Falešný pocit bezpečí plodí nebezpečí
Pavel Telička, Tomáš Prouza a Alexander Vondra se sešli k diskusi o Brexitu a Donaldu Trumpovi na ČT24 v pořadu Události, komentáře. Nejslabším článkem diskuse byl právě Prouza, který s vážnou tváří tvrdil, že je potřeba vyčkat na to co bude položeno na jednací stůl z britské strany a teprve poté přijde čas se vyjádřit. Pavel Telička argumentoval přeci jenom lépe a nejlépe si bezesporu počínal Alexander Vondra. Prohlásil, že z jeho pozice pouhého pozorovatele si je schopen najít na internetu stanovisko britské vlády k jednání o vystoupení Velké Británie z EU, ale není schopen nalézt jedinou věcnou informaci o tom, jaké jsou požadavky české vlády.
Tímto se demonstruje jedna velice zásadní vada evropských politiků, kteří v jednotlivých státech EU dosud drží politickou moc. Ta je jen pokračováním ještě do nedávna praktikované hry o „zlé EU“, která nás nutí přijmout to či ono. Jen před asi dvěma lety skončila hra na to, co se zase musí přijmout z evropské legislativy. Většinou existoval jasný rámec této hry - kvůli evropské legislativě musíme přijmout to či ono (s podtitulem „nedá se s tím nic dělat“). Mezi lidmi tak vzrůstala averze vůči „Bruselu“ právě proto, že vláda nehájila nové zákony či směrnice proto, aby obhájila jejich existenci jasnými a pádnými argumenty, ale pouze jako „úlitbu“ požadavkům „Bruselu“.
Možná, že jste již také všimli toho, že migrační krize roku 2015 zcela změnila situaci. Najednou už z vlády neslyšíme o „přejímání evropské legislativy“ téměř nic snad s jedinou výjimkou protikuřáckého zákona. Naopak, vláda je velkým kritikem kvót a obecně řešení migrační krize na principu solidarity (třeba i ekonomicky vynucované). Je to ale ve skutečnosti jenom změna znaménka. Vláda dnes ze sebezáchovných důvodů vystupuje jako „odpůrce bruselské byrokracie“, ale opět nabízí jen v míře menší než malé vlastní pohled na řešení.
V pozadí takovéhoto postoje k EU a ke špičkám evropské politiky je však ukryta lenivost. Jistou dobu se zdálo, že vše plyne naprosto správným směrem, naše země dostává z „Bruselu“ mnohem více finančních prostředků než do společné pokladny EU platí, evropská legislativa „funguje“ (teprve migrační krize odhalila, že ne), až na „drobnosti“ Řecka a jemu podobných stále „rosteme“ a je nám spolu v Evropě dobře. Migrační krize, těsně po finanční a ekonomické krizi, která skončila „patem“ a dalším subvencováním nefungující řecké ekonomiky a rusko-ukrajinská válka, nalezla EU ve velmi oslabené pozici. Lenost, jízda ve „vyjetých kolejích“ nejen české „standardní politiky“ vyprodukovala Brexit a vzestup dalších politických stran, které požadují radikální změnu fungování EU. Jakoby EU začala pykat za hříchy svých někdejších vůdců. Ti se snažili vnést do nové Evropy po pádu komunismu více spolupráce a unifikace s cílem zamezit budoucím velkým válečným konfliktům na evropském teritoriu. Dnes je ale nemalou částí evropské veřejnosti tato politika odmítána a ve světle migrační krize, spojené s faktickým poklesem bezpečnosti v řadě zemí EU, prochází EU zřejmě nejtěžší zkouškou své existence.
Podobně i nástup Donalda Trumpa ukázal na „překvapení“, které se v hlavách evropských politiků z Trumpa urodilo. Jasně tuto pozici deklaroval právě Pavel Telička, když postoj nového amerického prezidenta proti „globalizaci“ označil za nečekaný a chybný. Zde se ukazuje, jak realita doběhla apologety globalizace. Ta byla svého času velmi prospěšná pro východoevropské ekonomiky, když umožnila alespoň částečně těžit z výsledků Západu do roku 1989. Další a ještě masivnější odliv kapitálu do Asie s cílem využít ještě levnější pracovní sílu, byl skvělou zprávou pro západní byznysmeny a ekonomické teorie podporující „nevyhnutelnost globalizace“. Globalizace také vedla k tomu, že se zvýšila i vzdělanost a úroveň v zemích mimo Západ a současně se v řadě afrických a asijských zemí rozpoutaly válečné konflikty, někdy i s přispěním Západu, které byly a jsou o tom, kdo bude v těchto zemích z přínosu globalizace profitovat. Bída a války pak najednou zvedly mohutnou vlnu migrace do evropského ráje a na to prostě nebyla a není EU jako celek připravená.
Nechá se „globalizace“ zastavit? Má nejmocnější politik světa, jakým americký prezident bezesporu je, šanci něco na „obecně platné“ globalizaci něco změnit? V časech, kdy mu ne v Rusku ale zejména v Číně vyrostla bezesporu obrovská ekonomická síla? Zatím mu liberálové v USA i EU tvrdí, že je to proti lidským právům. Že svět už je o čtyřicet let dál.
Falešný pocit bezpečí a skvělé budoucnosti, který v posledních dvou letech dostal zejména v EU těžký zásah, je stále ještě přiživován těmi politiky, kteří svět počátku dvacátého prvního století vytvářeli. A přesto je nutné nahradit onen falešný pocit bezpečí a vlády lidských práv „ať to stojí, co to stojí“ novou politikou, která vezme v úvahu současný stav světa ohroženého islámským terorismem. Jde zejména o situaci, v níž lidská práva přiznáváme i zásadním odpůrcům hodnot Západu, kteří se neštítí žádného zločinu. A to je zřejmě onen zásadní konflikt dnešní doby.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,89
- Průměrná čtenost 2022x