Lex Babiš – zákon, který selhal

Ústavní soud rozhodl, že zákon, který v roce 2016 upravil podmínky pro střet zájmů u českých politiků, není v rozporu s Ústavou České republiky. Andrej Babiš prohlásil, že rozhodnutí soudu respektuje.

Andrej Babiš má již velmi obsažný odkaz ve wikipedii. Podrobně jsou tam popsány jeho životní osudy počínaje jeho rodinnými poměry, členství v KSS, spolupráce s StB až po současnost. Zákon, který poslanecká sněmovna přijala v roce 2016 jako novelu zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.) a který vyšel ve Sbírce zákonů jako 14/2017 Sb., byl napaden prezidentem Milošem Zemanem a poslanci jako v rozporu s Ústavou České republiky. Ústavní soud nyní vydal verdikt o tom, že tento zákon je v souladu s Ústavou.

Je zajímavé porovnat volební preference (vybral jsem agenturu CVVM) během let 2013 až 2017, tj. v období první vlády, v níž bylo zastoupeno hnutí ANO.  

První zřetelný nárůst podpory pro hnutí ANO přišel v roce 2014, kdy se na „světlo boží“ dostala kauza Čapí hnízdo. Druhý vzestup hnutí ANO se datuje do druhé poloviny roku 2016, kdy se jednalo o Babišově střetu zájmů a byl přijat „Lex Babiš“. Toto druhé období je současně počátkem pádu ČSSD, který se nakonec promítl ve volbách na podzim roku 2017. Fakticky tak lze na tomto průběhu podpory stranám a hnutím prokázat, že čím více se Babišův střet zájmů v politice probíral, tím více to prospívalo jeho hnutí.

V Událostech, komentářích se představili zástupce ANO (Helena Válková) a pirátů (Jakub Michálek). Na návodnou otázku moderátora, zda není čas na zpřísnění zákona o střetu zájmů, Michálek prohlásil, že se musí zvýšit jeho vymahatelnost. To si piráti představují tak, že by Babiš musel prodat média.

Jen letmo se diskuse zmínila o „zpřísnění“ evropského nařízení o střetu zájmů z července 2018. K tomuto zpřísnění došlo díky „neúnavné“ aktivitě pirátů na evropské scéně. Je tam i zkoumání „citové vazby“, což by vlastně vylučovalo, aby se mohli zástupci států vyjadřovat k zájmům svých zemí, neboť by mohli být obvinění z nadržování svému státu z důvodu „citové vazby“. Ono je to samozřejmě původně míněno proti vazbám příbuzenským, ale šikovní právníci by si s takovým detailem jistě poradili.

Pokud si při schvalování zákona „Lex Babiš“ dělali jeho zastánci naděje na to, že se díky němu podaří omezit vliv Babiše na českou politiku, stal se pravý opak. Babiš z tohoto souboje vyšel jako vítěz. Dá se proto konstatovat, že v tomto ohledu zákon selhal. Naopak, Sobotkovo vedení ČSSD, které na tento zákon vsadilo, naprosto propadlo. Díky přetrvávající politice opozičních stran, které se unisono strefují právě a jenom do Babiše (je to tak snadné!), se Babišovo ANO veze stále na vítězné vlně a válcuje ostatní strany.