Nouzový stav Romana Prymuly

Roman Prymula navrhne vyhlášení nouzového stavu a podle Andreje Babiše a Jana Hamáčka bude tento návrh projednán už tuto středu. Chce Prymula  poškodit hnutí ANO, které ho do jeho funkce nominovalo?

Po nástupu Romana Prymuly do pozice ministra jsem napsal, že bychom mu měli nechat pár dnů na rozkoukání. Teď to ale vypadá, že Prymula byl už dávno vybrán jako ten, který do boje s covidem vrátí řád a disciplínu. Posledním jeho výstupem je avizované vyhlášení nouzového stavu, které nejprve Andrej Babiš v Událostech na ČT nepodpořil, aby vyhlášení nouzového stavu v diskusi na TV Nova podpořil.  Již dříve podpořil vyhlášení nouzového stavu Jan Hamáček s tím, že v tom vláda nemůže nechat Prymulu samotného.

Média spekulují, že za vyhlášením nouzového stavu je zkušenost z jara, kdy omezení pohybu vyhlášená pouze ministerstvem zdravotnictví smetl soud ze stolu. Právě kvůli omezení počtu osob, které by se mohli sejít (asi deset) , se tak zřejmě vyhlásí nouzový stav v této republice podruhé. Prymula evidentně vše, co doposud dělal, měl promyšlené tak, že se nouzový stav vyhlásí. Pouze mu nějak nevyšla ona čísla, která po nástupu do funkce uváděl. Tvrdil, že pokud by počty nakažených stoupaly někam k 8000 denně, bylo by nutné nouzový stav vyhlásit.  Počty se stále drží mezi 2000 až 3000 v závislosti na počtu testů (přibližně na úrovni 15% pozitivních výsledků testů z celkového počtu), ale nouzový stav je přesto nutné vyhlásit.

Popravdě, měl jsem pocit, že Prymula něco podobného vyvede, ale že si to nechá až po volbách. To, že už to nemohl vydržet a přišel s tím týden před volbami, je evidentní podraz na Babiše. Ovšem, Babiš si měl být vědom, koho si do vlády bere. Na rozdíl od Adama Vojtěcha, který byl podle Babiše příliš slušný, než aby si na někoho stěžoval, Prymula tímto syndromem slušnosti netrpí. Podle mého soudu vše rozjel bez jakékoliv konzultace jak s Babišem, tak s dalšími ministry.

Na rozdíl od situace v březnu se však nálada ve společnosti dramaticky změnila. Zatímco na počátku pandemie drtivá většina populace vyhlášení nouzového stavu schválila jako správné opatření, dnes, půl roku poté, je situace naprosto opačná. Jen podle ankety na iDnes u článku o vyhlášení nouzového stavu je pro vyhlášení nouzového stavu necelých 20 % čtenářů, 80 % je proti.

Aby bylo jasno, souhlasím po všech informacích, které se k nám z médií doslova hrnou, že covid není klasická chřipka. Má podobné příznaky, nicméně u řady osob, zejména staršího věku, se může stát i příčinou jejich úmrtí. Právě z tohoto důvodu byla učiněna poměrně rozsáhlá opatření v domech pro seniory a tam, kde se pravidla dodržovala, problémy nebyly a nejsou. Tam, kde se pravidly moc nezdržovali, problémy přišly. Opět, byly to ale jednotky případů. Naprostá většina infikovaných však žádné potíže nemá nebo jsou skutečně podobné chřipce. I ta smrtnost se dostala na úroveň klasické chřipky. Na jaře jsme měli asi 20000 infikovaných a asi 450 zemřelých, tj. asi 2 procenta, dnes už máme dalších 40000 infikovaných a zemřelých asi 150, tj. 0,3 %. Ano, každého lidského života je škoda, vždyť proti bagatelizaci úmrtí jenom těch, co by „stejně dříve nebo později zemřeli“, jsem se v minulosti mnohokrát vyjádřil. Nicméně, není v silách žádné lidské společnosti infekci stoprocentně zabránit. V podstatě by to znamenalo opět umrtvit celou ekonomiku ve stylu současného Izraele minimálně na tři týdny. Většina států se však s infekcí pere tak, že se snaží znovu společnost rozpohybovat, viz nedávná Tour de France, dnes tenisové Rolland Garros apod. Samozřejmě za zvýšených hygienických opatření.

Podle mého názoru, který není podložen ničím jiným než tím, co čtu a slyším v médiích, je nouzový stav nejpohodlnějším řešením, jak se zbavit případných soudních sporů. Logicky ale povede k dalšímu omezení ekonomiky a ztrátám, protože mezi námi jsou lidé, kteří prostě současné covidové hysterii naprosto podlehli, bojí se nákazy jako čert kříže a nemusí to zdaleka být jenom senioři, kde to lze s jistou dávkou empatie pochopit. Zatímco v USA, údajně nejpostiženější zemi světa, se dohrává Stanlye Cup, soutěž NBA, u nás hokejové týmy nemohou hrát, problémy mají i fotbalisté. A to se v USA vede ta nejvyhrocenější předvolební kampaň, v níž prezident Trump čelí obviňování z toho, že způsobil smrt 200000 zemřelých na covid atd.

To, jak se vyhlášení nouzového stavu rodí, ve mne vzbuzuje jen pocit toho, že Prymula se skutečně rozhodl s naším státem zacloumat i na podzim, přičemž důvod podobný tomu na jaře tu nevidím.  Samozřejmě, má obrovskou odpovědnost a vůbec mu není co závidět, nicméně o vyhlášení nouzového stavu musí rozhodnout ve sboru celá vláda. To, jak se vyhlášení nouzového stavu dostalo na svět prostřednictvím Prymulova interview médiím, vidím jako nátlak na ostatní členy vlády, aby si na jednání vlády netroufli tento návrh odmítnout. Platí i to, co jsem již nejednou zmiňoval. Nelze vstoupit dvakrát do stejné řeky. V Izraeli se tak stalo po trojích  volbách, u nás se tak děje ani ne týden před volbami. Velice by mne překvapilo, kdyby to zůstalo naprosto bez odezvy u volebních uren.

Závěr? Adam Vojtěch   je skutečně slušný mladý člověk , když se odmítl v této komedii angažovat. A "gratulovat" si mohou i média, zejména ta naše česká veřejnoprávní televize. Neustálé omílání omletého se neminulo cílem.