Zeman: BIS jsou „čučkaři“

Prezident Miloš Zeman podrobil zdrcující kritice práci BIS. Označil její zprávu za svého druhu „plácání“ a kritizoval, že BIS za šest let , co je ve funkci prezidenta, neodhalila žádného ruského nebo čínského špiona.

Ve své oblíbené televizní stanici vystoupil prezident Miloš Zeman s tímto postojem: „Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špióna,“ řekl Zeman. Zeman uvedl, že BIS si chce zachovat svůj rozpočet, či ho dokonce zvýšit. „Jak to má dokázat? Musí přesvědčit veřejnost o své užitečnosti. Když budou plácat o tom, že se to tu hemží ruskými a čínskými špiony, a přitom za šest let nedokázala chytit byť jen jediného, tak je to plácání,“ míní hlava státu.

 Dále kritizoval i činnost BIS vůči možným aktivitám Islámského státu. (Zeman) uvedl, že když BIS před lety žádal, aby sledovala činnost Islámského státu na českém území, dostávalo se mu ujištění, že muslimská obec je u nás mírumilovná. Následně byl pražský imám obviněn z podpory financování terorismu.

Nedá mi to a opětovně musím připomenout mediální ryk kolem vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem letos v Helsinkách. Tehdy na otázku amerického novináře odpověděl vyhýbavě o tom, zda věří americkým zpravodajským službám při vyšetřování ruského vměšování do amerických voleb.  Spustil se takový mediální „uragán“, že se Trump později vyjádřil v tom smyslu, že se „špatně vyjádřil“.

Lze tedy očekávat podobné reakce i u nás? Zcela jistě, dokonce lze s velkou mírou pravděpodobnosti tipovat i ty, kteří se do prezidenta za jeho názory k BIS „pustí“. Před nedávnem jsem na ČT24 zachytil zprávu o tom, že Zeman nemá v lásce ředitele BIS plukovníka Koudelku. Důvodem je údajně jakási falešná zpráva o jeho synovi z prvního manželství. To by měl být podle tohoto vyjádření i důvod, proč Zeman nejmenoval opět Koudelku generálem, ačkoliv to údajně slíbil i Andreji Babišovi. Je-li tomu tak a Zemanova kritika práce BIS je zatížena nějakou osobní animozitou vůči jejímu řediteli, nelze to nevzít do úvahy.

Na druhou stranu, shodou okolností právě v těchto hodinách informovala vláda Slovenska o vyhoštění jednoho ruského diplomata, který se podle vlády věnoval činnosti „neslučitelné s jeho diplomatickým statusem“. Předtím se tak stalo, rovněž v případě Slovenska, v roce 2004. Česko sice také vyhostilo ruské diplomaty, ale v souladu s podporou britské politiky v kauze novičok. O vypovězení ruského diplomata z důvodu špionáže tak nešlo. Poslední publikovaný případ vyhoštění dvou ruských diplomatů z důvodu špionáže je z roku 2009. Zeman si postěžoval na to, že BIS neodhalila žádného ruského agenta za posledních šest let co je prezidentem. V tom má zřejmě pravdu.

Nicméně, Zemanova kritika BIS a relativizace závěrů její výroční zprávy by měla být zasazena do jistého propagandistického rámce. Po zveřejnění zprávy se veřejnoprávní ČT věnovala právě velké publicitě zprávy BIS, která měla občas i nádech jisté špionománie. Pozor na každého čínského vědce, může to být agent čínské rozvědky! Podobně se referovalo i o ruských aktivitách. Přišlo mi to poněkud dryáčnické. Z vyjádření Zemana naopak plyne jakási bagatelizace nebezpečí ruských a čínských špionážních aktivit v Česku. Zdá se mi, že „špionománie“ i bagatelizace nejsou přiměřenou reakcí na výroční zprávu BIS. Zveličování i bagatelizace jsou stranami jedné mince. Veřejnost, které je zpráva BIS určena, to jen otráví a nic si z této zprávy nevezme. Ani ono pověstné : Pozor, nepřítel naslouchá!