USA chtějí, aby Ukrajina jednala s Ruskem

USA podle mediálních informací neoficiálně „tlačí“ na ukrajinské vedení, aby zahájilo jednání s Ruskem a upustilo od zákona, že se s Putinem nejedná.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory…Podle listu američtí představitelé sdílejí hodnocení jejich ukrajinských protějšků, že Putin to nemyslí s jednáními vážně. Zároveň ale přiznávají, že zákaz ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jednat s Putinem vyvolal znepokojení v některých částech Evropy, Afriky a Latinské Ameriky, kde jsou dopady války na náklady na potraviny a pohonné hmoty nejvíce patrné. „Únava z Ukrajiny je u některých našich partnerů skutečná,“ citoval list jednoho ze zdrojů.

Zatímco ukrajinská a ruská propaganda se navzájem předhánějí v počtech zabitých vojáků za den, podle posledních zpráv z Ukrajiny padlo za jediný den přes osm set ruských vojáků, Rusko se ale jednoznačně „zabetonovává“ na dobytých územích a bude velmi obtížné osvobodit další Ruskem okupovaná území na východě i jihu Ukrajiny, administrativa amerického prezidenta Joea Bidena údajně „soukromě“ vybízí ukrajinské vedení, aby s Ruskem jednalo i když je v jeho čele stále Vladimir Putin. Zprávu o tomto „soukromém“ postoji přinesl The Washington Post (který plně podporuje Bidenovu administrativu) těsně před volbami do Kongresu, které mají rozhodnout o dalším osudu Bidenovy administrativy či dokonce vrátit do hry o úřad prezidenta exprezidenta Donalda Trumpa.

Zdá se proto, že tyto „úniky“ byly záměrně vypuštěny před volbami, aby středové voliče přesvědčily o tom, že se demokraté snaží o mír na Ukrajině. Podle dalších informací už USA podpořily ukrajinskou ekonomiku bezmála dvaceti miliardami dolarů a tyto výdaje jsou i pro americkou ekonomiku zátěží, se kterou americká opozice – republikáni – nesouhlasí. V případě, že by zejména Sněmovnu reprezentantů skutečně ovládli republikáni, mohli by prostřednictvím dolní komory Kongresu účinně blokovat „přemrštěné“ výdaje na podporu Ukrajiny.

V našich médiích se o možnosti vítězství republikánů sice hovoří (průzkumy veřejného mínění v USA tomuto výsledku dávají velké šance), ale vzhledem ke korespondenčnímu hlasování se zřejmě může stát i to, že podobně jako v minulých volbách republikáni zvítězí mezi voliči hlasujícími tradičně ve volebních místnostech, ale demokraté to „doženou“ korespondenčními hlasy. Ačkoliv se u nás tvrdošíjně hovoří o tom, že pro volební podvody při korespondenčním hlasování nemají republikáni „žádné důkazy“, obecně se ví, že tato forma hlasování může být ovlivněna aktivisty, kteří dokáží sehnat dostatečné množství korespondenčních hlasů. Jinými slovy, ti, co by k volbám vůbec nepřišli, jsou aktivisty „aktivováni“ a odevzdají hlas tak, jak jim je doporučeno.

Válka na Ukrajině ale není hlavním tématem amerických voleb, těmi zůstávají ekonomická situace s rekordní inflací a imigrační politika. Biden straší tím, že vítězstvím republikánů „skončí demokracie“, Trump kontruje tím, že Biden chce zavést komunismus. O tom se bude 8.11.2022 v USA hlasovat i když je skutečností, že už miliony voličů odvolily dříve a další miliony hlasovaly korespondenčně. Obecně tedy lze konstatovat, že se jedná o boj mezi „pokrokáři podporujícími jakékoliv menšiny“ a „kulturu zakazování“ a na druhé straně o „tradiční hodnoty“. Jde o to, zda voliči podporující tradiční hodnoty nebudou opět převálcováni pokrokáři.