Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Merkelová loví hlasy

4. 09. 2017 7:56:57
Prohlášení Angely Merkelové o tom, že „islám patří k Německu“, chápu především jako snahu přilákat muslimské voliče. Člověk nemusí být právě islamofob, aby si neuvědomoval rizika, která podbízení se islámu přináší.

Televizní diskuse mezi Angelou Merkelovou a Martinem Schulzem se samozřejmě musela dotknout i „otevření hranic“ z léta 2015, díky čemuž do Německa připutovalo více než milion migrantů. Merkelová toto své rozhodnutí obhajuje a proti v zásadě není ani kandidát SPD Schulz. Ten kritizuje to, že Merkelová tento svůj krok „nekonzultovala“. Mimochodem, to je parádní mystifikace německých voličů. Schulz byl v té době ještě předsedou Evropského parlamentu a jak známo, právě politika evropských politických špiček byla vůči ilegální migraci přinejmenším shovívavá, ne-li přímo aktivně podporující.

Pokud se vrátíme do situace léta 2015, tak zvaná „Balkánská trasa“ byla dominující migrační trasou. Zcela jistě na této trase byly rodiny prchající z válkou postižené Sýrie, později se po „přepočtení“ ukázalo, že Syřané, pro které Merkelová otevřela hranice Německa, byli v menšině a převažovali migranti z jiných států, kteří se za „Syřany“ vydávali. Německo může děkovat zejména Maďarsku, a to proto, že Maďarsko jako první stát „Balkánskou trasu“ uzavřelo. Dohody s Tureckem možná částečně pomohly, ale rozhodující byl aktivní zásah a uzavření hranic na Balkáně. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes požaduje od EU zaplacení 50% nákladů na výstavbu plotu na jižní, schengenské hranici Maďarska. Jsem docela zvědav, zda mu to Merkelová schválí. Právě akce Maďarska a dalších balkánských států přispěla k tomu, že se „černé scénáře“ německých předpovědí imigrace v roce 2016 a i letos nenaplnily.

Prohlášení Merkelové o tom, že islám do Evropy „patří“, je mimořádně kontroverzní. Pokud vůbec tématiku islámu a Evropy zmiňovat, pak snad jedině v rámci svobody náboženského vyznání. K Evropě a moderní civilizaci tak včetně Německa nepatří žádná konkrétní náboženská víra, ale politika svobody náboženského vyznání. Kontroverzní prohlášení německé kancléřky totiž nebere v úvahu to, jakým způsobem se dnes islám ve světě profiluje. Islám je v řadě nejen arabských států oficiální náboženskou ideologií, která zásadním způsobem ovlivňuje chod společnosti. Mimo jiné se ortodoxní islám vyznačuje tvrdým potíráním jiných náboženských směrů včetně křesťanského vyznání. Své o tom vědí iráčtí křesťané a egyptští, na které se islámský terorismus zaměřuje. V neposlední řadě, v případě teroru v Evropě se prokázalo, že naprostá většina teroristických činů byla spáchána vyznavači islámu, kteří se v Evropě narodili v rodinách muslimských imigrantů a u nichž se nepodařilo tyto rodiny, jak se módně říká „integrovat“.

Německo již v poválečné historii zažilo příchod „gastarbeiterů“ z Turecka. S nimi nemělo žádné zásadní problémy, možná i proto, že Turecko po II. světové válce dále praktikovalo politiku oddělení státu a islámu. Současné Turecko naopak razí mezi státem a islámem rovnítko a turecký prezident Erdogan vyzývá své „bratry a sestry v Německu“ k tomu, aby v zářijových volbách nepodporovaly ani stranu CDU kancléřky Merkelové, ani opoziční SPD Martina Schulze. Turecko dokonce přirovnává současné Německo k nacistickému.

Jestliže Merkelová před lety tvrdila, že multikulturalismus „ztroskotal“, tj. že nízká úroveň integrace imigrantů je příčinou napětí ve společnosti, faktický stav německé společnosti a volby za dveřmi jí opět vedou k pokusům „nadbíhat“ voličům z muslimského prostředí. Obě hlavní německé politické strany, tj. CDU i SPD, mají přitom na současné německé situaci zásadní podíl, protože to byly tyto strany, které v německé politice od II. světové války dominují a střídavě vládnou. Kandidát na německého kancléře za SPD má přitom stejně ne-li více „másla na hlavě“, protože byl ve vysoké pozici ve vedení EU a kromě „prohlášení“ se EU nijak na řešení migrační krize nepodílela. Ostatně, i Schulz potřebuje hlasy muslimského prostředí podobně jako Merkelová.

Autor: Jan Bartoň | pondělí 4.9.2017 7:56 | karma článku: 27.15 | přečteno: 534x

Další články blogera

Jan Bartoň

Miroslav Kalousek: Ústavní puč

Leccos jsem již od českých politiků zaslechl. Poslední projev Miroslava Kalouska před zahájením schůze poslanecké sněmovny mne opět přesvědčil, že Kalousek je mistrem politických zkratek. Jednání Zemana a Babiše nazval ústavní puč

20.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 691 | Diskuse

Jan Bartoň

Horáček na Václaváku nepromluvil

Michal Horáček nedostal příležitost promluvit na výročí 17. Listopadu na Václavském náměstí. Tam mohli mluvit jen ti, kteří podle organizátorů mají „kladný vztah k hodnotám tohoto dne“.

20.11.2017 v 8:18 | Karma článku: 33.14 | Přečteno: 2435 | Diskuse

Jan Bartoň

Demokratický blok - příliš pozdě

Často se tvrdí, že radši pozdě než nikdy. V případě poražené pravice je vytvoření tak zvaného Demokratického bloku bezmála měsíc od voleb jen dokladem toho, že si jednotlivé strany uvědomily svou skutečnou „sílu“ pozdě.

16.11.2017 v 8:01 | Karma článku: 29.12 | Přečteno: 874 | Diskuse

Jan Bartoň

Lidovci brečí nejvíc

Probíhající jednání o vytvoření orgánů poslanecké sněmovny a vlády ukazují na to, že nejvíce trápí odchod z vlády KDU-ČSL. Jinak se totiž tisková konference Pavla Bělobrádka po jednání s prezidentem Zemanem nedá vyložit.

15.11.2017 v 8:04 | Karma článku: 43.37 | Přečteno: 4330 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jindřich Pacovský

Znovu o "digitálním" řízení zdravotnické péče (eHealth)

Jeden z pohledů na problémovou "digitalizaci" procesů kolem zdravotnictví. Volně navazuje na setkání Evropského liberálního fóra v Praze.

20.11.2017 v 13:30 | Karma článku: 4.14 | Přečteno: 118 | Diskuse

Jan Bartoň

Miroslav Kalousek: Ústavní puč

Leccos jsem již od českých politiků zaslechl. Poslední projev Miroslava Kalouska před zahájením schůze poslanecké sněmovny mne opět přesvědčil, že Kalousek je mistrem politických zkratek. Jednání Zemana a Babiše nazval ústavní puč

20.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 20.71 | Přečteno: 691 | Diskuse

Ondřej Lichnovský

Jak Nejvyšší správní soud přepočítal volby

Co se nemělo stát, stalo se. Nejvyšší správní soud byl nucen přepočítat hlasy v proběhlém hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Co z takto otevřené Pandořiny skřínky vypadlo?

20.11.2017 v 11:10 | Karma článku: 15.44 | Přečteno: 588 | Diskuse

Martin Jaroš

Známkování prezidentských kandidátů

Poslechl jsem si pozorně první prezidentskou debatu na Seznamu, abyste vy nemuseli! A tady je vysvědčení, které jsem kandidátům vystavil. Podotýkám, že hodnotím čistě výkon v diskusi, nikoli celkovou kvalitu borců.

20.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 13.08 | Přečteno: 689 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Zelení Trumpovým lidem zazpívali, papež pohovořil o perverzi, McCartney zase o šílenství

Aktivisty Greenpeace mohla ranit mrtvice. Donald Trump na klimatickou konferenci COP23 v Bonnu vyslal... zástupce fosilního průmyslu. Aby se pochlubili, že Amerika snižuje své emise díky boomu těžby zemního plynu.

20.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 18.36 | Přečteno: 305 | Diskuse
Počet článků 1278 Celková karma 29.72 Průměrná čtenost 1379

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.