Migrace – stále dvojí metr

Zní to jakoby z jiného světa, světa, který zavírá oči před ilegální imigrací do států EU. Po soudu s bývalým italským ministrem Mateem Salvinim byla odsouzena i bývalá ministryně dánské vlády pro migraci.  

U soudu v Palermu začal v sobotu proces s bývalým italským ministrem vnitra Matteem Salvinim, který je obžalován z únosu v souvislosti s blokováním vylodění migrantů zachráněných ve Středozemním moři. V srpnu 2019 krátce před svým odchodem z vlády Salvini nepovolil okamžité vylodění 147 běženců, kteří byli na palubě lodě nevládní organizace Open Arms. Za „nelegální zadržování osob“ mu hrozí až 15 let vězení.

Salvini odmítal ilegální migraci a mimo jiné žádal i rozdělování migrantů mezi členské státy EU. Tuto politiku však odmítaly státy střední a východní Evropy a migranti, které zachraňovaly lodě neziskových organizací, zejména z Německa, tak museli trávit několik týdnů v přístavu.  Díky Salviniho politice se podařilo podstatně omezit intenzitu migrace přes Středozemní moře do Itálie. Současná italská vláda je k migraci opět mnohem benevolentnější, a počty migrantů se zvýšily.

Dánští zákonodárci při úterním hlasování vyloučili z parlamentu bývalou ministryni pro migraci Inger Stöjbergovou, která stála za tvrdou imigrační politikou. Informovala o tom agentura Reuters. Speciální soud minulý týden poslal političku na 60 dnů do vězení za to, že v roce 2016 nezákonně nařídila rozdělení párů žádajících o azyl, pokud v nich byl nejméně jeden z partnerů nezletilý. Stöjbergová své rozhodnutí zdůvodnila obavami, že mohlo jít o nucené sňatky. Opatření se mělo původně týkat 32 párů, kde jeden z partnerů ještě nedosáhl plnoletosti, nakonec bylo rozděleno 23 z nich, než byla tato politika po několika měsících zastavena. Pro odvolání Stöjbergové se vyslovili i poslanci z její Liberální strany. "Radši budu odvolaná svými kolegy tady v parlamentu, protože jsem se snažila chránit některé dívky, než aby mě odmítli lidé v Dánsku za to, že jsem před věcí zavírala oči," řekla po hlasování Stöjbergová.

Opět tak narážíme na problematiku lidských práv pro osoby, které se do EU dostaly převážně či výhradně ilegálním způsobem. Stöjbergové nepomohlo v očích dánských zákonodárců ani to, že někteří z rozdělených párů ještě nedosáhli plnoletosti a že se mohlo jednat o nucené či fingované sňatky.

A poslední týdny sledujeme migrační krizi na bělorusko-polských hranicích a v tomto případě zaujímá EU zcela nekompromisní postoj. Migraci považuje za ilegální a viní z její organizace Bělorusko a speciálně Alexandra Lukašenka. Pro tyto migranty evropské zákony neplatí. Podobně se chová i Řecko, které zřizuje uprchlické tábory na ostrovech v Egejském moři a odmítá ilegální migranty pouštět do pevninské části Řecka. Nový migrační tábor v Řecku je opatřen ostnatými dráty, kamerami, rentgenovými skenery a magnetickými dveřmi Všechny lokality v Řecku, kde se nachází migrační tábory, jsou nebývale sužovány kriminalitou. Důvodem je fakt, že podle pravidel EU nesmí být žadatelé o azyl drženi uvnitř zařízení, kde jsou ubytováni, ale musí jim být zajištěn volný pohyb i mimo areál tábora. Nový tábor na ostrově Samos ovšem těmto požadavkům neodpovídá, v zájmu bezpečnosti místních obyvatel je zabezpečen tak, aby  nebylo možné jej jen tak opustit. Logicky tak dává Řecko přednost bezpečnosti vlastních občanů, žijících na ostrově (případně i turistů) před pohodlím invazistů. Je pozoruhodné, že na vybudování těchto přísně střežených táborů poskytla EU finanční prostředky v částce 276 milionů EUR.

Z výše uvedeného je patrné, že politika dvojího metru k přístupu k ilegální migraci v EU jenom kvete. Někteří politici jsou za opatření proti ilegální migraci souzení a dokonce zbaveni poslaneckého mandátu, jinde se nad tvrdým přístupem k migrantům nikdo nepozastavuje. Na nedávném setkání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s premiéry států V4 se boj proti ilegální migraci stal jedním z hlavních témat rozhovorů.

Zdá se, že v posledních týdnech přeci jenom převažuje racionální přístup EU k ilegální migraci jako prostředku k destabilizaci poměrů v EU. Doufejme, že francouzské předsednictví EU přinese nový vítr. Šéf Elysejského paláce řekl, že posílení suverenity EU, a zvláště jejích hranic, bude hlavní prioritou Francie za jejího předsednictví. „Řekl bych, že se musíme posunout od Evropy spolupráce uvnitř našich hranic k Evropě, která je silná ve světě, plně suverénní, svobodná ve svých rozhodnutích a která je pánem svého osudu,“ prohlásil. Doufejme, že tentokrát to neskončí opět jenom u slov.