Rozhovor Michaely Marksové je uveden titulkem: Opatrně s výroky, že norské úřady berou děti neoprávněně
Za velkou pozornost stojí zejména tento názor naší ministryně: Detailně s tamějším systémem nejsem obeznámena, ale Norsko je samozřejmě velmi civilizovaná a vyspělá země, ve které je standardem zájem dítěte. A to je jiný standard, než máme my v Česku. Úterní schůzka s Barnevernem to potvrdila. Kratší čas schůzek, to, aby probíhaly s oběma bratry a pěstouny, byly požadavky dětí. Také se řeklo, že jestliže chlapci budou chtít schůzky prodloužit, tak to tak bude. Norská strana maximálně respektuje to, co řekne dítě. A to je věc, která tady funguje opačně. Znám řadu kauz, ve kterých máme problém uvést do praxe zájem dítěte a to, co dítě říká, se naprosto nebere v potaz, protože je to považováno za naprosto zmanipulované. Toto je detail, se kterým jsem obeznámena, kde mohu soudit a vím, že u nás se zájem dítěte nezohledňuje už řadu let.
Norsko je podle Marksové „ velmi civilizovaná a vyspělá země“, kde je standardem „zájem dítěte“. A to je „jiný standard“ než máme v Česku. Takže paní ministryně, Česko není „velmi civilizovaná a vyspělá země“? Jaké „zájmy dítěte“ máte vůbec na mysli? Pokud nejste detailně s tamním systémem seznámena, měla byste si velmi rychle doplnit informace.
Je unikátní, pokud ve „velmi civilizované a vyspělé zemi“ policie neshledá žádné důvody, které by měly vést z potrestání rodičů odebraných dětí, a ty jsou přesto již čtyři roky matce odebrány, jejich matce je omezována doba styku s dětmi a cíl je tedy naprosto zřejmý – vytvořit takovou situaci, aby děti byly volné k adopci.
U nás se podle Marksové údajně vůbec nebere v potaz to, co dítě říká, protože je to považováno za „zmanipulované“. Jak si může být Marksová jistá tím, že to, co dnes říkají děti paní Michalákové není jejich pěstouny a norskou sociálkou zmanipulováno? Odebraných dětí je údajně v Norsku tolik, že je už norská veřejnost těmi případy „unavena“ a proto jsou obranné mechanismy proti tomuto systému minimalizovány. A stále více proskakují zprávy o tom, že je norská společnost prolezlá špiclováním a udáváním. Prohibice v Norsku způsobuje například to, že Nor odjede za hranice, tam se opije a po návratu do Norska ho pak někdo udá a průšvih je na světě. Toto je bezpříkladné zasahování státu do svobod svých občanů dovedené do absurdních důsledků. A bohužel, jede v tom celá Evropa, jak víme z protikuřáckého tažení. Potom se nesmíme divit, že existuje alkoholová turistika.
Pokud bych měl vůbec brát zájem dítěte ve smyslu „to, co dítě chce a říká“ vážně, pak by prakticky nebylo možné proti jeho vůli dělat vůbec nic. Sociální inženýrství šířené ministryní Marksovou jen dokresluje, že česká levicová vláda je ochotna naslouchat norským báchorkám o „zájmu dítěte nad vším ostatním“. Důsledky této norské sociální politiky však budou patrné za dvacet let až děti vychovávané podle těchto „nových pravidel“ dospějí. Žádnou idylu ale nečekejme.