Biden-Putin: Od zabijáka k důstojnému soupeři

Americký prezident Joe Biden a ruský prezident Vladimir Putin jednali v Ženevě o nejdůležitějších otázkách světové politiky.  

V Ženevě se uskutečnilo jednání mezi americkým prezidentem Joeem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uskutečnilo se v neutrálním Švýcarsku a média často připomínala jednání, které proběhlo v roce 1985 mezi tehdejším americkým prezidentem Ronaldem Reaganem a sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem.  Tímto jednáním byl tehdy zahájen proces konce studené války. Pro SSSR měl tento proces velmi hořkou příchuť, protože na jeho konci se „kolos na hliněných nohách“ rozpadl.

Jednání v Ženevě inicioval Joe Biden a to paradoxně v kontextu české politiky v den, kdy u nás vypukla aféra Vrbětice, a nastalo prudké zhoršení česko-ruských vztahů. Česká veřejnoprávní média se více jak týden po propuknutí aféry této americké iniciativě vyhýbala a teprve poté jakoby „mimochodem“ zmínila, že se jednání mezi USA a Ruskem na nejvyšší úrovni uskuteční. Stojí za pozornost, jakým způsobem se vyvíjela i rétorika amerického prezidenta. Po nástupu do úřadu Joe Biden „přitakal“ na otázku progresivního novináře, zda považuje Putina za zabijáka. Během následujících několika měsíců se pak Biden „dopracoval“ k tomu, že je ruský prezident „důstojný soupeř“.  K tomu nelze dodat nic jiného, že Bidenova rétorika je poplatná americkému „progresivnímu“ myšlení. Mezi „zabijákem“ a „důstojným soupeřem“ uběhly jen čtyři měsíce.

Česká veřejnoprávní televize věnovala setkání Biden-Putin na ČT 24 celodenní vysílání. Podíval jsem se se zájmem pouze na tiskovou konferenci ruského prezidenta. Zejména proto, že jsem tak mohl po dlouhé době slyšet „nefiltrované“ zprávy o ruském postoji.  Putin dával přednost otázkám novinářů z Ruska, které mu více méně nahrávaly, Pak také svolil k otázkám od amerických novinářů, kteří se zajímali o osud Alexeje Navalného. Prohlásil, že Navalnyj porušil ruské zákony a nechal se zavřít cíleně. Připomněl reakci americké administrativy na dobytí Kapitolu letos v lednu. Mnoho desítek lidí je v USA stíháno za vnitřní terorismus a Putin připomněl i zastřelení jedné z neozbrojených demonstrantek ostrahou Kapitolu. Skončil tím, že si Rusko nepřeje, aby se podobné demonstrace konaly i v Rusku.  Navalného Putin označoval systematicky za „nesystémovou opozici“, na rozdíl od opozice v ruském parlamentu.  V této souvislosti bych chtěl zmínit i Bidenovu tiskovou konferenci, kde prohlásil, že případná smrt Navalného by měla „zničující“ důsledky.  Ve světle minulých výroků amerického prezidenta ale pochybuji, že by se v případě Navalného úmrtí cokoli na rusko-amerických vztazích změnilo.

V českých médiích se objevil snímek Čecha, který protestoval proti ruské politice tím, že si na prsa nechal vytetovat portrét Navalného.  Byl s ním dokonce rozhovor.  Osobně považuji tetování za pitomost, která je ale mezi mladými lidmi velmi populární a kdo není potetován, jakoby nežil. Co onen bojovník bude prožívat za mnoho let až po Navalném nebude vidu ani slechu?  Zřejmě podobné pocity jako ten, kdo si v osmnácti nechal vytetovat jméno své milé a ve dvaceti se s ní rozešel a pak hledal způsob jak to zamaskovat.

Velmi často se v naší veřejnoprávní televizi zjevovali „odborníci“, kteří vykládali o tom, že Rusko není pro USA a Čínu žádným ekonomickým soupeřem. Někteří dokonce tvrdili, že je Rusko v krizi.  Padala i čísla o tom, že ruská ekonomika čítá pouze osminu HDP Číny. Jaksi naši odborníci zatajují, že Čína má desetkrát víc obyvatel než Rusko, takže na hlavu je ruské HDP srovnatelné nebo vyšší než čínské.  Jen málo kdo připomněl, že Rusko s Čínou spolupracuje a USA se snaží této spolupráci bránit.  Samozřejmě, že současná moc Číny je pro USA výzvou. Právě v den setkání na nejvyšší úrovni mezi USA a Ruskem demonstrovala Čína svou vojenskou přítomnost ve vzdušném prostoru Tchaj-wanu jako připomínku politiky „jedné Číny“.  S Čínou již bojoval exprezident Donald Trump pomocí vysokých dovozních cel. Čínská ekonomika však vyšla z covidové krize relativně dobře a roste stále nejrychleji ze všech světových ekonomik.

V zájmu světa je samozřejmě jenom dobře, když se lídři dvou atomových supervelmocí scházejí a jednají. Praktické výsledky schůzky Biden-Putin mohou samozřejmě zlepšit atmosféru ve světové politice. Jde o to, zda Biden udrží jazyk za zuby a nebude chtít opět nadbíhat progresivnímu křídlu své vlastní strany.  Na tom bude záviset důvěryhodnost ve zlepšení rusko-amerických vztahů.