Obětování Ukrajiny a Zelenského politika

Pokud Západ na čele s USA od počátku odmítal riskovat přímý střet s Ruskem a jeho armádou, protože by tím vypukla třetí světová válka, neměl podporovat politiku členství Ukrajiny v NATO.

Pokud pomineme propagandu ruské i ukrajinské strany o probíhající ruské invazi na Ukrajinu a soustředíme se pouze na rýsující se výsledek války, je možné jasně pojmenovat chybné předpoklady, a dokonce i hrubé omyly Západu ve vztahu k Ukrajině. Ukrajina byla obětována výměnou za „nebývalou jednotu Západu“. Západ ale není celý svět a sankce proti Rusku nemají de facto žádný výsledek co se týče výsledku poměru sil na rusko-ukrajinské frontě.

Ve svém komentáři Ekonomika Ukrajiny je katastrofálně poškozena jsem použil ukrajinský odhad přímých ztrát způsobených ruskou invazí na 550 miliard dolarů, přičemž HDP Ukrajiny bylo v roce 2020 asi 140 miliard dolarů. Přímé ztráty v důsledku ruského bombardování měst, továren a vojenských objektů tak již dosáhly čtyřnásobku HDP Ukrajiny. Podle ukrajinských zdrojů opustilo na východě Ukrajiny své domovy asi 10 milionů lidí, z toho asi 4 miliony osob odešlo do sousedních států – zejména do Polska, Slovenska, Maďarska a Česka. Je velkou neznámou, zda se všichni uprchlíci budou chtít na Ukrajinu vrátit a dalším poklesem obyvatel by opět znatelně klesl HDP Ukrajiny. Ten byl před válkou výrazně nižší než HDP Česka, a to má Ukrajina čtyřikrát více lidí než Česko.

Z německého tisku jsem zaregistroval v našich médiích informaci, že na bezpečnostním summitu v Mnichově německý kancléř Olaf Scholz jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským s tím, aby Ukrajina zůstala mimo NATO. Zelenskyj mu oponoval, že většina Ukrajinců podporuje vstup Ukrajiny do NATO. Bylo to údajně 19.2.2022, pět dní před začátkem invaze. Zelenskyj po ruské invazi rétoriku zcela změnil a pro americká média dokonce prohlásil, že členství Ukrajiny v NATO už vzdal. Poté, co Ukrajina rozšířila do světa zprávy o masakru civilistů v Buči a americký prezident Joe Biden opět nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem, Zelenskyj tvrdí, že i přes tento masakr musí s Ruskem jednat. Rusko samo vyhlásilo, že cílem invaze je dobytí Luhanské a Doněcké oblasti ve správních hranicích Ukrajiny (zatím separatisté kontrolovali jenom asi polovinu obou částí) a nepřiznaným cílem invaze je propojení Krymu s Donbasem po souši. Zelenskyj prohlásil, že za úspěch by považoval, kdyby se mu podařilo uzavřít příměří s Ruskem s podmínkami, které fakticky panovaly před vypuknutím války. To by ovšem znamenalo, že by ukrajinská armáda musela přejít do protiútoku na Donbase. Zprávy naopak hovoří o tom, že se Rusko po stažení svých vojáků z kyjevské oblasti pokusí dobýt zbytek dosud neobsazeného území Donbasu.

Z výše uvedeného se jeví, že politika ukrajinského prezidenta nepočítala s tím, že Rusko invazi spustí. Ještě pár dní před zahájením ruské „speciální vojenské operace“ se Zelenskyj bránil zveřejňovaným informacím CIA o tom, že Rusko intervenci zahájí. Po zahájení intervence Zelenskyj marně požadoval vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou, protože by to podle USA znamenalo přímý konflikt NATO s ruskou armádou. NATO vsadilo na dodávky zbraní, a to takových, které mají obranný účel. Odmítlo Ukrajině poslat letadla a my jsme poslali na Ukrajinu tanky, které jsou podle některých komentářů „šrotem“, protože nebyly leta používány. Pokud tedy Západ nechtěl od prvopočátku Ukrajině aktivně pomoci, a přesto se tvářil, že Ukrajině pomůže, právě toto lze bezesporu označil za selhání západní politiky a faktické obětování Ukrajiny. Zelenskyj dokonce prohlásil, že v boji s Ruskem Ukrajina obětuje krev a k tomu potřebuje západní zbraně.

A nakonec ony tolik vychvalované sankce. Každý den jsou tu nové a nové sankce, které mají mediálně překrýt fakt, že Západ s Ruskem bojuje obětováním Ukrajiny. Krátce po počátku ruské invaze na Ukrajinu se zdálo, že rubl je mezi měnovými investory odepsaným aktivem. Sankce vůči Kremlu ho totiž postupně srazily až na úplné dno. Jeden americký dolar se obchodoval i za 121,5 rublu. To vše je pryč a ruská měna v posledních dnech vehementně posiluje. Ačkoliv Rusko nadále do velké míry zůstává odříznuté od globální ekonomiky, země bude letos velmi profitovat na exportu energie. Příjmy ruské státní kasy se díky tomu mohou těšit až na 321 miliard dolarů, což je v porovnání s rokem 2021 až o jednu třetinu víc. „Za vzestupem rublu stojí hlavně zlepšení investorské nálady. Válka na Ukrajině totiž pravděpodobně nepřeroste v širší globální konflikt, a investoři se tak postupně vracejí i k rizikovějším aktivům, z čehož těží právě i rubl. Ruské měně nahrává i fakt, že doposud nezkolabovala žádná významná ruská banka. Domácnosti ruskému finančnímu systému důvěřují a do ruských peněžních ústavů vkládají své prostředky,“ řekl iDNES.cz analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

To není ruská propaganda ala Aeronet, to je zpráva autora jla – jinak novináře Jiřího Laciny. Navíc jsem v médiích zaznamenal i další zprávu o podpoře Ruska v řadě afrických subsaharských států.

A na úplný závěr chválu na Zelenského od marketingového specialisty Jakuba Horáka: Každý, kdo se zabývá politikou, ví, že je to vlastně divadlo, uvedl na CNN Prima NEWS marketingový specialista Jakub Horák. Ukrajinský prezident podle něj využívá toho, že má herecké zkušenosti a ve vedení filmový štáb. Popularitu prezidenta Zelenského přirovnal Horák k té, jaké se těšil bývalý americký prezident John Fitzgerald Kennedy nebo francouzský prezident Charles de Gaulle. Kennedy byl nakonec zavražděn a de Gaulle se významně zasloužil o ukončení války v Alžírsku a uznání jeho nezávislosti. Zelenskyj je v současnosti hlavou státu, který je ve válce a s obyvateli na útěku. Západ mu posílá zbraně a ukrajinští vojáci s těmito zbraněmi umírají.  Jak dlouho ještě a za jakou cenu?

Dodatek: I přes obrovskou tragédii na Ukrajině vydala OSN zprávu o tom, že lidstvo má "tisíc dní" na to, aby zahájilo radikální boj s kysličníkem uhličitým. To je pravá politika strašení tak zvaného Západu včetně "války s covidem". .