Proevropští poslanci vytvořili ve sněmovně Evropskou platformu

Poslanci ze sedmi stran a hnutí v české poslanecké sněmovně utvořili novou Evropskou platformu. Jejím cílem je prezentovat voličům Evropskou unii v dobrém světle.

Tak, jak se blíží volby do Evropského parlamentu, vzrůstá aktivita našich politických stran. Vytvoření neformální Evropské platformy z poslanců sedmi stran a hnutí (kromě KSČM a SPD) spadá právě do rámce obhájit naše členství v EU. Současně však budou členové platformy i kritičtí. Jedním z členů platformy je poslanec za ČSSD Ondřej Veselý. „Určitě budeme komentovat i záležitosti, které vzbuzují ve společnosti negace. Ale všichni považujeme členství v Unii za přínos pro ČR a v tomto smyslu chceme komentáře vést,“ dodal Veselý. Mezi členy platformy jsou například poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN), Helena Langšádlová (TOP 09) nebo Jan Farský (STAN).

Podle právě zveřejněných výsledků Eurobarometru stoupl počet lidí spokojených s účastí svých států v EU. Toto přesvědčení sdílí téměř dvě třetiny oslovených Čechů (64 %), zatímco pro 42 % nepředstavuje členství v EU ani dobrou, ani špatnou věc. Na celoevropské úrovni v prospěch členství v EU věří 68 %, což je nejlepší výsledek od roku 1983, kdy se průzkum uskutečnil vůbec poprvé.

Postoj české veřejnosti k členství v EU však mapuje i Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, a to od roku 2005, kdy byl náš stát do EU přijat. V následující tabulce jsou uvedeny postoje českých občanů k členství v EU (data jsou převzata z CVVM) .

Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii

Rok				neví
2018	36	34	27	3
2017	32	35	30	3
2016	25	36	36	3
2015	32	36	28	4
2014	28	38	31	3
2013	26	37	34	3
2012	25	31	41	3
2010	36	39	30	3
2007	32	36	27	5
2005	30	39	18	13

Minima, maxima

Výsledky dlouhodobého průzkumu CVVM se významně odlišují od Eurobarometru, které byly uvedeny výše. V případě Eurobarometru je významnou vadou na kráse, že prezentované výsledky nejsou komplementární, tj. přesahují 100%, což samozřejmě může být způsobeno chybnou interpretací těchto výsledků. Nicméně, právě výsledky spokojenosti s členstvím v EU v Česku podle CVVM považuji dlouhodobě za nejspolehlivější. Pokles spokojenosti se objevil v roce 2016 s pokračující migrační krizí, která vrcholila na podzim 2015. Podobný výsledek však byl získán v roce 2012, když v Česku trvala ekonomická recese. Právě v roce 2012 byl počet lidí rekordně nespokojený s naším členstvím v EU, dokonce více než v době migrační krize v roce 2016.

Mezi lety 2005 až 2018 neustále mírně klesal počet lidí, kteří vyjadřovali postoj ani spokojen, ani nespokojen a podíl odpovědí neví se již od roku 2010 ustálil na hodnotě 3%.

Nově vzniklá Evropská platforma tak dle mého soudu není zaměřena ani tak na dementování hoaxů o EU, ale souvisí s blížícím se termínem voleb do Evropského parlamentu. Česká společnost je dlouhodobě rozdělená na tři třetiny z hlediska českého členství v EU. Třetina je spokojená, třetina nespokojená a zbytek ani spokojený, ani nespokojený. Členové Evropské platformy reprezentující zástupce sedmi stran a hnutí tak budou oslovovat právě onu spokojenou třetinu, zatímco SPD a KSČM, které se v této platformě neangažují, mají k dispozici také asi třetinu, tentokrát nespokojených občanů.

Poslední volby do Evropského parlamentu v roce 2014 se konaly v době doznívání ekonomické krize v Česku. Volby v příštím roce budou zcela jistě tematicky ve znamení migrační krize. Obávám se, že v tomto směru žádné pozitivní přesvědčování o politice EU nepomůže. EU totiž v otázce migrace evidentně chybuje, je dramaticky rozštěpena na státy, které chtějí s ilegální migrací skoncovat a na státy, které migraci, dnes zejména tu ilegální, tolerují a zdá se jim pro ně výhodná (Německo). Nálepka „eurohujerství“ tak platformě kolem poslankyně Markéty Pekarové Adamové asi zůstane.