Britové, zejména ti, co se nesmířili s odchodem země z EU, neustále hledají důvody, pro které se britští voliči rozhodli v referendu tak, jak se rozhodli. Nyní objevili Ameriku.
Vědci z Univerzity v Leicesteru uvedli, že kdyby odešlo studovat na univerzitu jen o tři procenta více obyvatel Velké Británie, země by pravděpodobně v současnosti neopouštěla EU. Vědci se zabývali důvody, na základě kterých lidé hlasovali pro odchod. Zjistili, že fakt, zdali daný člověk studoval na univerzitě, popřípadě dosáhl alespoň na vyšší vzdělání, byl „převládajícím faktorem“ v tom, jak lidé hlasovali, informoval The Independent.
Tato vědecká práce zcela zapadá do určitého rámce názorů, které prosazují zejména levicové strany. Byl to program poslední labouristické vlády, který si vytýčil ambiciózní cíl, aby alespoň 50% mladých lidí mělo vysokoškolské vzdělání. Tento politický úkol byl plněn i za konzervativních vlád. Mimo jiné to ale znamená, že je to na úkor kvality vysokoškolského vzdělání. Samozřejmě, technické vysokoškolské vzdělání vyžaduje jistou úroveň znalostí matematiky, fyziky a na to navazujících oborů. To se dá „dohnat“ na různých „společenských vědách“ humanitního typu.
Současně je tímto vědeckým poznáním o Brexitu podpořena elitářská teze, že by lidé s prominutím „hloupí“, tj. populace, která netouží po vysokoškolském vzdělání, i když by na ní měla stejně jako ti, co ho absolvovali, neměli mít stejná hlasovací práva jako „vzdělanci“, protože se rozhodují „špatně“.
Koneckonců, i u nás probíhá honba za vysokoškolským vzděláním a systém máme nastavený také tak, aby přibližně 50% populace dosáhlo na vysokoškolské vzdělání. Přitom je česká společnost snad ze všech zemí EU nejvíce kritická k EU, a pokud by se snad referendum o setrvání či odchodu z EU konalo u nás, bůhví, zda by u nás odpůrci EU nezvítězili s větší převahou než v Británii. Závěry o tom, že by „vyšší vzdělanost“ vedla k setrvání Británie v EU, proto platí jenom pro Británii a nejsou zárukou toho, že by „vyšší vzdělanost“ byla obecně zárukou setrvání v EU ve všech zemích.
Ostatně, i Donald Trump bodoval ve státech, které tvoří tak zvaný „rezavý pás Ameriky“, který pocítil nejvíce přesun „špinavých technologií“ do zemí třetí světa, jako Čína či Indie. Americká levice reprezentovaná Demokraty se s Trumpem nesmířila a neustále s ním bojuje. Každý den jsou na Trumpa fabrikována „podezření“ ze spiknutí s Ruskem. Al Gore, bývalý viceprezident USA, zaútočil na Trumpa tím, že „experiment Trump“ skončí dříve z „etických důvodů“. Al Gore je velkým příznivcem vlivu civilizace na životní prostředí a odstoupení USA od klimatické dohody z Paříže je pro něho nepřijatelné. I Barack Obama argumentoval „vzdělaností“, když prosazoval podporu USA klimatické dohodě z Paříže. Vynášení karty „vzdělanosti“ v politice tak čeká další boom. Problém je vlastně jenom v tom, že indoktrinace mladé generace na vysokých školách teoriemi globálního oteplování alias klimatických změn vinou lidské činnosti nemusí být pravdivá a nemusí přinést očekávané výsledky. Ale to je zase úplně jiný příběh.
