Úterý 13. dubna 2021, svátek má Aleš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 13. dubna 2021 Aleš

Polemika: Klaus a jeho EGO

13. 01. 2021 10:00:19
V této úvaze bych rád navázal na polemiku pana Tomáše Vodvářky s názvem „Moudrosti sluší skromnost a pokora“, která se týká rozhovoru Václav Klause.

Pan Tomáš Vodvářka napsal kritickou úvahu k názorům Václava Klause. Ten byl uveřejněn pod názvem ROZHOVOR: Nebyl jsem diktátor, jen premiér. I já si dovolím čtenáře požádat o nahlédnutí do tohoto článku. Nicméně, velká část kritiky pana Vodvářky se týká toho, že Klaus dnes na současných politických stranách nenechává „nitku suchou“. Hovoří o nich, jak i Vodvářka zdůrazňuje, jako „naprosto vyprahlé, vyčpělé, ideově chuďoučké a názorově nepřesvědčivé politické strany současnosti a nevidí žádnou naději na změnu“. V kontrastu s tímto názorem Klause na současnou politiku pak Vodvářka kritizuje i Klause za jeho postoj k politice, kterou zastával na počátku politické a ekonomické transformace. Nelíbí se mu, že Klaus tuto politiku hájí jako „bezchybnou“. Na závěr polemiky pak Vodvářka zdůvodňuje svou kritiku Klause archetypem „moudrého starce“, kterým Klaus díky svému egu není a nebude.

Začnu vlastně morálním hodnocením prvního českého premiéra po rozpadu Československa v roce 1992. Aby se člověk stal „moudrým starcem“ musí projít dlouhou a jak i Vodvářka píše „trnitou“ cestou. Nicméně, moudří starci se obvykle v mládí nezapojují aktivně do politiky, snad jen jako „myslitelé“, kteří „nadhazují“ problémy, které pak politici tu úspěšně tu méně úspěšně řeší. Moudrým starcem se nikdy nemůže stát člověk s vyhraněnými názory. Řada moudrých lidí se ani nemohla v mládí do špíny reálné politiky zapojit právě u vědomí toho, jak je politika špinavá. Krásným příkladem současnosti je situace v USA, kde „moudří starci“ kritizují Donalda Trumpa jako „zrádce americké demokracie“. Mimochodem, není náhodou největší zradou americké demokracie právě hon na Trumpa?

Na rozdíl od Vodvářky se domnívám, že po roce 1990 byly k dispozici pouze dvě varianty transformace ekonomiky a politiky. První reprezentoval Klaus (tak zvaná „rychlá“ varianta- kritiky také označovaná jako "šoková"!)) a druhou Valtr Komárek (tak zvaná „gradualistická“ varianta). Kritika „rychlé“ varianty se často opírá o „předběhnutí“ vývoje ekonomiky právnímu pojetí státu – občas se označuje jako „zhasnutí“. Díky tomu si tak k majetku přišli podvodníci a spekulanti. A protože v devadesátých letech začal svou kariéru úspěšného podnikatele i dnešní premiér Andrej Babiš, je často kritiky Babiše naznačováno, že jeho miliardářská současnost má počátky ve „zhasnutí“ na počátku let devadesátých.

Z tak zvané „rychlé“ varianty, která vyhrála ve volbách roku 1992 v české části Československa, se pak stejně vyklubal mnohaletý proces, a to i díky kuponové privatizaci. Mimochodem, většina DIKů, jak se nám, majitelům kuponové knížky za tisícikorunu, přezdívalo, si skutečně přišla na desetinásobek, což bylo krédo největšího podvodníka kuponové privatizace Viktora Koženého. Nicméně, Klausem naordinovaná léčba převedla během několika let majetek státu do privátních rukou a státu zůstaly jen „drobty“. Díky Klausovi je dnes česká ekonomika založena na privátním vlastnictví výroby se všemi klady a zápory. Pokud bychom snad kdysi ve volbách podpořili „gradualistickou“ metodu privatizace, dodnes jsme mohli mít většinu majetku v akciových společnostech vlastněných či spoluvlastněných státem. A opět se všemi pozitivy a negativy.

Pokud tedy Klaus současnosti tvrdí, že by i s ohledem na pozdější privatizační problémy postupoval na počátku transformace stejně, není to žádná „stařecká zaslepenost“, ale jenom demonstrace Klausova přesvědčení o tom, že se na počátku transformace postupovalo tak, jak umožnil výsledek voleb v roce 1992. Pokud by snad někdo očekával, že si Klaus bude dnes sypat popel na hlavu a omlouvat se – což je dnes mimochodem velmi v západní politice v módě- musí být zklamán. Osobně se domnívám, že Klaus byl mužem na svém místě v době, kdy jsme měli jen velmi matné představy o tom, jak funguje tak zvaný „kapitalismus“.

Na závěr se zmíním o Klausově kritice dnešních politických stran a hnutí. Je jistě pravdou, jak píše Vodvářka, že politický vývoj má svou dynamiku a dnešní doba logicky má jiné priority než jaké měla doba před třiceti lety. Nicméně, současné politické priority tak zvaného Západu, které spočívají v teorii záchrany klimatu na Zemi, relativizaci ilegální migrace progresivními (levicovými) médii, sociální spravedlnosti (bez ohledu na výkon!), to jsou jen špičky ledovce hluboké politické diskrepance mezi „vládnoucími elitami“ a zbytkem společnosti. Když se jakoby „náhodou“ podaří, že uspěje politik, který se prioritám elit postaví (případ Trump), je systematicky mediálně dehonestován a vytlačován na okraj společnosti jako „buřič“ a „pučista“.

Česká politika je pak jen případem, jak se priority společenských elit realizují v Česku. Místo tradiční levice komunistické a sociálně demokratické se do popředí tlačí levice „pirátská“ pro nastupující mladou generaci. Místo tradiční pravice reprezentované kdysi silnou ODS vzniká podivný to konglomerát Trojkoalice, jejíž jedinou jasnou stránkou je absolutní nejasnost programu. Vše je samozřejmě podmíněno i představiteli stran. Jan Hamáček za ČSSD či Petr Fiala za ODS, to jsou lidé bez charismatu a jen udržují zdání moderní levicové či pravicové politiky. Markéta Pekarová Adamová je pak „levičákem“ v údajné pravicové TOP 09. A české politice dominuje efekt „Antibabiš“, kdy každý opoziční „demokratický“ politik považuje za nutné se od současného premiéra i od současného prezidenta „jasně distancovat“. Vše je navíc „opepřeno“ současnou virovou pandemií resp. způsoby jejího (ne)řešení.

Závěrem je tedy dle mého soudu zřejmé, že osobnost Václava Klause je poznamenána tím, že Klaus je a byl založením egoista, chcete-li egocentrik, který na sebe rád vzal odpovědnost za českou politickou a ekonomickou transformaci po roce 1990. Dokázal ve své době přesvědčit naprostou většinu členů tehdejšího Občanského fóra, že je nutné založit stranu pro ekonomickou transformaci a tím se stala ODS. Klaus nikdy nebude „moudrým starcem“ dle Jungova archetypu. A nebude, protože nikdy ani nebyl, skromný a pokorný. Kdyby takový byl, nestal by se českým premiérem.

Autor: Jan Bartoň | středa 13.1.2021 10:00 | karma článku: 31.79 | přečteno: 910x

Další články blogera

Jan Bartoň

Petříčkova tragická (ne)politika

Tomáš Petříček předvedl neuvěřitelný kotrmelec před sjezdem ČSSD. Pod heslem „Již nikdy s ANO“ se mu podařilo ČSSD jen více rozklížit a byl posléze po právu odvolán z vlády.

13.4.2021 v 13:00 | Karma článku: 15.19 | Přečteno: 264 | Diskuse

Jan Bartoň

Babiš nebo Bartoš?

Václav Klaus poskytl rozhovor pro MF DNES. V něm kritizuje ČPS-piráty – jako stranu extrémně levicovou. A klade otázku – je lepší Babiš nebo Bartoš?

13.4.2021 v 8:00 | Karma článku: 27.68 | Přečteno: 765 | Diskuse

Jan Bartoň

Epidemiologové ztratili soudnost, a nejen mou důvěru

Za doslova skandální považuji změnu v parametrech rozvolňování. Jestliže ministr zdravotnictví něco v pátek slíbí a v sobotu odvolá, je to známkou jeho bezradnosti a neschopnosti.

12.4.2021 v 8:00 | Karma článku: 37.24 | Přečteno: 1620 | Diskuse

Jan Bartoň

ČT: Místo aféry GŘ Dvořáka vyrobena aféra Lipovská

Je pozoruhodné, jaký majstrštyk předvedla ČT v případě posledního jednání Rady ČT. Na něm se probíral střet zájmů generální ředitele ČT a do budovy se dostavili dva pánové.

11.4.2021 v 9:00 | Karma článku: 42.46 | Přečteno: 1660 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Petr Holý

Odtržení odborníků od reality

Epidemiolog Petr Smejkal a jeho spolupracovníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) stálé nepochopili, že život není jen boj s epidemií.

13.4.2021 v 14:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Jan Bartoň

Petříčkova tragická (ne)politika

Tomáš Petříček předvedl neuvěřitelný kotrmelec před sjezdem ČSSD. Pod heslem „Již nikdy s ANO“ se mu podařilo ČSSD jen více rozklížit a byl posléze po právu odvolán z vlády.

13.4.2021 v 13:00 | Karma článku: 15.19 | Přečteno: 264 | Diskuse

Vladimír Zeman

K dostavbě Dukovan volím Rosatom. Jednoznačně.

Část senátorů zvažuje žalobu na ministra Havlíčka. Protože do tendru na dostavbu Dukovan připustil ruský Rosatom. Kdyby nepřipustil, tak by to bylo na žalobu. Co je vlastně předmětem žaloby? Ohrožení bezpečnosti ČR?

13.4.2021 v 11:49 | Karma článku: 29.89 | Přečteno: 621 | Diskuse

Jan Ziegler

Vyděračské Rusko, buď Sputnik nebo boj na život a na smrt

Moskva se ukázala jako nespolehlivý obchodní partner, obětí se stalo Slovensko. Jakmile tamní SÚKL po odborném zkoumání uvedl výhrady k ruské vakcíně a nedoporučil ji, tak ji uražení Rusové chtějí zpátky.

13.4.2021 v 11:38 | Karma článku: 23.07 | Přečteno: 451 | Diskuse

Jiří Nebřenský

Duchovní charakteristika příznivců a odpůrců tvrdých restrikcí

Materialisté i duchovně založení lidé se nacházejí v táborech příznivců i odpůrců restrikcí. Lze tedy vytvořit 4 základní kategorie.

13.4.2021 v 10:18 | Karma článku: 4.25 | Přečteno: 239 | Diskuse
VIP
Počet článků 2157 Celková karma 37.44 Průměrná čtenost 2067

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz