Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Destrukce rodiny pokračuje i bez Ústavního soudu

2. 08. 2017 8:03:12
Paní Hana Lipovská napsala velmi zajímavou úvahu o tom, že probíhá destrukce rodiny vinou rozhodování Ústavního soudu. Obšírně komentuje adopci dětí česko-dánským párem gayů. K tomuto mám jen malou poznámku.

Článek Hany Lipovské „Destrukce rodiny Ústavním soudem pokračujese věnuje nedávnému rozhodnutí ÚS ve věci sporu českého státu s párem gayů, z nichž jeden je Čech a druhý Dán. Tito pánové jsou podle kalifornského práva manželé a ÚS změnil rozhodnutí Nejvyššího soudu, který v rodném listě jeho dcery umožnil zapsání Čecha jako otce, ale nechal prázdnou kolonku „matka“. ÚS rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil s tím, že dítě má právo mít i matku a do kolonky „matka“ tak přísluší jméno Dána. Lipovská dovozuje, že Dán nemůže být „matkou“ a na tomto příkladu rozhodnutí ÚS vykresluje černou budoucnost tradiční rodiny, kterou ÚS tímto verdiktem opět poškodil.

V této souvislosti však musím upozornit i na jakoby nevinou poznámku paní Lipovské, když v závěru článku píše:

Kritika homosexualismu proto není kritikou homosexuality a homosexuálů. Nikdo nezpochybňuje právo homosexuálů na důstojný život. Homosexuální agenda se však (spolu s agendou genderismu a feminismu) stala nástrojem rozbíjení rodiny. Nepřátelé rodiny se rodiny bojí. Tradiční hodnoty jim nahánějí strach. Homosexuálové se tak stali jen prostředkem demiurgů k uzurpování moci. Jsou obětí tichého převratu – a my s nimi.

Dovolil jsem si podtrhnout větu o tom, že nikdo „nezpochybňuje právo homosexuálů na důstojný život“. A právě v této větičce je ukryt celý obrovský problém homosexuální komunity. Uplynulo jen pár desetiletí od doby, kdy byla homosexualita považována za nemoc, a homosexuální styky byly trestány. Jakmile bylo lékařskou vědou uznáno, že homosexualita není nemoc a takováto sexuální orientace přestala být ostrakizována, zákonů upravujících postavení gayů a leseb ve společnosti přibylo jako „hub po dešti“. Ještě nedávno se tato menšina dušovala, že chce jenom registrovaná partnerství, nyní se spolu žení a vdávají a požadují, aby mohli adoptovat děti svých partnerů. Gayové, kteří to s rozením dětí mají přeci jenom trochu obtížnější, tak hledají „náhradní matku“, která by jejich dítě odnosila. Samotný princip toho, že se náhradní matka oplodní směsí spermií obou partnerů v homosexuálním páru, je znakem nejen rozvolnění vztahů, co se chápání rodiny týče, ale i pokroku lékařské vědy. Přitom není nic jednoduššího než genetickým testem zjistit, kdo je z daného páru biologický otec. Hraní si na „společné dítě“ může skončit velmi rychle, pokud dítě bude mít nějakou nemoc či vadu a bude potřeba biologický dárce, nejlépe skutečný otec a matka.

Jde přesně o to, že si pod pojmem „důstojný život“ můžeme představit leccos, někomu bude stačit, když ho společnost nechá „na pokoji“ a nebude se o něho zajímat, jiný bude chtít mít všechno to, co ostatní „normální“ lidé. Právě na tomto principu jsou založeny všechny změny zákonů, které mají sexuálním menšinám „usnadnit jejich integraci do společnosti“. Bohužel, zatím nemáme vůbec tušení, jak se tyto změny promítnou na dětech, které mají homosexuální rodiče. Možná, že nijak. Nicméně, jak se takové dítě, které bude heterosexuálně založeno a vyroste v homosexuální rodině, bude chovat ve vztahu k autoritě svých rodičů? Heterosexuálům bývá často představa sexu se stejným pohlavím nechutná. Jak bude takové dítě posuzovat v době dospívání to, že má dva stejnopohlavní rodiče?

Obávám se proto, že současná politika zajistit homosexuálům důstojný život bude po dalších desetiletích konfrontována s tím, jak se bude dařit jejich dětem a zda se u nich neprojeví doposud netušené reakce.

Ostatně, to samé v bleděmodrém platí i o ochraně menšin na národnostním či náboženském principu. Tam ale již dnes víme, že právě tato politika vede k tomu, že neprobíhá nebo s velmi chabými výsledky jejich integrace do většinové společnosti. Velkým neštěstím by bylo, pokud by vstřícnost k homosexuálním párům vedla k vytváření modelu, který by nutil chovat se tak i děti těchto párů, i když by principiálně vůbec nebyly homosexuálně orientované.

Nicméně, zatím zajišťujeme „důstojný život“ s nadějí, že se nic vážného nestane. A možná se tak, jako již mnohokrát v minulosti, mýlíme.

Autor: Jan Bartoň | středa 2.8.2017 8:03 | karma článku: 35.44 | přečteno: 1729x

Další články blogera

Jan Bartoň

Podle Zaorálka je Klaus opět vlastizrádce

Obsáhlý rozhovor s Lubomírem Zaorálkem na iHned.cz je bezesporu jasným dokladem toho, že se myšlení vedení ČSSD neposunulo nikam navzdory problémům v EU.

19.10.2017 v 8:01 | Karma článku: 31.14 | Přečteno: 774 | Diskuse

Jan Bartoň

Rakousko: Volby vyhrála krajně pravicová lidová strana

Podle německých médií zvítězil v Rakousku „kluzký populismus“. Rakousko se podle německého tisku posunulo „výrazně doprava“.

17.10.2017 v 8:02 | Karma článku: 37.57 | Přečteno: 2950 | Diskuse

Jan Bartoň

Dvojí kvalita potravin je podvod i na voličích

Lidovecká i sociálně demokratická kampaň o „dvojí kvalitě potravin“ je jen dalším důkazem toho, že ČSSD a KDU-ČSL usilují ve skutečnosti o „více EU“.

16.10.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 1618 | Diskuse

Jan Bartoň

Krym není Aljaška - aktualizace

Jeden z diskuzních příspěvků k mému článku byl prostý. Rusko prodalo Aljašku, proč by neplatilo za Krym? To je krásný příklad toho, že srovnání kulhá nejen na jednu, ale na obě nohy.

13.10.2017 v 9:01 | Karma článku: 20.83 | Přečteno: 884 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Pavel Strunz

Modré – nebo světlé zítřky? Díl čtvrtý: Zopakovat.

Když jsem psal svůj úplně první blog, zakončil jsem ho slovy: „Včera jsme byli označeni za šejdíře, dnes jsme strašeni nepřízní mocných. Co zítra?"

19.10.2017 v 23:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Tomáš Heller

Otevřít českou otázku

Od politiků a z médií často slýcháváme, že společnost je rozdělená. Mají pravdu. Kde ale hledat podstatu tohoto rozdělení, jehož svědky jsme denně?

19.10.2017 v 23:22 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 161 | Diskuse

Karel Trčálek

Čeští vlastenci jsou ubožáci

Lidi, neblázněte, nehažte po mně šutry! Nemůžu za to, že se u nás stal pojem vlastenectví synonymem pro tu největší ubohost. To opravdu není moje vina. Nebo snad taky čtete „Vlastenecké noviny"? Tak to jo, tak to si hoďte!

19.10.2017 v 16:53 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 496 | Diskuse

Daniel Paulus

Yamas - zapomenutý pilíř jógy

Jak aktuální může být v dnešní době kodex základních lidských hodnot či chování, který má tisíciletou historii?

19.10.2017 v 16:51 | Karma článku: 5.85 | Přečteno: 103 | Diskuse

Vladimír Havránek

Ti , kteří nejvíce škodí pověsti Prahy chystají další blokádu?

Po první blokádě spolku taxikářů v Praze připravila iDNES 2 testy poctivosti jednotlivých společností. V prvním testu byli cestující domácí pasažéři, ve druhém zaniční. V obou testech bylo nejhorší Fix Taxi.

19.10.2017 v 15:02 | Karma článku: 17.43 | Přečteno: 670 | Diskuse
Počet článků 1249 Celková karma 27.64 Průměrná čtenost 1346

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.