Klimatický alarmismus není k smíchu

14. 08. 2018 8:00:40
Klimatický alarmismus dosahuje nových a nových výdobytků. NASA natočila časosběrné video o nárůstu teploty za posledních 140 let. Otázka - jaké družice létaly kolem Země v roce 1888? Nevíte? Že by UFO?

Naprosto zvrácené použití vědy se děje dnes a denně podporou teorií klimatických změn, které způsobí údajně nevratné změny na celé zeměkouli. Máme se údajně připravit na změnu v pěstování plodin, zvířat a investují se závratné částky do takzvaných „čistých technologií“. Zcela vážně pokračují další a další nápady jak „skladovat“ kysličník uhličitý. Klimatický alarmismus pak využívají, a to velmi šikovně, politici tak zvaných „zelených“, kteří straší nedozírnými následky změn. A ostrovní státy požadují na USA (kde jinde, když ostatní velmoci jako Rusko a Čína na nějaké náhrady či kompenzace za vzestup hladiny moří - je dnes oceněn na 7 cm - nemají peníze) kompenzace. Právě bývalý americký prezident Barack Obama učinil svou zemi spoluodpovědnou za klimatické změny a nasliboval miliardy dolarů na pomoc při „záchraně planety“. Stažení americké podpory tak zvanému pařížskému summitu o klimatu byl proto jeden z prvních kroků Donalda Trumpa právě proto, aby zabránil platbám Spojených států těm, kteří za změny klimatu viní světové velmoci.

Nedávno jsem si přečetl informaci o tom, že nějaký člověk propagující tak zvanou „nulovou uhlíkovou stopu“ spáchal sebevraždu, protože tím zamezil tomu, aby jeho „uhlíková stopa“ dále rostla. Tak to je jen doklad toho jak nové „vědecké teorie“ dokáží dohnat své příznivce až k naprosté ztrátě soudnosti a šílenství.

Právě v tomto létě, kdy se i u nás teorie nevratných klimatických změn prosazuje i v našich médiích, jsme masírováni novými a novými rekordy. Počítají se tropické dny a noci, už už se začíná hovořit o tom, že se v nejteplejších a nejsušších místech Česka bude muset změnit skladba pěstovaných plodin. Zjišťujeme najednou, že máme v krajině málo rybníků, špatnou skladbu dřevin v lesích. To jsou ale věci známé desítky let. O tom, že smrková monokultura v českých lesích je špatná, se ostatně vědělo od dob neodsířených uhelných elektráren, které desítky, možná stovky kilometrů čtverečních smrkových porostů svými exhalacemi kysličníku siřičitého zničily. Nyní nastoupil na místo kysličníku siřičitého kůrovec, kterého jsme si nechali rozmnožit do údajně největší kůrovcové kalamity. A naši odborníci na ochranu životního prostředí s vážnou tváří hovoří o tom, že za to nemůže bezzásahový režim v Národním parku Šumava. Tak jak se tam ten kůrovec dostal?

O tom, že něco je velmi shnilého v teorii klimatických změn, jsem přesvědčen už dlouho. Naprosto mně šokuje, když západní environmentalisté navrhují stále nová a nová omezení pro produkci tak zvaných skleníkových plynů. A státy jako Indie a Čína, nejlidnatější státy světa, produkují dnes už zdaleka nezanedbatelná množství kysličníku uhličitého spalováním fosilních paliv. O kvalitě, či vlastně nekvalitě, ovzduší v čínských městech se už ví a minimálně od olympiády v Pekingu víme, že je tam situace tragická. Takže my snižujeme emise (za cenu vysokých nákladů) a Čína s dalšími státy tak zvaného „rozvíjejícího se světa“ tyto naše kvaziúspory likvidují a ještě musíme řešit negativní salda z obchodu s Čínou.

Video, na které upozorňuji v perexu článku, pochází z dílny NASA. Má nás informovat o tom, že teplota na Zemi roste od roku 1888 a nejvíce v posledních letech 2013/17. Jsem si téměř jist, že za tímto jevem vůbec nemusí žádné klimatické změny být. Zatímco zkoumání počasí pokročilo za posledních 50 let nejen co do technologie (meteorologické družice), nastala i obrovská expanze počtu měřících míst na zemském povrchu. Údaje z konce 19. století pocházejí z řádově menšího počtu měřících míst a proto mohou být ovlivněna i tímto efektem. To zásadní však zřejmě není ukryto v technologii měření, ale může spočívat v omezeném počtu dat, tj. pravidelně se údaje o teplotách na zemském povrchu měří asi 200 let, u nás máme v Klementinu stanici, která má souvislou řadu měření teploty již bezmála 250 let. O teplotách například v období vikingských výprav až na území dnešní Kanady, se můžeme jenom směle dohadovat. A přesto Vikingové nazvali Grónsko „zelenou zemí“. Víme o tak zvané „malé době ledové“, kdy zamrzalo Baltské moře a která mohla vést k výbojům Švédů během Třicetileté války, kteří krutými zimami trpěli a hledali nové zdroje a území. Oteplovat se pak začalo v 19. století, kdy o nějakém obrovském vlivu emisí kysličníku uhličitého ještě nelze vůbec hovořit.

Je proto otázkou, zda naměřený růst obsahu kysličníku uhličitého v atmosféře v 19. století spíše nesouvisel s růstem teploty na Zemi (tj. že jde o záměnu příčiny a následku). Vliv emisí kysličníku uhličitého z průmyslu se projevil zřejmě mnohem později, možná od počátku 20. století. V USA se kolem roku 1850 těžilo 8 milionů tak zvaných „krátkých tun“, koncem století 270 milionů tun uhlí. Na celém světě pak asi 600 milionů tun uhlí. Současná těžba uhlí je na úrovni 4,5 miliard tun tak zvaného ropného ekvivalentu, neboť se uhlí porovnává s vytěženou ropou. Uhlí se tedy těží 10 krát více než v roce 1900, v Asii (Číně) se vytěží asi 2/3 všeho uhlí na světě. Připočteme-li k tomu celosvětovou těžbu ropy na úrovni asi 7 miliard tun, pak je současná produkce fosilních paliv asi dvacetinásobkem produkce uhlí v roce 1900. Proto onen zlom na obrázku růstu koncentrace kysličníku uhličitého někdy v polovině 20. století do současnosti.

Je proto velmi pravděpodobné, že se průmysl v 19. století nijak zásadně na růstu koncentrací kysličníku uhličitého v atmosféře nepodílel. Růst teploty na Zemi od 19. století proto zřejmě nesouvisí s koncentrací kysličníku uhličitého v atmosféře a má jinou příčinu. To, že růst teploty na Zemi pokračuje a současně roste obsah kysličníku uhličitého v atmosféře, tak může být shoda okolností, nikoliv forma příčiny (růst koncentrace kysličníku uhličitého) a následku (růstu teploty na Zemi).

Považuji tedy klimatický alarmismus jako jistý druh sebemrskačství naší „vyspělé a vědou se řídící“ společnosti. Mimochodem, právě to, že se americký prezident neřídí vědeckými závěry o globálních změnách klimatu, je mu jeho oponenty přičítáno jako těžký prohřešek. Ale i klimatičtí alarmisté již změnili slovník. Už se nehovoří o globálním oteplování v důsledku zvyšujících se koncentrací skleníkových plynů. Už jde o „klimatické změny“, na kterých by se zvyšování koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře mělo výrazně projevovat. Jsem přesvědčen, že pokusy „zastavit klimatické změny“ tím, že do atmosféry přestaneme vypouštět skleníkové plyny ,zejména kysličník uhličitý, z průmyslových podniků, je to nejbizarnější přesvědčení , které dnešní věda nabízí.

Autor: Jan Bartoň | úterý 14.8.2018 8:00 | karma článku: 29.85 | přečteno: 916x

Další články blogera

Jan Bartoň

Bartoš: Ať Babiš prodá Agrofert!

Předseda Pirátů Ivan Bartoš poradil Andreji Babišovi, jak naložit s kauzou střetu zájmů podle Evropského parlamentu. Měl by prodat Agrofert nebo odejít z funkce premiéra.

14.12.2018 v 9:18 | Karma článku: 40.42 | Přečteno: 1534 | Diskuse

Jan Bartoň

Antibabiš v Evropském parlamentu

Soustředěná práce českých opozičních politiků a neziskových organizací přinesla své plody. Agrofert podle evropského komisaře Oettingera „do vyjasnění případu“ nedostane žádné dotace.

13.12.2018 v 8:30 | Karma článku: 42.70 | Přečteno: 3122 | Diskuse

Jan Bartoň

Brexit: EU dotlačila Velkou Británii tam, kde jí chtěla mít

Zoufalý pokus Theresy Mayové, zřejmě nejzoufalejší v její politické kariéře, je cesta do zemí EU s požadavkem na změnu dohody o Brexitu nebo alespoň o „upřesnění nepřesností“. A EU je ochotna velkoryse přijmout Británii zpátky.

12.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 43.21 | Přečteno: 4216 | Diskuse

Jan Bartoň

Stačí znechucení senátorů na ústavní žalobu proti Zemanovi

V Senátu PČR se opět ozývají hlasy o tom, aby byla na prezidenta Miloše Zemana podána ústavní žaloba. Tyto hlasy se objevily poté, co Zeman nazval BIS „čučkaři“. Údajně tím podrývá bezpečnost státu.

11.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 31.92 | Přečteno: 780 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Mestan

Konvekční proudění v analogovém přístupu - kterak plášťová konvekce nemůže hýbat deskami

Země je postupně chladnoucím tělesem. Oproti Slunci nedisponuje fúzním reaktorem ve svém nitru. Země umí vlastně jen chladnout - na jejím povrchu se už před miliony a miliardami lety vysrážela tuhá krusta.

14.12.2018 v 19:25 | Karma článku: 10.95 | Přečteno: 306 | Diskuse

Libor Čermák

Jak postavit vesmírný betlém?

Vesmír, jak známo, ukrývá objekty nejrůznějších tvarů. A teď si představme, že pokud některé z nich vybereme, dokážeme z nich vystavět celý vánoční betlém. Nevěříte? Vydejme se tedy spolu na vánoční cestu Mléčnou dráhou.

14.12.2018 v 10:49 | Karma článku: 6.75 | Přečteno: 154 |

Petr Hlinomaz

O změnách klimatu odborně i neodborně

Rád chodím do Antikváriátů nakupovat odborné knihy se zaměřením meteorologie a klimatologie, zejména starší. Ve vědě to nechodí tak, že se prodává jenom to nové, protože je to moderní. ...

13.12.2018 v 21:43 | Karma článku: 6.40 | Přečteno: 335 | Diskuse

Dana Tenzler

Kosmická archeologie - jakou minulost má naše Slunce?

Vesmír se neustále mění. O nějakém pevném bodu si můžeme nechat jen zdát. Ani naše Slunce není výjimkou - má za sebou dlouhou a zajímavou cestu Galaxií. (délka blogu 3 min.)

13.12.2018 v 8:00 | Karma článku: 21.11 | Přečteno: 433 | Diskuse

Karel Tejkal

Mladé stvoření, kreacionisté a ošklivá věda

Rád si přečtu knihu nebo článek, který populární formou přibližuje nejnovější poznatky, ale i problémy přírodních věd. Formálně stejná témata někdy nabízí kreacionisté. Proč je však kreacionistická "literatura" tak odpudivá?

12.12.2018 v 10:13 | Karma článku: 14.07 | Přečteno: 378 | Diskuse
VIP
Počet článků 1629 Celková karma 35.66 Průměrná čtenost 1644

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz