Čapí hnízdo aneb komentovaná historie údajného dotačního podvodu

Žádost o vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka od policie opět leží v poslanecké sněmovně a mandátový a imunitní výbor se jí už začal zabývat. Babiš a Faltýnek by měli být vydáni tak, aby mohlo pokračovat jejich stíhání.

Časová osa kauzy Čapí hnízdo vyšla na iDnes.cz v březnu 2016. Nyní je článek aktualizován až k říjnu tohoto roku – před volbami do poslanecké sněmovny.

Rok 2007

Prosinec: Společnost ZZN Agro Pelhřimov s.r.o., spadající pod holding Agrofert Andreje Babiše, rozhoduje o vydání tzv. anonymních akcií. Tímto krokem skrývá svou dosud průhlednou vlastnickou strukturu.

V roce 2007 byly anonymní akcie – tj. akcie na majitele (doručitele), kterými účastník valné hromady akciové společnosti prokazoval své vlastnictví k firmě, platnou součástí právního řádu.  Tento stav trval až do roku 2014, kdy bylo povinností anonymní akcie převést například na akcie na jméno. Změna právní struktury ze společnosti s ručním omezeným na akciovou společnost proto podle právního stavu roku 2007 nemohla být nezákonná. To samozřejmě nevylučuje, že mohla být účelová.

Rok 2008

Leden a únor: Firma se přejmenovává na Farma Čapí hnízdo. Pořádá valné hromady v sídle Agrofertu, na nichž už žádná ze společností holdingu nefiguruje jako akcionář. Jako akcionáři jsou v zápisech vedení Václav Knotek a Gabriela Knapová, stojí v zápisu dostupném ve sbírce listin (viz zápisy z ledna 2008). Firma v roce 2008 žádá o evropské dotace.

Z výše uvedeného je zřejmé, že společnost byla personálně propojena s prostředím Agrofertu, nicméně formálně (z hlediska posuzování, zda se jedná o malou, střední nebo velkou firmu) byla na Agrofertu nezávislá.

Rok 2009

Prosinec: Farma Čapí hnízdo žádá 15. prosince o další část z celkem 54milionové dotace a žádost podkládá třemi fakturami od stavební společnosti, uvádí server Neovlivní.cz. Podle vyjádření, zveřejněného týmž serverem, farma očekává, že dotaci obdrží v horizontu dvou měsíců. Žádost je podaná dříve, než Čapí hnízdo proplácí jednu z výše uvedených faktur, což odporuje dotačním pravidlům. O dva dny později, 17. prosince, posílá dotační úřad Farmě Čapí hnízdo čtrnáctimilionovou dotaci. Informuje o tom příjemce.

Toto je nádherný příklad součinnosti mezi žadatelem (a příjemcem dotace) a poskytovatelem. Pokud došlo k proplacení žádosti o dotaci a poskytovatel dotace „přehlédl“, že žadatel jednu z faktur neproplatil, je to eufemisticky řečeno „podivné“.  Výsledkem auditu, který prověřil, že faktura skutečně proplacena nebyla, bylo uložení několika milionové pokuty. Za Neovliní.cz píše novinářka Sabina Slonková.

Rok 2011

Únor: První audit upozorňuje na to, že bylo proti pravidlům nejdříve požádat o dotaci a teprve poté proplatit fakturu. Zástupci Čapího hnízda tehdy uvedli, že pokud došlo k pochybení, bylo to pochybení „nanejvýš administrativního charakteru“, píše server Neovlivní.cz. Na veřejnost se to tehdy nedostalo.

Září: Dotační úřad na základě auditu navrhl udělení pokuty 3,8 milionu korun, celá částka včetně penále činila šest milionů. Farma Čapí hnízdo obratem žádá o odpuštění pokuty. V žádosti připouští, že se nacházela v tíživé finanční situaci, když podávala žádost o dotaci.

Žádost o odpuštění pokuty ze září 2011 byla úspěšná.

Rok 2012

Únor: Žádost o odpuštění pokuty je úspěšná. Výbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy farmě promíjí 99 % pokuty. Má zaplatit jen zbytek plus odpovídající penále. Šéfem úřadu je v tu dobu Tomáš Novotný, který je nyní náměstkem ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD).

Novotný později prohlásí, že princip odpuštění sankce na základě odvolání není výjimkou. Dodá také, že v roce 2011 nebylo známo, že za Čapím hnízdem stojí Agrofert. Novotný se podle ČTK stal šéfem úřadu až po podepsání smlouvy o dotaci na Čapí hnízdo.

Odpuštění 99% pokuty v praxi znamená pokutu ve výši 38000 Kč a penále (v podkladech Neovlivní.cz nevyčísleno). Rovněž je zajímavé tvrzení tehdejšího vedoucího úřadu, že „nevěděl, že se v případě dotace pro Čapí hnízdo jedná o Agrofert“. Kdyby to věděl, tak by k upuštění od pokuty ve výši 99% nedošlo? Navíc, jak jsem uvedl výše, formálně byla Farma Čapí hnízdo akciovou společností podle tehdy platných zákonných pravidel. Morálku v této chvíli nechávám stranou.

O tom, že projekt Farma Čapí hnízdo se zrodil v hlavě samotného Andreje Babiše, svědčí i dokument o Babišovi, který natočila ČT.

Závěr

Výše uvedené je pouze špičkou ledovce evropských dotací. Systém „podpory malých a středních firem“ v Česku vedl k založení společností s jediným účelem – mít možnost žádat o dotace pro „malé a střední firmy“, které měly buď lepší podmínky (vyšší procento přiznané dotace) nebo v podmínkách některých dotací byly velké firmy (nad 500 zaměstnanců a s velkými obraty) přímo z možnosti žádat vyloučeny. V takovém případě jde morálka stranou. Na případ Farma Čapí hnízdo došlo vlastně jenom proto, že se Babiš stal ministrem financí Sobotkovy vlády. Jinak by tento případ byl naprosto nezajímavý. 

Co se právní kvalifikace dotace pro Čapí hnízdo jako podvodu týče, nejsem si jistý, zda to odpovídá skutečnosti. Farma Čapí hnízdo byla podle tehdy platného českého práva akciovou společností mimo Agrofert, a ačkoliv existovalo personální propojení ve vedení společnosti s osobami blízkými Andreji Babišovi, netuším, zda pouze tento fakt zakládá důvodné podezření ze spáchání trestného činu.  Představme si, že bychom nyní měli provést dodatečnou kontrolu všech přiznaných dotací pro malé a střední firmy s tím, zda nedošlo k podpoře firem personálně propojených s jinými velkými společnostmi či holdingy.  Je možné dokonce položit si i otázku, zda systém dělení firem na malé, střední a velké neplodí „vhodné“ prostředí pro ohýbání podmínek.

Jsem opravdu zvědavý, k jakému výsledku dojde kontrola „z Bruselu“ alias OLAF (Evropský úřad pro potírání podvodného jednání).