Válka na Ukrajině a nové dno Bidenovy popularity

Naprosto chybná politika Bidenovy administrativy vůči Rusku včetně závazku, že USA nepošlou na Ukrajinu své vojáky, posunula nesouhlas Američanů s jeho politikou k dalšímu dnu.

Již od konce loňského roku se americká administrativa prezidenta Joea Bidena zapletla do předvídání ruského útoku na Ukrajinu. Ve skutečnosti ale Joe Biden neudělal nic, aby ruskému útoku zabránil. Nyní hovoří o tom, že eventualitou sankcí vůči Rusku je třetí světová válka. Dnes zcela jistě, ale dle mého názoru propásl Biden možnost vyjednat s Ruskem takové podmínky, které by Rusko bylo ochotno akceptovat. O vážná jednání se totiž nepokusil nejen Biden, ale ani žádný z dalších vrcholných západních představitelů. Francouzský prezident Macron a německý kancléř Scholz sice za ruským prezidentem jezdili, neučinili však vůči Rusku ani náznak nějakého možného kompromisu.

Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy na čele s armádou SSSR jsem zažil jako bezmála osmnáctiletý kluk. Pamatuji si, jak můj děda, který trpěl lehkým spaním, přiběhl k nám s tím, že jsou tu Rusové. Asi ve čtyři hodiny ráno jsme běželi k hlavní silnici směrem na Prahu a tam projížděly tanky a ve vzduchu čpěl dým z motorů. Dopoledne pak už jezdily sovětské vojenské náklaďáky a silnice byla posypána drobnými kamínky, které odpadaly z kol a pásů vojenské techniky a jeden mě tehdy od projíždějícího auta trefil do tváře.  Moc dobře proto vím co Rusko, tehdejší SSSR, dokáže a pokud se rozhodne použít armádu, použije ji.

Vladimir Putin, dnes hlavní zlosyn světa, má za sebou ostatně správnou školu. Byl agentem KGB ve východním Německu a v posledních měsících se ve svých projevech jasně vyjadřoval o tom, že rozpad SSSR byla z jeho pohledu největší katastrofa a narýsoval tak zvané „červené linie“, za které není Rusko ochotno ustoupit. Zejména požadoval, aby Ukrajina nebyla přijata do NATO, k čemuž se vrcholní představitelé NATO nebyli ochotni zavázat a tvrdili, že každý stát má právo se svobodně rozhodnout.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během týdnů, co USA oznamovaly stále nové termíny ruské invaze, vyjadřoval k této americké politice stále kritičtěji. Velmi důrazně pak tuto politiku odsoudil na bezpečnostní konferenci v Mnichově jako něco, co na Ukrajině působí paniku.  Nicméně i on se domníval, že se Rusko k invazi nerozhodne. Přitom moc dobře ví, čeho jsou Rusové schopni a pokračoval ve své politice členství v NATO a EU. O vstup do EU nyní dokonce oficiálně požádal po propuknutí války.

Joe Biden se možná domníval, že případný konflikt na Ukrajině odvede pozornost od jeho nepopulární domácí politiky.  Jak však ukazují průzkumy popularity, za poslední týden, tj. již po propuknutí války na Ukrajině, se Bidenova politika setkává u Američanů s ještě větší skepsí.

Na počátku března podporuje Bidenovu politiku pouze 41,1% Američanů ( to je průměrný výsledek ze všech průzkumů) , podle jiného zdroje Bidenovu politiku vůči Rusku a Ukrajině podporuje jenom 36% Američanů.

Bývalý americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že za jeho vlády by k válce na Ukrajině nedošlo. Vzhledem k tomu, jak média Trumpa označovala (jako „agenta“ Moskvy) si tímto Trumpovým tvrzením jistý nejsem. Trump zcela jistě měl zájem na jednáních (viz jednání se severní Koreou), ale pokud by například uznal anexi Krymu, americká média by mu to doma dala lidově řečeno „sežrat“.

Problém Západu je v současné chvíli jasný – ignorováním ruských požadavků a Putinových „červených linií“ jsme ve válce. Putin haraší jadernými zbraněmi a svět se ocitl tváří v tvář nejhorší bezpečnostní situaci za mnoho desítek let. Nemohu z toho mít žádnou radost a lituji všech obětí současného konfliktu. Rusko na Ukrajině ničí nejen vojenskou infrastrukturu, ale bombarduje i města. Škody proto budou obrovské. Vina Ruska je jasná, nicméně Rusko zřejmě některých svých cílů invazí na Ukrajinu dosáhne, bude okupovat další ukrajinské území a bude si klást další a další podmínky.