Merkelová loví hlasy
Televizní diskuse mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem se samozřejmě musela dotknout i „otevření hranic“ z léta 2015, díky čemuž do Německa připutovalo více než milion migrantů. Merkelová toto své rozhodnutí obhajuje a proti v zásadě není ani kandidát SPD Schulz. Ten kritizuje to, že Merkelová tento svůj krok „nekonzultovala“. Mimochodem, to je parádní mystifikace německých voličů. Schulz byl v té době ještě předsedou Evropského parlamentu a jak známo, právě politika evropských politických špiček byla vůči ilegální migraci přinejmenším shovívavá, ne-li přímo aktivně podporující.
Pokud se vrátíme do situace léta 2015, tak zvaná „Balkánská trasa“ byla dominující migrační trasou. Zcela jistě na této trase byly rodiny prchající z válkou postižené Sýrie, později se po „přepočtení“ ukázalo, že Syřané, pro které Merkelová otevřela hranice Německa, byli v menšině a převažovali migranti z jiných států, kteří se za „Syřany“ vydávali. Německo může děkovat zejména Maďarsku, a to proto, že Maďarsko jako první stát „Balkánskou trasu“ uzavřelo. Dohody s Tureckem možná částečně pomohly, ale rozhodující byl aktivní zásah a uzavření hranic na Balkáně. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes požaduje od EU zaplacení 50% nákladů na výstavbu plotu na jižní, schengenské hranici Maďarska. Jsem docela zvědav, zda mu to Merkelová schválí. Právě akce Maďarska a dalších balkánských států přispěla k tomu, že se „černé scénáře“ německých předpovědí imigrace v roce 2016 a i letos nenaplnily.
Prohlášení Merkelové o tom, že islám do Evropy „patří“, je mimořádně kontroverzní. Pokud vůbec tématiku islámu a Evropy zmiňovat, pak snad jedině v rámci svobody náboženského vyznání. K Evropě a moderní civilizaci tak včetně Německa nepatří žádná konkrétní náboženská víra, ale politika svobody náboženského vyznání. Kontroverzní prohlášení německé kancléřky totiž nebere v úvahu to, jakým způsobem se dnes islám ve světě profiluje. Islám je v řadě nejen arabských států oficiální náboženskou ideologií, která zásadním způsobem ovlivňuje chod společnosti. Mimo jiné se ortodoxní islám vyznačuje tvrdým potíráním jiných náboženských směrů včetně křesťanského vyznání. Své o tom vědí iráčtí křesťané a egyptští, na které se islámský terorismus zaměřuje. V neposlední řadě, v případě teroru v Evropě se prokázalo, že naprostá většina teroristických činů byla spáchána vyznavači islámu, kteří se v Evropě narodili v rodinách muslimských imigrantů a u nichž se nepodařilo tyto rodiny, jak se módně říká „integrovat“.
Německo již v poválečné historii zažilo příchod „gastarbeiterů“ z Turecka. S nimi nemělo žádné zásadní problémy, možná i proto, že Turecko po II. světové válce dále praktikovalo politiku oddělení státu a islámu. Současné Turecko naopak razí mezi státem a islámem rovnítko a turecký prezident Erdogan vyzývá své „bratry a sestry v Německu“ k tomu, aby v zářijových volbách nepodporovaly ani stranu CDU kancléřky Merkelové, ani opoziční SPD Martina Schulze. Turecko dokonce přirovnává současné Německo k nacistickému.
Jestliže Merkelová před lety tvrdila, že multikulturalismus „ztroskotal“, tj. že nízká úroveň integrace imigrantů je příčinou napětí ve společnosti, faktický stav německé společnosti a volby za dveřmi jí opět vedou k pokusům „nadbíhat“ voličům z muslimského prostředí. Obě hlavní německé politické strany, tj. CDU i SPD, mají přitom na současné německé situaci zásadní podíl, protože to byly tyto strany, které v německé politice od II. světové války dominují a střídavě vládnou. Kandidát na německého kancléře za SPD má přitom stejně ne-li více „másla na hlavě“, protože byl ve vysoké pozici ve vedení EU a kromě „prohlášení“ se EU nijak na řešení migrační krize nepodílela. Ostatně, i Schulz potřebuje hlasy muslimského prostředí podobně jako Merkelová.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
Jan Bartoň
Biden věří, že Kongres pomoc Ukrajině schválí
Ve vězení zemřel největší kritik Vladimira Putina Alexej Navalnyj, ukrajinská armáda se stáhla z Avdijivky a na Bezpečnostní konferenci v Mnichově se dál diskutovalo o pomoci Ukrajině.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2650
- Celková karma 31,95
- Průměrná čtenost 2023x