Itálie hrozí neplacením do kasy EU
I když se oficiální zprávy o výrazném poklesu počtu migrantů mezi roky 2017 a 2018 objevují se železnou pravidelností, potíže s migrací se naopak stupňují. I přes oficiální nejnižší čísla migrace si totiž stále více vlády členských států EU uvědomují, že jde o jejich přežití v dalších volbách.
Jestliže ještě před dvěma měsíci nabídlo Španělsko vylodění řádově několika set migrantů ve Španělsku, nyní už ke stejnému kroku španělská vláda nechce přistoupit. Mezitím se totiž do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží naproti Gibraltaru doslova probilo několik set migrantů za použití hořlavin a dalších chemických látek. Po druhém násilném pokusu, kdy se do Ceuty probila skupina více než sta migrantů ze subsaharské Afriky, Španělsko tyto migranty během několika desítek hodin vyhostilo zpátky do Maroka. Mezinárodní lidskoprávní organizace sice postup kritizují jako odporující mezinárodnímu právu, kdy migranti neměli možnost získat například i právní pomoc, ale politické konsekvence doslova a do písmene donutily španělskou vládu jednat takto nekompromisně. Minulá vstřícnost byla totiž pravicovou opozicí ve Španělsku tvrdě kritizována a jde o hodně. Blíží se volby a současná španělská socialistická vláda nemá svou pozici zdaleka tak pevnou, aby se nemusela obávat o volební výsledek.
Na italskou pohrůžku vystoupil představitel Evropské komise s tím, že EU a Evropské komisi zvláště „nebude nikdo vyhrožovat“. Je však třeba konstatovat, že italská hrozba je novum. Samozřejmě, média, alespoň ta „proevropská“, komentují italskou pohrůžku jako politiku italských „populistů“. Nicméně, je to jen další příklad toho, že udržování povědomí toho, že problémy dělají „jen“ země bývalého východního bloku jako Maďarsko a Polsko, a možná také trochu Česko a „populisté“ v Rakousku, se stává minulostí. Migrace doslova otřásá podstatou politiky „posilování integrace“.
Také jsme mohli registrovat prohlášení Angely Merkelové, německé kancléřky, že se „Dublin“, tj. stávající pravidla imigrační politiky, přežil či že jsou tato pravidla „mrtvá“. To je jistá nahrávka pro Itálii, že se Německo snaží pomoci. Připomeňme si, že stávající pravidla zatím uznávají, že jednotlivé státy mají pravomoc řešit migraci v rámci svých zákonů. Současně, první země EU, do které migranti vstoupí, se také má zabývat jejich žádostmi o azyl. To by „nový systém“ měl upravit a zavést společnou migrační politiku, v níž by se o žádosti migrantů o azyl staraly všechny státy EU, tj. zavedl by se „natvrdo“ přerozdělovací mechanismus migrantů mezi státy EU. Proto je tvrzení některých politiků, včetně českých, o tom, že jsou „kvóty mrtvé“, minimálně předčasný jásot.
Bez velkého překvapení se zejména v německém tisku objevují zajímavé zprávy o tom, kdo by měl být novým předsedou Evropské komise po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce. Objevují se úvahy o tom, že by právě Angela Merkelová měla ambice stát se novou předsedkyní EK. Zdůvodňuje se to tím, že Německo mělo naposledy předsedu EK v rámci tehdejšího Evropského hospodářského společenství již téměř před padesáti lety. Tehdy v době studené války však EHS fungovalo jako společný hospodářský blok s dominantní rolí národních států. Nyní, v čase EU, už tomu tak není a státy EU dobrovolně přijaly řadu omezení národní suverenity nejen v ekonomických, ale i politických otázkách. Proti tomu se v řadě států EU zformovaly silné, tak zvané „protievropské“, či „euroskeptické“ strany, které považují současný stav za chybu a požadují vrátit většinu pravomocí zpět na národní státy. V této situaci by jmenování Merkelové do čela EK po volbách do Evropského parlamentu v příštím roce znamenalo dvě věci:
1) Tradiční strany socialistů a křesťanských demokratů si udrží většinu v EP
2) Bude pokračovat snaha o další a další integraci států EU pod taktovkou Berlína a Paříže.
Jenom silné oslabení socialistické a křesťansko-demokratické frakce v EP by mohlo zabránit tomu, aby se Merkelová nestala předsedkyní Evropské komise. Nicméně, spekulace o Merkelové coby nové předsedkyni EK, má svůj původ ve vnitropolitické situaci v Německu. Merkelová je oslabena, bojuje o přežití ve funkci kancléřky a někteří politici CSU i CDU by odchod Merkelové do Bruselu přivítali s radostí.
Existuje mnoho důvodů k očekávání silného oslabení zejména socialistické frakce v Evropském parlamentu. Socialisté a sociální demokraté prohrávají jedny národní volby za druhými i ve státech západní Evropy, kde si dlouhodobě udržovaly výsadní postavení. I v Německu dopadly sociální demokraté neslavně a na „paty“ jim šlape Alternativa pro Německo. Podobně je tomu i ve Francii, kde se jednalo o naprostý debakl socialistické strany. Nápad poslat Merkelovou do Bruselu tedy může za jistých okolností projít. Zdědila by ale paradoxně plody své chybné imigrační politiky z léta 2015. Jejími plody je i současná italská vláda, rakouský příklon k radikálnímu omezení, resp. zastavení migrace, maďarská politika neposkytování bezplatného jídla neúspěšným žadatelům o azyl apod. Je zřejmé, že další „posilování integrace“ je přáním, které narazí na radikální odpor. Každý předseda EK po volbách v příštím roce bude tedy spíše „demontérem“ než konstruktérem další integrace.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,90
- Průměrná čtenost 2022x