Proč nám vládne „bolševik“?
Existuje zřetelná linie nemalé části společnosti zopakovat si rok 1989. Po demonstracích na Letné by měl premiér Andrej Babiš složit funkci tak, jak to udělal Ladislav Adamec v roce 1989, měla by nastoupit vláda „národní jednoty“ a měly by se konat „svobodné volby“. Vše v uvozovkách si uvozovky zaslouží, protože rok 2019 a 1989 nejsou totéž. U některých pamětníků roku 1989 lze vycítit i snahu udělat to tentokrát „lépe“ než se to podařilo v roce 1989. Kdyby Václav Havel vyhodil z Občanského fóra Václava Klause (jakkoliv dětinská to je představa!), neprošli bychom „divokými“ devadesátými roky a vše by moudře řídil Petr Pithart a jemu oddaní demokraté. A také by se nerozpadlo Československo!
Protože tyto názory ve velké části veřejnosti nespokojené s vládou „estébáka“ Babiše rezonují a někteří publicisté jsou dokonce o demonstraci na Letné ochotní psát ódy na „návrat ke kořenům“ – viz Karel Hvížďala na Neviditelném psu – stojí zato projít minulých třicet let a pokusit se odpovědět na otázku, proč nám dnes vládne „bolševik“.
Praktický důvod je dán výsledkem posledních voleb do poslanecké sněmovny. Hnutí ANO, ČSSD, KSČM a SPD získaly dohromady více než ústavní většinu ve sněmovně a nebylo možné sestavit vládu bez Andreje Babiše. ODS odmítla o koalici byť jen jednat (koalice hnutí ANO a ODS měla ve sněmovně těsnou většinu), ČSSD, která byla hlavním poraženým voleb, se nabídla jako „hráz populistům z SPD“ a vznikla tak menšinová vláda ANO a ČSSD. Ta se pak ve sněmovně opřela o dohodu s KSČM, která navzdory nejhoršímu volebnímu výsledku dnes reálně tahá za nitky moci.
Babiš ale nespadl z nebe jenom tak sám od sebe. Jeho moc přímo souvisí s tím, jak si počínaly vlády minulé, Klausovou počínaje a Sobotkovou konče. V devadesátých letech byl podíl komunistů na moci nepředstavitelný. Jednak byl bolševický režim v živé paměti národa, jednak byly činěny jisté pokusy vypořádat se s bolševickým totalitním režimem. Byl přijat a ctěn tak zvaný „lustrační zákon“, který vylučoval z účasti na moci osoby zapletené v minulosti do spolupráce s StB. Bývalí komunisté však hráli důležitou roli už ve vládě Václava Klause (Vladimír Dlouhý: V roce 1978 vstoupil do KSČ, předseda Základní organizace KSČ v Prognostickém ústavu, členství ukončil v prosinci 1989. V třetím týdnu listopadové revoluce v roce 1989 byl navržen jako jeden z 10 komunistů do vlády ČSSR a 10. prosince 1989 byl jmenován místopředsedou federální vlády). Bývalých komunistů však bývalo ve vládách povícero.
Během prvních měsíců roku 1990 se před prvními svobodnými volbami diskutovalo velmi živě o tom, aby byla KSČ postavena mimo zákon. Nestalo se tak (Václav Havel: „Nejsme jako oni“). Snad se někteří vedoucí představitelé tehdejšího Občanského fóra i domnívali, že komunisté nezískají více než 5% hlasů a „propadnou“. Nejen že nepropadli, udrželi své postavení ve sněmovně a v roce 2017 se jejich hlasy staly důležitou součástí podpory menšinové vlády ANO a ČSSD.
Poslední velká bitva se mezi pravicí na čele s ODS a levicí reprezentovanou ČSSD odehrála v roce 2006. Vznikl tak zvaný „volební pat“, v němž si tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek „přivlastnil“ hlasy komunistů a odmítal podpořit vládu s ODS. Nakonec to skončilo „přeběhlictvím“, díky němuž získala tehdejší vláda Mirka Topolánka většinu ve sněmovně a díky němuž pak i tato vláda v čase předsednictví EU i padla. Vláda Petra Nečase pak byla derniérou vlády pravice a jeho neslavný konec dodnes sledujeme na obrazovkách ČT24 v soudních síních. Vláda Bohuslava Sobotky pak nástupu hnutí ANO čelila pokusem o kriminalizaci Babiše kauzou Čapí hnízdo a Sobotka byl nakonec nucen odejít, a přesto jeho odchod nezabránil debaklu ČSSD ve volbách 2017.
Bezmála třicet let od roku 1989 do 2017 jsme neměli vládu, na kterou by měla KSČM přímý vliv. Nicméně, moc KSČM se projevila na krajské úrovni, kde zejména ČSSD s komunisty spolupracuje už několik volebních období. Andrej Babiš o sobě s oblibou tvrdí, že je „produktem“ politiky ODS a ČSSD. A je to do značné míry pravda. Babiš reprezentuje tu část podnikatelů, kteří využili své kontakty před rokem 1989, a uplatnily je v nové situaci. Dokud byl mimo politiku, nikoho moc jeho bohatství nevzrušovalo. Jakmile ale vstoupil do politiky a začal ohrožovat stávající, tak zvané „tradiční strany“, byly proti němu použity „tradiční“ nástroje jako již zmíněna kriminalizace v kauze Čapí hnízdo.
Zatím to vypadá na to, že se Babiš u moci udrží ještě minimálně jedno volební období, protože si jeho hnutí udržuje před svými rivaly výrazný náskok. Odstranit ho z premiérské funkce demonstracemi zcela jistě nepůjde. Babiš není Nečas, který to „zabalil“ bez boje. Takže je nutné ho porazit ve volbách, a to bude zcela jistě velmi těžké. Opozice podobně jako Demokratická strana v USA bojuje s „ďáblem Babišem“ (v USA s ďáblem Trumpem), či-li je to velmi osobní a program jde stranou. Jak v USA tak u nás to opozice zkouší soudní cestou a ta spíše společnost hluboce rozdělí než by „ďáblům“ ublížila. Proto nám tedy vládne „bolševik“.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,69
- Průměrná čtenost 2022x