Veřejnoprávní televize se v poslední době snaží o větší vyváženost. Tak bychom mohli hodnotit některé činy ČT, které prezentují i jiné názory než tak zvané demokratické opozice. V ČT sice stále dominuje ve zprávách covid, ale sem tam se dostane i na mnohem závažnější problematiku. V sobotních Událostech to byla příprava státního rozpočtu na rok 2021.
Nejprve zpravodaj ČT popisoval, že menšinová vláda „nemá podporu rozpočtu jistou“. Oháněl se tím, že komunisté nesouhlasí se zrušením superhrubé mzdy a s výpadkem bezmála 80 miliard z příjmové části rozpočtu. Ani „ekonomický expert“ KSČM Jiří Dolejš neprojevil žádný náznak toho, že by komunisté „změkli“. Máme ostatně před volbami a komunisté jsou na tom podle některých průzkumů tak bídně, že by se ani nemuseli dostat do zastupitelstev některých krajů. Váhání komunistů a kladení podmínek je proto zcela jistě předvolební rétorika.
V Událostech potom Martin Řezníček zpovídal předsedu SPD Tomia Okamuru. Ten svých „pět minut slávy“ využil naprosto dokonale. Nejprve prohlásil, že je nutné výrazně redukovat výdajovou stranu rozpočtu, a zmínil zejména nákupy zahraniční vojenské techniky. To označil za podporu ekonomik cizích států. Poté kritizoval výdaj řádově necelých sto milionů korun na výstavbu nových azylových center. Mělo by se jednat o 4 centra, o kterých Okamura prohlásil, že je nepotřebujeme a že SPD je zásadně proti migraci.
Na další dotaz Řezníčka pak Okamura uvedl, že pokud vláda odstraní z rozpočtu nesmyslné výdaje, nebude podporovat „nepřizpůsobivé občany“ a podpoří slušné pracující před nebezpečím exekucí, může SPD o rozpočtu s vládou jednat.
Okamura se ukázal jako skvělý stratég. Měl dokonale připraveno o čem chce hovořit, měl připraven slovník, který nemohl nikoho primárně urazit a ČT tak SPD a jejímu předsedovi poskytla naprosto skvělou propagaci před krajskými volbami. Poslední průzkumy veřejného mínění ostatně SPD ukazují výsledky jen o něco horší, než byl výsledek SPD ve volbách do poslanecké sněmovny.
A ještě jeden postřeh k tématu. Do Událostí jsou zváni na několikaminutový rozhovor i jiní opoziční politici. Většinou však jejich vystoupení vyzní do prázdna. Buď kritizují Andreje Babiše podle schématu „Antibabiš“, nebo se snaží z vládní politiky dělat „pohádku pro děti“. Okamura neudělal ani jedno ani druhé. To se například stalo v těch samých Událostech, když předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura kritizoval zákon na ochranu nájemníků jako zbytečnost, kterou využila necelá padesátka nájemníků, a poté ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová vysvětlila, že většina nájemníků se dokázala s pronajímateli dohodnout a zákon nevyužila. Právě to pak potvrdil jeden ze zástupců majitelů bytů. V daném případě bych řekl, že to bylo přímo „ukázkově“ ČT sestříháno tak, že Stanjura vypadal jako hlupák.
Copak se to v té veřejnoprávní ČT vlastně děje?