Jean Claude Juncker, předseda Evropské komise, se podle zpráv ve svém projevu zmínil o tom, že Češi mají nárok na stejné množství kakaa v čokoládě jako jiní. Podpořil tak tezi českého ministra zemědělství o dvojí kvalitě potravin.
Předseda Evropské komise Jean Claude Juncker pronesl projev, kterým chtěl potěšit všechny. Jak to tak při těchto příležitostech bývá, snažil se všechny národní státy uspokojit a podpořit jejich „oprávněné zájmy“. Rumunsko a Bulharsko vábil tím, že se tak zvaný Schengen musí rozšířit i na tyto státy. Doslova pak řekl, že „Češi mají nárok na stejnou čokoládu jako zbytek EU“ .
„Nemohu přijmout, že lidé ve střední a východní Evropě kupují výrobky nižší kvality ve stejných obalech a se stejným označením jako ty prodávané v jiných zemích,“ prohlásil šéf komise. Podobné věci podle něj už nyní unijní právo zakazuje, a je proto třeba zajistit, aby národní úřady mohly tyto praktiky skutečně vymýtit. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ocenil, že předseda komise odsoudil dvojí kvalitu potravin v různých členských zemích, kterou Česko dlouhodobě kritizuje. Výsledek úsilí Česka a Slovenska a dobrý signál: Juncker v projevu o stavu unie jasně odmítl dvojí kvalitu potravin a diskriminaci spotřebitelů,“ reagoval na slova předsedy komise Sobotka.
Slova „čokoládové diplomacie“ jsou jediným „výsledkem“ českého kverulantství co se problému kvality potravin týče. Sobotka se může rozplynout, jak že to jeho vláda v Bruselu zařídila, že dokonce sám předseda EK považoval nutné se o tomto problému (spíše pseudoproblému) zmínit.
Ve svém projevu o stavu EU však Juncker pronesl i jiné věty a „větičky“. Zdůraznil ale zároveň, že Evropa není a nestane se pevností, zůstane naopak kontinentem solidarity, kde najdou útočiště ti, kdo jej skutečně potřebují. Ti, kdo na takový nárok nemají, se podle něj musí vrátit do svých zemí. K roku 2025 musí mít Evropská unie podle Junckera funkční bezpečností a obrannou politiku, od EU to čeká i Severoatlantická aliance. Šéf Evropské komise zároveň navrhl nástroj, který by technicky a finančně pomáhal státům Evropské unie s přijetím eura. Pokud má euro skutečně EU stmelovat, musí se podle Junckera stát něčím víc než jen měnou vybrané skupiny členských zemí. Šéf komise připomněl, že závazek přijmout euro mají všechny členské státy unie s výjimkou dvou. Všechny země EU by se podle něj měly účastnit její bankovní unie.
Výše uvedené vzkazy či sliby státům EU jsou o mnoho řádů důležitější než obsah kakaa v čokoládě. Objektivní pohled na stav EU ale rozhodně nezavdává tolik příčin k radosti a úsměvům. Především zprávy o projevu Junckera se nezmiňují o tom, že by se právě on zabýval bezpečnostní situací států EU právě teď a nyní. Po řadě teroristických útoků je jen odvarem skutečného řešení migrační krize příslib předsedy EK, že se na problému „intenzivně pracuje“. Pokud Juncker stanovuje časový rámec „funkční bezpečnostní a obranné politiky“ až k roku 2025, je to dle mého soudu nejen pozdě, ale v rozporu se zájmy všech států EU. Zatím se stále jenom potvrzuje, že od EK a Evropského parlamentu nelze čekat žádné zásadní řešení migrační krize a že je proto nutné, aby pro svou bezpečnost udělaly maximum právě migrací napadené státy. Funkční model přeci nemůže být založen na tom, že pašeráci vypravují čluny s migranty na širé moře a evropské lodě je pak „zachraňují“ a odvážejí do evropských přístavů. Především tato praxe musí skončit a migranti musí být vráceni tam, odkud vypluli. Jedině tak se dá situace z pohledu evropské bezpečnosti řešit.
Přijetí eura, ke kterému se zavázalo i Česko, je dalším neuralgickým bodem evropské politiky. Bez reforem a zejména pod hrozbou toho, že eurozóna má i členy, které ve své fiskální politice zcela selhaly jako Řecko, nelze do eurozóny vstoupit ani pod příslibem dalších „výhod“.
Právě bezpečnostní situace a přijetí eura je v současnosti problémem, který vyvolává pochybnosti o další ještě tužší integraci zemí EU v eurozóně. Právě to je stěžejní v evropské politice a ne problém různé kvality čokolády. Sobotka sice „chrochtá“ blahem nad Junckerovou poznámkou o dvojí kvalitě potravin, mnohem více by se však měl věnovat jako předseda vlády bezpečnostní politice EU a nedobrému stavu eurozóny.
