Jurečka chce krátit důchody komunistům
Říká se, že slibem nezarmoutíš. Nicméně, některé sliby politiků stojí zato rozebrat podrobněji, neboť teprve hlubší analýza ukáže hloubku politického pokrytectví a pitomosti. Lidovci navrhují, aby byly kráceny důchody lidem, kteří pracovali pro minulý režim – členům bývalých vlád, exposlancům, členům nebo zaměstnancům ÚV KSČ, tajné policie StB, zpravodajské správy Generálního štábu ČSLA či zpravodajských jednotek Pohraniční stráže od 25. února 1948 do 9. prosince 1989.
Diskuse pod článkem obsahuje několik zásadních reakcí. To nejčastější je poznámka „pozdě“, tou další je připomenutí toho, že lidovci a část kléru s komunisty kolaborovala v rámci Národní fronty. Jen menšina tvrdí – pozdě ale přece.
Vraťme se ale do doby před třiceti lety. Václav Havel jako nejvýznačnější představitel Občanského fóra a prezident Československé socialistické republiky (ano, ještě to byla formálně socialistická republika), prohlašoval, že „nejsme jako oni“. Bylo totiž před prvními polistopadovými volbami v červnu 1990 a ozývaly se radikální hlasy, které požadovaly zákaz komunistické strany. Podle předvolebních průzkumů měla KSČ před volbami podporu asi 5% populace a spekulovalo se dokonce i s tím, že komunisté nepřekonají uzávěru 5 % pro samostatně kandidující strany. Nakonec se ukázalo, že předvolební průzkumy sílu KSČ výrazně podcenily a komunisté získaly v Čechách asi 13 % hlasů. Volby vyhrálo přesvědčivě hnutí OF a Havel mohl s klidným svědomím prohlásit, že OF porazilo komunisty. To by při zákazu KSČ samozřejmě nebylo možné.
Mnoho diskusí se dodnes vede o tom, že „sametová revoluce“ byla až příliš sametová a potrestáno bylo pouze několik málo představitelů KSČ. Navíc, československé a později po rozpadu Československa i české soudy naprostou většinu případů spolupráce s komunistickými tajnými službami (StB) soudily ve prospěch těch, kteří žalovali stát, že jsou jako spolupracovníci StB vedeni neprávem. Podobný soud vyhrál dokonce i premiér Andrej Babiš než tento verdikt slovenský Nejvyšší soud zrušil a nařídil obnovu procesu.
Čím více let uplynulo od pádu komunismu, tím více se ale v politice uplatňuje princip, který Havel svým sloganem „nejsme jako oni“ kritizoval. Částečně je to jistě proto, že část politické scény stále straší komunisty i po třiceti letech, a to jak u nás, tak v jiných zemích. Slovensko už dokonce zákon snižující důchody bývalým komunistickým papalášům schválilo. A tam se i Marian Jurečka očividně inspiroval. Zapomněl ale, že s režimem tehdy táhli za jeden provaz tehdejší lidovci v Československé straně lidové a další politici v Československé straně socialistické. Proč by měli tehdejší přisluhovači režimu od lidovců a socialistů být z krácení důchodů vyjmuti?!
Datum 9.12.1989 je rovněž „inspirativní“. 10.12.1989 byla totiž jmenována vláda národního porozumění, v níž ale zasedalo 14 členů bývalé Národní fronty a 7 nestraníků navržených OF. Ve vládě národního porozumění bylo 10 členů Komunistické strany Československa (KSČ), 2 členové Československé strany socialistické (ČSS), 2 členové Československé strany lidové (ČSL) a 7 členů bez stranické příslušnosti. Fakticky ale členové za ČSS a ČSL přešli do spolupráce s ministry za OF, takže vláda už měla komunistickou menšinu. Znovu tak lze jen konstatovat, že Jurečkův návrh je jen návrat k politice „jsme jako oni“ a mstí se dnes na většinou velmi starých lidech, kteří kdysi ve vysokých funkcích pracovali pro komunistický režim.
Je zřejmé, že tento návrh parazituje i na problému financování důchodového účtu. Na důchody dnes jdou stovky miliard ze státního rozpočtu a Jurečkův návrh by nějaké desítky milionů ušetřil. Jak známo, vláda ČSSD a ANO zrušila tak zvaný druhý pilíř důchodového systému, který zavedla vláda Petra Nečase. Ten umožňoval všem zájemcům spořit si na důchod. Do systému se zapojilo ale jen asi sto tisíc osob a pak byla tato možnost zrušena. Od té doby se zase jenom o penzijní reformě mluví a mluví a nic zásadního se neděje.
Jurečka tak využívá dnešní situaci k tomu, aby jen opět demonstroval „tvrdý postoj“ ke komunistům, když to dnes jakoby nic nestojí a komunisté jsou na 5% preferencí. Ostatně, lidovci jsou dokonce pod pěti procenty a vezou se v koalici SPOLU, což jim zaručuje přežití na další čtyři roky. Zákon, který by snížil výpočet důchodu pro bývalé exponenty režimu KSČ, tedy bezesporu diskriminuje část populace, která kdysi komunistický režim držela u moci. Jistě by neobstál před Evropským soudním dvorem podobně, jako se EU staví kriticky k polskému zákonu, který dává polské vládě pravomoc zasahovat do soudního systému.
V současnosti však diskriminace občanů kvete na plné obrátky v rámci „boje s covidem“, neočkovaní musí podstupovat neustále testy a obecně je ztíženo cestování mezi státy na celém světě. Pomalu ale jistě se nám vrátil systém „bumážek“ na všechno. A když proti tomuto systému lidé protestují, těžkooděnci je „zpacifikují“.
Od pravice bych ale očekával naprosto jinou politiku, a to politiku obhajoby práva jednotlivce nejen na podnikání, ale na svobodu v nejširším slova smyslu včetně svobody pohybu. Protože ale koalice SPOLU upečená s cílem pomoci TOP 09 a KDU-ČSL překonat pětiprocentní závoru pro vstup do sněmovny takovou politiku nedělá a práva jednotlivce nehájí, dopadne tak, že opět bude mimo vládní lavice. Zdá se totiž, že si volič začíná uvědomovat, že případná vláda Pirátů se STAN a stranami koalice SPOLU by mohla být docela velkým malérem právě pro pravicově orientovaného voliče.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,91
- Průměrná čtenost 2022x