Krajské volby – tragický výsledek ČSSD a KSČM

Vítězství hnutí ANO v krajských volbách bylo poznamenáno zcela chybným postupem ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který dokázal zvednout voliče opozičních stran z gaučů a lenošek k volbám.

Letošním volbám do krajských zastupitelstev a třetiny senátu dominovala covidová krize. Právě ta totiž vyburcovala voliče k nevídanému vzepětí. K volbám přišlo 38 % voličů, což je téměř stejné množství jako v roce 2008.

V roce 2008 se do politiky rovněž promítla politika ministra zdravotnictví. Tehdejší ministr Tomáš Julínek se stal velmi nepopulární osobou, protože obhajoval a prosadil zavedení plateb u lékaře. Před krajskými volbami tehdy ČSSD postavila otázku plateb u lékaře tak, že pokud voliči podpoří ČSSD, ta prosadí platbu krajů za návštěvy u lékaře. Byl to pokus, jak eliminovat záměr tehdejší vlády Mirka Topolánka na omezení zbytečných návštěv lékařů. Výsledkem voleb bylo tak zvané „oranžové tsunami“. ČSSD vyhrála drtivě nejen krajské volby, ale současně dominovala i v paralelně probíhajících volbách do třetiny senátu. Triumf ČSSD byl naprostý a zdrcující. Tehdy zazářila hvězda Davida Ratha, který se stal hejtmanem Středočeského kraje. V roce 2012 byl zadržen protikorupční policií s několika miliony korun a po mnohaletých soudních sporech nakonec skončil „v teplácích“ – tedy jak se ukázalo v džínsách. Nicméně, rok 2008 ukázal, že zdravotnictví dokáže voliče vyburcovat z letargie že i nemilované kraje přitáhnou voliče, pokud jsou využity k celostátní politice.

V letošním roce se přihodilo něco velmi podobného. Celému roku mediálně vévodí covidová pandemie. Vinou shody okolností se nakonec vládní politika s opatřeními proti šíření covidu dostala do hlavního zájmu voličů. Vlivem zvýšeného počtu procenta infikovaných z celkového počtu denních testů (dnes na úrovni kolem 15 %) od počátku září a současně se zvýšením počtu testů nad dvacet tisíc testů denně, se český premiér rozhodl ještě před krajskými volbami vyměnit ministra zdravotnictví. Dohodl, že se ministr Adam Vojtěch vzdal úřadu, ještě ten samý den jmenoval novým ministrem Romana Prymulu a následující den do uvedl do úřadu. Prymula pak dokázal během několika dní rozbít koncept pro krajské volby nejen hnutí ANO, ale celé české vládě. Zvolil taktiku obcházení vlády s tím, že pomocí médií rozšířil zprávy o tom, že se nedá nic jiného dělat než znovu vyhlásit nouzový stav. Je zapotřebí připomenout, že tak udělal svévolně bez toho, že by své záměry konzultoval se členy české vlády, a dokonce ani s premiérem Andrejem Babišem, který ho do funkce jmenoval. Den před volbami pak Prymula dokázal podrazit Babiše ještě jednou, když předložil návrh na zapisování hostů v restauracích a hospodách po německém či britském vzoru. To už Babišovi „ruply“ nervy, tento Prymulův záměr dementoval. Osobně považuji dny před vyhlášením nouzového stavu jako za rozhodující období, v němž došlo k aktivizaci voličů opozičních stran, zejména Pirátů a zřejmě i SPD.

Je krutou ironií politiky, a nutno podotknout, že politika je v tomto směru neúprosná, že jeden z mužů boje proti covidu, ministr vnitra a místopředseda vlády a předseda ČSSD Jan Hamáček, na tuto Prymulovu aktivitu tvrdě doplatil. Voliče ČSSD totiž Prymulova politika nevyburcovala a volební výsledek ČSSD v krajských, ale i senátních volbách, je doslova tragický. V celostátním měřítku ČSSD skončila několik setin procenta pod magickou pětiprocentní zavírací klauzulí. Jinými slovy, pokud by takto dopadly volby do poslanecké sněmovny, ČSSD by se odporoučela ze sněmovny. I druhá levicová strana, která toleruje menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, dopadla podobně, či vlastně ještě hůře.

Vítězství hnutí ANO 2011 lze tudíž zcela po právu označit jako vítězství Pyrrhovo. Hnutí ANO je sice na celostátní úrovni jednoznačně nejsilnějším politickým subjektem, bez dobrého výsledku levice se ale nejen na celostátní ale i krajské úrovni neobejde. Nemá cenu se zabývat ani detaily voleb, například že propadla hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. To se ostatně očekávalo, neboť si to tato dáma zkazila už při jarní fázi covidu.

Z ostatních stran stojí jistě za zmínku poměrně dobré výsledky SPD a samozřejmě Pirátů. ODS si udržela podporu kolem 10 %, když k výsledkům samotné ODS přičteme i výsledky koalic ODS. Žádná revoluce to ale není a Petr Fiala, předseda ODS, sice hovořil o některých skvělých výsledcích srovnatelných s výsledkem ANO, v celostátním měřítku si však ODS udržuje třetí pozici až za Piráty. Pokud by se česká levice nevzpamatovala a nedokázala ve volbách do poslanecké sněmovny zopakovat výkony z roku 2017, nejen, že by ztratila vliv na vládu, ale mohla by přijít i o zastoupení ve sněmovně. Pro hnutí ANO se tak rýsuje vážný problém. Bez podpory ČSSD a KSČM by jen zázrakem zůstalo u vlády i po dalších sněmovních volbách plánovaných na rok 2021, i kdyby tyto volby výrazným způsobem vyhrálo. Bez koaličního partnera by ale nakonec stejně skončilo v opozici.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD tak výrazně doplatil na opatření, které si prosadil ministr zdravotnictví. Hnutí ANO si sice udrželo křesla v krajských zastupitelstvech, ale bude mít výrazné problémy proměnit svůj volební výsledek v odpovídající postavení v krajských koalicích. ČSSD a KSČM přišly až o 80 % křesel v zastupitelstvech a ztratily vliv na krajskou politiku zásadním způsobem.

Bude-li chtít hnutí ANO změnit trend klesajících šancí na sestavení příští vládní koalice, má jen jednu možnost. Poděkovat ministru Prymulovi za jeho úspěšný boj s covidem na podzim tohoto roku a včas ho zbavit funkce – nejlépe před Vánoci. Jinak tomuto hnutí vážně hrozí pokles volebních preferencí trvale ke dvaceti procentům a s tím se sice volby vyhrát dají, ale sestavit vláda už sotva.