Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpochybňovat peníze na vědu je absolutně nutné!

14. 06. 2017 8:00:03
Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se ostře ohradil proti námitkám ministra financí Ivana Pilného. Podle Bělobrádka je zpochybňování peněz na vědu „nepřijatelné“. V tomto sporu stojím na straně Pilného.

Ostrá slova Pavla Bělobrádka vznikla jako reakce na velmi zajímavou námitku Ivana Pilného z nedávné doby. Ministr financí se minulý týden pozastavil nad tím, že v položce na vědu, výzkum a inovace je výdajová rezerva čtyři miliardy korun. „Přesto vláda přiklepla panu místopředsedovi Bělobrádkovi navíc tři miliardy, přestože ty peníze má z minulých let a nespotřeboval je,” prohlásil Pilný.

Nepokládáme za přijatelné, aby ministerstvo financí již schválený rozpočet na vědu a výzkum zpochybňovalo,“ uvedl Bělobrádek. Podle Bělobrádka má rozpočet na vědu i podporu akademiků, když podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové: "Jakákoliv investice do vědy a výzkumu se vždy, dříve či později, vyplatí,” konstatovala a připomněla, že pro vědce je klíčové stabilní financování a koncepce rozvoje.

Nejprve se musím s určitou lítostí zastavit nad propagandistickým výrokem předsedkyně Akademie věd. Domnívám se, že takové prohlášení v obecné rovině o tom, že se „každá investice do vědy a výzkumu vyplatí“ není správné od samého počátku. Je zcela zásadní na co respektive v jakém vědeckém oboru se investuje. I v české vědě došlo v minulosti k podpoře investic, jejichž návratnost je přinejmenším sporná, pokud vůbec lze o nějaké návratnosti hovořit. V ne tak dávné době byly vybudovány, a to i za přispění tak zvaných „evropských peněz“, výzkumná centra, jejichž další osud je „ve hvězdách“. Jde zejména o to, že se financování těchto výzkumných center má převést do tak zvaného smluvního výzkumu, tj. objednávek z průmyslu, a má dojít k útlumu jejich financování ze státního rozpočtu. Existují přitom dvě zásadní otázky.

1. Má český průmysl dostatek finančních prostředků na objednávky smluvního výzkumu tak, aby „utáhl“ několik desítek výzkumných center?

2. Jsou výzkumná centra pro průmysl skutečně atraktivní v tom smyslu, aby byla schopna řešit problémy výrobních firem?

V současném stavu, kdy ještě dobíhají dotační prostředky na provoz výzkumných center, se řada výzkumných úkolů snadno vyrovnala s návratností či nenávratností výzkumné činnosti. Tu zaplatil stát, a když výzkum „vyšuměl“ do ztracena, nic zvláštního se nedělo. Privátní firmy však nejsou a ani nebudou ochotny financovat něco, co jim nezaručí návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje. Protože v reálu hrozí, na rozdíl od ideje paní akademičky Zažímalové, že se výzkum a vývoj nezaplatí dokonce ani později.

Dále rozebereme tezi Bělobrádka, že „zpochybňování peněz na vědu je nepřijatelné“. Vzhledem k tomu, že výdaje státního rozpočtu podléhají veřejné kontrole prostřednictvím zákonodárců, je minimální povinností opravdového hospodáře, aby se ptal, na co budou prostředky na vědu vynaloženy. Je absolutně nepřijatelné považovat vědu za jakousi „svatou krávu“, která se musí krmit stůj co stůj a ať to stojí, co to stojí. Velmi dobře chápu, že jsou obory lidské činnosti, které slouží k jakési všeobecné potřebě udržení či zlepšování lidské společnosti aniž by bylo možné exaktně spočítat „návratnost investice“. Funkční, ne zcela funkční či nefunkční rodiny spotřebují na hlavu přibližně stejné množství financí, a přesto z funkční rodiny vyjdou nové generace s jinou životní filozofií než z rodin nefunkčních. Proto se domnívám, že je povinností parlamentu i ministra financí zvláště, aby se zamýšlel i nad účelným vynakládáním finančních prostředků na vědu a výzkum.

Na závěr jsem si ponechal diskusi k otázce, kterou Pilný otevřel. Je skutečně nutné přidávat na vědu tři miliardy, když na účtech „vědátorů“ leží miliardy čtyři. Není to náhodou naprosto obdobná situace problému liniových staveb, kdy bychom teoreticky mohly proinvestovat mnohem více, kdyby byly stavební povolení pro další desítky kilometrů dálnic? Není to náhodou tak, že podobně jako v jiných odvětvích vědeckovýzkumné týmy nemají kvalitní projekty k výzkumu a proto „nestíhají“ čerpat finanční prostředky, které se tak hromadí na účtech? Anebo možná projekty mají, ale nemají kvalitní vědecké a výzkumné pracovníky?

Z výše uvedených důvodů má proto ministr financí Ivan Pilný mé velké sympatie. I prostředky na vědu lze totiž vynakládat neefektivně a bez návratnosti. Argumentace akademiků je poplatná někdejší argumentaci, že „co je ekologické, je i ekonomické“. A přitom celý současný mezinárodní obchod je postaven na tom, že se na bohatý Západ dovážejí spotřební výrobky z chudé Asie, kde se s ekologií zatím moc nepářou. Smog je téměř každodenní skutečností velkých čínských průmyslových aglomerací, s ochranou povrchových i podzemních vod je to v těchto státech stejně problematické.

Přísné oko ministra financí však vyžadují i další položky rozpočtu, zejména sociální výdaje, které se za úřadování ministrů za ČSSD dostaly do nebývalých výšin a ČSSD plánuje další a další zvyšování těchto výdajů v situaci, kdy máme prakticky nulovou nezaměstnanost! Proto je nutné zpochybňovat absolutně každé výdaje státního rozpočtu. Ivane Pilný - tužte se!

Autor: Jan Bartoň | středa 14.6.2017 8:00 | karma článku: 40.65 | přečteno: 3295x

Další články blogera

Jan Bartoň

Podle Zaorálka je Klaus opět vlastizrádce

Obsáhlý rozhovor s Lubomírem Zaorálkem na iHned.cz je bezesporu jasným dokladem toho, že se myšlení vedení ČSSD neposunulo nikam navzdory problémům v EU.

19.10.2017 v 8:01 | Karma článku: 31.14 | Přečteno: 774 | Diskuse

Jan Bartoň

Rakousko: Volby vyhrála krajně pravicová lidová strana

Podle německých médií zvítězil v Rakousku „kluzký populismus“. Rakousko se podle německého tisku posunulo „výrazně doprava“.

17.10.2017 v 8:02 | Karma článku: 37.57 | Přečteno: 2950 | Diskuse

Jan Bartoň

Dvojí kvalita potravin je podvod i na voličích

Lidovecká i sociálně demokratická kampaň o „dvojí kvalitě potravin“ je jen dalším důkazem toho, že ČSSD a KDU-ČSL usilují ve skutečnosti o „více EU“.

16.10.2017 v 8:10 | Karma článku: 22.44 | Přečteno: 1618 | Diskuse

Jan Bartoň

Krym není Aljaška - aktualizace

Jeden z diskuzních příspěvků k mému článku byl prostý. Rusko prodalo Aljašku, proč by neplatilo za Krym? To je krásný příklad toho, že srovnání kulhá nejen na jednu, ale na obě nohy.

13.10.2017 v 9:01 | Karma článku: 20.83 | Přečteno: 884 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Tekoucí písek – dá se v něm utopit?

Původně pevná země se najednou otevře, aby spolkla dům. Fikce nebo realita? Tekoucí písek je skutečně schopný pohltit celé domy. Dá se v něm utopit? (délka blogu 3 min.)

19.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 472 | Diskuse

Pavel Suk

Mochovce – jaderná elektrárna, nebo past na peníze

Dnešní článek bude věnován slovenské jaderné elektrárně Mochovce, která je ve výstavbě již od roku 1981. Podle plánů měly být v komplexu 4 jaderné reaktory VVER-440 ale během let došlo k událostem, které vedly ke zpoždění výstavby

18.10.2017 v 20:02 | Karma článku: 9.13 | Přečteno: 258 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii-8.Bunkový genóm ako báseň. Posunieme „hranice“ života?

Ukázalo sa, že na procesy genetických zmien je možné, ba nutné, aplikovať princípy informatiky a kombinatoriky. Aké sú niektoré závery týchto empirických vied pre biológiu? - Je živá už molekula RNA? Kde vlastne začína život?

16.10.2017 v 17:08 | Karma článku: 6.04 | Přečteno: 87 | Diskuse

Jan Fikáček

Dnešní fyzice trochu chybí.... fyzika, aneb proč je matematika někdy fyzikálně slepá

Matematika je náš nejlepší "smysl", kterým vidíme nejhlouběji do světa elementárních částic, či nejostřeji do minulosti vesmíru. Tento superiorní "smysl" má ale, bohužel, i své "optické klamy" a nedostatky.

16.10.2017 v 9:07 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 513 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč jsou stopy v mokrém písku nakrátko suché?

Když se procházíte po mokrém písku, můžete si všimnout zajímavého jevu. Písek, na kterém právě stojíte, se zdá být světlejší a sušší než zbytek pláže. Je to trik nebo optický klam? (délka blogu 5 min.)

16.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 23.20 | Přečteno: 531 | Diskuse
Počet článků 1249 Celková karma 27.64 Průměrná čtenost 1346

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.