Střet zájmu českých politiků

Evropský parlament odhlasoval výraznou většinou politickou deklaraci o střetu zájmů Andreje Babiše. Problémem je to, že ve střetu zájmů jsou zejména čeští europoslanci.

V pořadu Události, komentáře vystoupili tři čeští europoslanci, toho času v Česku. Diskuse se týkala dvou základních bodů – střetu zájmů Andreje Babiše a záchranného fondu EU. Za ANO se diskuse účastnil europoslanec Ondřej Knotek, za ODS Alexandr Vondra a za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Diskuse kolem údajného střetu zájmů českého premiéra se nesla tak, že podle Vondry i Zdechovského je Babiš ve střetu zájmů 7 let. Knotek zdůrazňoval, že jde o „politickou rezoluci“, což potvrdili jak Vondra, tak Zdechovský. Na námitku, že do Evropského parlamentu se kauza střetu zájmů Babiše dostala přičiněním českých poslanců, se Vondra i Zdechovský zaštitovali tím, že oni to nebyli. To ale je obecně známo – byli to zejména poslanci za Českou pirátskou stranu.  Jak Vondra, tak i Zdechovský se navíc podle svých slov snažili, aby v rezoluci nebyla jakákoliv kritika Česka, nýbrž pouze a jenom Babiše.  Česko tak nemělo být podle jejich názoru postiženo.

Jaké však bylo mé překvapení, když v následující diskusi o rozdělení finančního balíku 750 miliard euro jak Vondra, tak Zdechovský, prohlásili, že pozice Babiše byla v důsledku přijaté (politické) rezoluce oslabena a že Babiš není schopen pro Česko vyjednat spravedlivé finanční podmínky. Vondra pak prohlásil, že mu to připadá jako „schválnost“, že Česko nedostane finanční prostředky jako Slovensko a tvrdil, že je tak Česko „trestáno“ právě za střet zájmů Babiše a i proto, že je Slovák. To byla neskutečně zarážející argumentace. Zdechovský si právem postěžoval, že o něm Babiš hovořil jako o vlastizrádci. To byla ze strany českého premiéra skutečně nesmírně hloupá kritika a Zdechovský toho plně využil.

Z výše uvedeného se mi jeví řeči Vondry i Zdechovského o tom, že rezoluce neobsahuje kritiku Česka a současně akcentace toho, že je nyní Babiš v pozici „slabého premiéra“ (právě kvůli schválení rezoluce) jako evidentně si protiřečící. Očekával bych totiž, že se čeští politici v europarlamentu budou snažit o to, aby Česko získalo ze záchranného balíčku EU adekvátní podíl. Zatím to podle Vondry vypadá, že co se týče tohoto balíčku, bude Česko čistým plátcem, zatímco Slovensko si podle Vondry vybojovalo čistý příjem několika miliard euro. Zdechovský k tomu dodal, že by si „přál takového premiéra jako mají Slováci“.

A právě zde vidím zásadní střet zájmů českých opozičních politiků v europarlamentu. Zatímco na domácím politickém kolbišti opozice za hnutím ANO s Babišem včele pokulhává a lidovcům občas průzkumy věští i vypadnutí ze sněmovny, při jednáních v Evropské radě nebo Evropské komisi se opozice snaží Babiše „nachytat“ na všem, co pro Česko není údajně či skutečně výhodné a prezentovat to jako Babišův problém, který je dán jeho údajným střetem zájmů. Pokládat rovnítko mezi Babišem - Agrofertem na jedné straně a Babišem -premiérem (nejlépe slabým) , je součástí této politické hry.

Ještě k meritu věci, a to dotacím pro Agrofert. Opět je nutné připomenout, že v zemědělství existují podle pravidel EU tak zvané nárokové dotace. Ty jsou dány pravidly, které stanoví Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada. V letech 2014 až 2020 byly dotace na hektar plochy zemědělské půdy nebo na počty kusů hospodářských zvířat dané rozhodnutím EU z let 2013. Tyto dotace Babiš jednoznačně ovlivnit nemohl. Místopředsedou vlády se stal až po volbách 2013. Pokud se objem dotací pro Agrofert znásobil, bylo to díky částkám, které se v období 2014 a 2020 oproti předcházejícímu období zvýšily. Nebyla to vůbec věc jakési Babišovy „ruky“, která si z Bruselu uzmula to, co jí nepatří. Babiš se po vstupu do vlády mohl pokusit ovlivnit jiný typ dotací, nenárokové. V tisku proběhly zprávy o investici do toastového chleba jako o daru pro Babiše a jako příklad toho, jak politik Babiš zneužívá své postavení. Na rozdíl od kauzy Čapí hnízdo (rovněž zpolitizované kauzy údajného dotačního podvodu) jsem v médiích nezaznamenal jediný relevantní komentář o tom, že by se Babiš v těchto dotacích pro Agrofert nějak namočil. Babiš pak vložil Agrofert do svěřenského fondu, aby tak naplnil literu českého zákona o střetu zájmů a dnes se česká opozice a opoziční média tváří, jako by to byl další „podvod“ českého premiéra.

Osobně se domnívám, že sázka na střet zájmů jako zásadní problém Babiše, je sázkou chybnou. Evidentně Babišovi na podpoře neubírá. Přenesení této kauzy do Bruselu je pokusem, který také nevychází podle představ české opozice. Evropská komise nedávno schválila proplacení několika dotací Agrofertu a o částku asi 800000 Kč se Česko chce opět soudit. Brusel je navíc v Česku milován tak, že jsme dokonce na samém chvostu podpory politiky EU. Pravdu tak mají ti komentátoři, kteří nevidí žádné rychlé vyřešení této kauzy a odhadují první výrok Evropské komise ve věci střetu zájmů Andreje Babiše až na počátek příštího roku. Problém je, že Evropské komisi žádná politická rezoluce nepomůže. Jde doslova a do písmene o právnický souboj, který se může táhnout roky. Je proto pravděpodobné, že Babiš jednou odejde z politiky, a ještě žádné konečné rozhodnutí nepadne. České opozici bych pak doporučoval něco jiného – změnit téma. Střet zájmů jí volby v příštím roce sotva vyhraje.