Trump vede poprvé v celonárodním průzkumu USA

Zatímco tiskové agentury stále dokola referují o tom, že Donald Trump ztrácí na svého vyzyvatele jak v celostátních průzkumech, tak ve většině států USA, existuje i průzkum, který ukazuje , že šance obou kandidátů jsou rovnocenné.

Na webu 270towin lze nalézt přehled výsledků předvolebních průzkumů všech společností, které se tím v USA zabývají. Web zveřejňuje jak průzkumy z jednotlivých států Unie, tak i výsledky „národních průzkumů“ ze všech států USA. V nich zatím podle některých agentur i drtivě o více než deset procentních bodů vede kandidát Demokratické strany.

Tak velký rozdíl v preferencích sice v posledních dnech zpochybňují američtí komentátoři, dokonce i z médií, která prezidenta Donalda Trumpa nemají vůbec v lásce. I „protitrumpovská“ CNN vidí výsledky volby jako velmi vyrovnané a snaží se mobilizovat odpůrce Trumpa tak, aby neusnuli na vavřínech a vytrvali až do dne voleb.

Agentura Rasmussen Reports uveřejňuje celonárodní průzkumy v týdenním odstupu a její výsledky už od července vykazují na rozdíl od jiných agentur zajímavý detail. I tato agentura od července zaznamenává vedení Joe Bidena v celonárodních průzkumech, většinou se ale jedná o rozdíly několika málo procent. Poslední zveřejněný průzkum touto agenturou pak ukázal poprvé na vedení Trumpa. Vedení je to malé, pouze o jeden procentní bod, nicméně je to mezi agenturami, které se věnují celonárodním průzkumům předvolebních nálad v USA, po několika  dlouhých měsících první výsledek, který pro Trumpa vyšel příznivě.

V týdnu od 9. do 16.9.2020 zjistila agentura pokles preferencí u Bidena o dva procentní body, preference Trumpa se zvýšily o jeden procentní bod a o jeden procentní bod se zvýšil i počet stoupenců dalších kandidátů na prezidenta. Jak sama agentura uvádí, je tento rozdíl statisticky nepříliš významný, nicméně je to po několika měsících poprvé, kdy tato agentura vedení Trumpa zjistila.

Dalším faktem je, že vzestup preferencí pro Trumpa v posledních týdnech zjišťují i další agentury.  Protože ale u nich vycházely rozdíly mezi Trumpem a Bidenem před několika týdny až na 15 %, dnes je tento rozdíl většinou jednociferný.

Nicméně, nejdůležitější není počet hlasů pro každého kandidáta v celoamerickém měřítku, ale počet hlasů, které kandidát získá v jednotlivých státech Unie. Každý stát pak vyšle své volitele, kteří podle výsledků hlasování v daném státě odevzdají svůj hlas jednomu z kandidátů. Proto se oba kandidáti nyní soustřeďují na nejlidnatější státy, které nejsou výrazně nakloněny ani jednomu z kandidátů. Někdy v nich vyhraje kandidát Demokratické strany, jindy Republikánské strany. Tam, kde se zdá být podle průzkumu preferenci rozhodnuto buď pro Bidena nebo pro Trumpa, tam se vede jen „udržovací“ kampaň nebo probíhá tvrdá bitva o voliče v senátních obvodech.

Prezident Trump nyní uspořádal setkání mezi zástupci Izraele a arabských států Perského zálivu, které se státem Izrael navázaly nově diplomatické styky. V našich médiích to bylo jen letmo zmíněno, protože je to nesporný úspěch Trumpovy zahraniční politiky, která se obecně v EU „nelíbí“. Státy NATO, členové EU, totiž dostaly od Trumpa „za uši“ kvůli nízkým výdajům na obranu. Některé slíbily, že se zlepší, jiné na to ani nereagovaly.

A nakonec jsou tu dvě hlavní otázky, kterých si média všímají, a tou je vztah Trumpa k vědeckým poznatkům o klimatu a rasový problém. Scientific American ve svém posledním čísle tvrdí, že Trump podryl důvěru ve vědu a ukazuje to právě na příkladu jeho klimatické politiky. Trump tvrdí, že vliv lidské civilizace a spalování fosilních paliv na změnu klimatu není podstatný. To se samozřejmě hrubě nelíbí jak reprezentantům Klimatického panelu při OSN, tak řadě klimatologů v samotných USA. Biden se na tomto faktu pokouší lákat voliče tím, že právě ochrana životního prostředí vytvoří nová pracovní místa. Trump naopak sází na americký těžařský průmysl, který dokázal snížit závislost USA na dovozu ropy z oblasti Blízkého východu.

Rasové napětí se v USA zvýšilo po smrti Goerge Floyda, z jehož smrti kvalifikované jako vražda byli obviněni policisté, kteří proti němu zasahovali. Na světě bylo náhle hnutí Black Lives Matter, na jehož vlně se chvíli vezl právě Trumpův soupeř Biden. Pak však po rabování v obchodech jeho kredibilita zejména mezi bělochy prudce klesla a Trump sází na své bělochy z předměstí a venkovských oblastí, kteří na hnutí Black Lives Matter vidí jen ona jasná negativa, jako je rabování obchodů, zapalování aut apod.

Domnívám se, že většina průzkumů předvolebních nálad v USA v celonárodním měřítku trpí podceňováním síly stávajícího prezidenta. Je pravdou, že ve srovnání s rokem 2016 je zaostávání Trumpa vůči Bidenovi výraznější, než bylo zaostávání Trumpa vůči Hillary Clintonové. Souhlasím ale s varováním CNN podporovatelům Bidena, že se poměr sil mezi Bidenem a Trumpem vyrovnává a bude zřejmě záležet doslova na každém hlasu, zda Trump svůj mandát obhájí. Jeho šance ale rozhodně nejsou tak malé, jak mu některá pokroková média připisují.