledek ruské invaze na Ukrajinu byly oznámeny kroky k rozšíření NATO o Finsko a Švédsko. Ze zcela jasné situace a rychlého přijetí Finska a Švédska do NATO se ale vyvinulo něco zcela jiného. Proti přijetí se postavilo Turecko a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby oba kandidátské státy přestaly podporovat organizace, které usilují o nezávislost pro kurdskou menšinu v Turecku. Proti přijetí Finska a Švédska se postavilo i Chorvatsko. Důvody nebyly vlastně ani oznámeny. Turecko jednání o přijetí Finska a Švédska podmínilo například tím, že budou do Turecka vydány osoby, které Ankara považuje za “teroristy” a které nyní žijí právě v těchto dvou skandinávských státech. Ve Švédsku se již diskutuje o tom, jak vysokou cenu bude muset tato země za souhlas Turecka zaplatit.
Právě v těchto hodinách se jedná o šestém balíčku sankcí EU proti Rusku, který by zastavil většinu dodávek ruské ropy do EU. Výjimku by měl pouze ropovod, kterým teče ropa do Maďarska, Slovenska a Česka. Krátce po oznámení dohody se však objevila zpráva o tom, že Maďarsko odmítá na seznamu nežádoucích osob Ruské federace schválit patriarchu ruské Pravoslavné církve. Sankce tedy zatím nejsou definitivně schváleny a viníkem je “proruský” režim Maďarska. Podle posledních zpráv EU Maďarsku ustoupila a patriarcha ruské Pravoslavné církve není na seznamu nežádoucích osob.
Velké pozdvižení pak vyvolalo i stanovisko Německa, které odmítá posílat Ukrajině těžké zbraně. USA a Velká Británie naopak chtějí na Ukrajinu dodat raketový systém s doletem asi 80 km s tím, že ho Ukrajina nepoužije k ostřelování ruského území. Tyto raketomety by podle Ukrajiny měly změnit poměr sil na frontě, střízlivé komentáře upozorňují zejména na to kolik raket USA skutečně dodají a uzavírají své úvahy tak, že to k žádnému posunu k převaze Ukrajiny nepovede.
Podle analytiků už Rusko změnilo odběratele ropy i plynu zejména směrem do Asie, kde zejména Indie profituje na situaci a kupuje ruskou ropu s výraznou slevou oproti cenám na burze. Zákaz dovozu ruské ropy do EU může vyřešit jen dovoz ropy ze Saúdské Arábie, což se ovšem promítne do vyšších nákladů a dál zdraží pohonné hmoty v EU.
Pokud Ukrajina bude dále odmítat jednat s Ruskem o míru výměnou za územní ztráty Krymu a Donbasu, čeká nás vleklá válka s nejistým koncem, co se současných okupovaných území Ukrajiny týče. Většina analytiků považuje návrat Krymu pod ukrajinskou správu za iluzorní a rovněž tak i návrat Donbasu za spíše nereálný. S pokračujícím konfliktem se budou zřejmě zvětšovat i rozdíly států EU k přístupu k Rusku a jednotný postup bude stále komplikovanější. Ukazuje se tak, že „izolace“ Ruska v mezinárodním měřítku je fakticky nemožná a sankce sice Rusko omezují, ale nikoli tím směrem, aby stáhlo své vojáky z Ukrajiny, omluvilo se Západu a vše se jako by vrátilo do starých kolejí. Takovou změnu politiky nemůže Západ od Ruska vůbec očekávat. Rusko dnes podle různých odhadů okupuje území o rozloze přes 100000 km2. Dosáhlo toho za cenu velkých lidských i materiálních ztrát a dobrovolný ústup z pozic proto nelze očekávat ani omylem. Dobytí tohoto území Ukrajinou se také nedá očekávat během týdnů a je otázkou, zda je vůbec za současné situace ukrajinské armády reálné.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,82
- Průměrná čtenost 2022x