Gallupův průzkum ukázal podporu republikánům

Ačkoliv různé průzkumy progresivních médií dál referují o tom, že Republikánská strana a prezident Donald Trump mají nižší podporu než demokraté, Gallupův ústav referuje o zcela jiných výsledcích.

Výsledky průzkumu Gallupova ústavu o aktuálních sympatiích ke dvěma hlavním americkým politickým stranám jsou pro „progresivisty“ docela ranou do zad. Stojí za to je proto uvést, neboť do českých médií zřejmě vůbec neproniknou. Je to totiž zpráva pro opoziční Demokratickou stranu velmi nepříznivá.

Podle průzkumu souhlasu s politikou strany (approval rating) mají v této chvíli republikáni 40% souhlasných odpovědí, demokraté pouze 35%. Gallupův průzkum ukázal, že od října 2019, krátce potom, co demokraté zahájili proces impeachmentu, se souhlasné ocenění politiky republikánů zvýšilo z 34% na 40% a podpora politiky demokratů klesla v tom samém období z 38% na 35%.  Nespokojenost s politikou demokratů v tom samém období vzrostla z 57% na 62 %.

Jak Gallupův ústav poznamenává, od roku 1999, kdy se s měřením podpory pro dvě hlavní americké strany započalo, měli v těchto průzkumech většinou demokraté navrch.

Podobně jsou na tom i představitelé republikánů a demokratů. Vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell dosáhl na nejlepší hodnocení od roku 2010, naopak vůdkyně demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová dosáhla nejhoršího hodnocení na konci tohoto období.

Není vůbec překvapivé, že se tato čísla neobjevují ani v našich médiích, která jako například lidovky.cz hledají na stávajícím prezidentovi Donaldu Trumpovi jenom špínu.  V zásadě jsou tyto výsledky s tím, co se od procesu impeachmentu s Trumpem obecně očekávalo. Potvrdily to, že celá akce zaměřená na sesazení Trumpa z funkce byla chybně zahájena i realizována. Dalším důležitým poznatkem je to, že různé mediální zprávy o tom, že společnost je v případě impeachmentu rozdělena fifty/fifty , jak informovala zejména „progresivní média“ jako The Washington Post, se nezakládají na skutečnosti. Výsledky Gallupova ústavu jsou věrohodnější i proto, že se jedná o srovnatelné vzorky americké populace z období před zahájením impeachmentu a na jeho konci.

Mezitím se výrazně vyjasnila situace i v primárkách Demokratické strany. Krajně levicové křídlo kolem Bernieho Sanderse prohrálo další primárky a náskok Joe Bidena v počtu delegátů na nominační sjezd Demokratické strany se výrazně zvýšil. Je proto téměř jisté, že Trump o své znovuzvolení bude bojovat právě s Bidenem.

I v současné americké politice je dominantním prvkem infekce čínské chřipky. Trump zakázal lety do USA z Evropy zatím na 30 dnů a tvrdě kritizoval EU za „nečinnost“. Na druhé straně se jeho odpůrci v USA snaží z infekce koronaviru vytěžit politické body a obviňují jeho administrativu z chybných kroků. S čínskou chřipkou se politikaří všude na Západě, což je další realita. Německá kancléřka Angela Merkelová se nechala slyšet, že se koronavirem nakazí až 2/3 německé populace. Teprve pak se epidemie zastaví. Německo také zatím nepodniká žádné dramatické kroky v zákazech shromažďování. Je zřejmé, že téma čínské chřipky bude na několik příštích týdnů trvalým jablkem sváru v zemích EU. Trochu mi postoj Merkelové připomíná její rezignaci na průběh migrační vlny z roku 2015. V každém případě, koronavirus se promítá do celosvětové politiky dosud nevídaným způsobem a ovlivní volební výsledky v demokratických státech.