Bartoš, Fiala, Pospíšil, Rakušan a Výborný jako předvolební koalice?

Před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše otevřel předseda STAN Vít Rakušan opět téma spojení opozičních stran ve volbách. Volili byste takový slepenec?

Vláda Andreje Babiše přežila hlasování o vyslovení nedůvěry, tentokrát s poněkud lepším výsledkem než při prvním pokusu.  Pro návrh i proti návrhu se vyslovil stejný počet poslanců, a to 85. Během sedmnáctihodinového maratonu vzájemných urážek mezi zástupci vlády a opozice pak zazněl i názor předsedy STAN Víta Rakušana.

Předseda STAN Vít Rakušan věří, že strany, které vyvolaly hlasování o nedůvěře vládě, vytvoří předvolební blok, který by mohl občanům nabídnout občanům alternativu k šéfovi ANO Andreji Babišovi. „Je třeba ukázat, že možnost porazit Andreje Babiše tady existuje,“ řekl Rakušan. „K tomu vyzvala TOP 09 už před volbami v roce 2017, a kdyby se to povedlo, volby by dopadly jinak a Andrej Babiš by nebyl premiérem,“ řekl v reakci šéf poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. 

Vytvoření předvolebního bloku se samozřejmě nabízí jako možná cesta porážky hnutí ANO ve volbách. Mimochodem, je to zřejmě jediný nápad opozice, který sází na standardní cestu v demokratické společnosti, a to na výsledky voleb. Nicméně, pokusme se rozklíčovat tento návrh podrobněji.

Začněme výsledky voleb v roce 2017.

ODS, Piráti, lidovci, topka a STAN společně získali 38,4% hlasů.  Je to sice více než výsledek hnutí ANO, nicméně tento výsledek prostého součtu hlasů by pro případnou předvolební koalici neplatil. Jde samozřejmě o problém, který se v Česku diskutuje už řadu let. Pokud by totiž tmelem předvolební koalice byla jenom osoba Andreje Babiše a nic jiného, nemusel by tento antibabišovský blok získat zdaleka takový výsledek jak by odpovídalo prostému součtu preferencí.  Občas se pokusy o koalice tohoto typu komentují i tak, že spojením malých stran nemusí vzniknout silný volební blok. Navíc by zřejmě takový blok musel obejít zákon o volbách do sněmovny, aby obešel minimální hranici nutnou pro vstup do sněmovny pro přiznané koalice samostatných stran. V případě pěti stran by to bylo 25 %, zatímco v případě, že by vznikl nějaký nový subjekt s jiným názvem, do kterého by zúčastněné strany „dodaly“ své kandidáty, stačilo by takovému sdružení překonat 5%.

Neměli bychom rovněž podceňovat případné nové politické subjekty, které od voleb 2017 vznikly nebo ještě mohou vzniknout.  Jde zejména o hnutí Trikolóra Václava Klause juniora, které by mohlo na svou stranu získat někdejší voliče ODS.

Nakonec o vzniku či ne vzniku případné předvolební koalice antibabišovských stran bude rozhodovat i tradice. Zatímco u STAN  a TOP 09 je se současnými preferencemi oscilujícími spíše pod pěti procenty ochota jít do předvolební koalice pochopitelná, ODS, Piráti si podle průzkumů od voleb 2017 mírně polepšili a jejich ochota přijít o volební značku své strany bude nízká.

Navíc lze očekávat, že předvolební koalice stran jako Piráti a ODS by mohla voliče Pirátů i ODS spíše odpudit, pokud by u nich nezvítězilo přesvědčení, že právě Babiš je to největší zlo. Jinak jsou totiž programy těchto stran i jejich voličská jádra daleko od sebe.

Domnívám se proto, že nelze v případě vytvoření takové předvolební koalice očekávat naprosto jasný synergický efekt, který by „nasál“ sympatizanty a voliče jednotlivých stran a že konečný výsledek takového bloku by nakonec na porážku ANO nemusel stačit.