K setkání Trumpa s Putinem: Chtějí američtí liberálové válku s Ruskem?
Vrcholné setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo. Jeho výsledky, pokud tímto výsledkem budeme chápat tiskovou konferenci Trumpa a Putina po jednání, tvrdě kritizují americká liberální média a většina zákonodárců Demokratické strany. I mezi senátory za Republikány znějí hlasy, že Trump „zradil“ Spojené státy. Zdá se, že setkání Trumpa s Putinem je zřejmě poslední fáze ostudné protitrumpovské kampaně. Výzvy demokratických politiků, aby Trump setkání zrušil a kampaň v tak zvaných liberálních médiích (CNN, The New York Times a další) nahrává tomu, že se „liberálové“ pokusí před podzimními volbami v USA zahájit s americkým prezidentem proces impeachmentu. Tak hodnotím názory, že Trump „zradil USA“ například tím, že nevyjádřil jednoznačnou podporu FBI a jejímu vyšetřování údajného ruského vlivu na americké prezidentské volby. Připomeňme, že v FBI byli agenti, kteří spolu komunikovali stylem, že Trump se nikdy nesmí stát prezidentem. Takové policii bych také nevěřil, zvláště poté, co česká policie má na svědomí pád vlády Petra Nečase a nástup hnutí ANO s Andrejem Babišem včele.
Podívejme se proto na světové neuralgické body:
1. Okupace Krymu - okupace Krymu z časného jara 2014 proběhla bez jediného výstřelu. Rusko využilo oslabení centrální vlády v Kyjevě (pád „proruského prezidenta“) a pomocí „dobrovolníků“ v uniformách bez výložek obsadilo Krym a zrežírovalo referendum, v němž se Rusové žijící na Krymu přihlásili k Rusku. Tehdejší americký prezident Barack Obama se nezmohl vlastně vůbec na nic a nechal jednání o ukrajinské krizi na bedrech Německa a Francie pod patronací Běloruska. Nic z ujednání o řešení ukrajinské krize v tomto formátu se nenaplnilo- například se v dohodách mluvilo o tom, že Ukrajina získá zpátky svrchovanost na své hranici s Ruskem v Donbasu. Donbas je stále ruský a postupně prorůstá s Ruskou federací. Nikdo z tak zvaných korektních médií to německé kancléřce nejen nevyčítá, ale dokonce ani nepřipomíná. Jaké tedy mají cenu proklamace o tom, že v časech Donalda Trumpa v Bílém domě musí být EU „jednotná“.
2. Ruská hrozba - s okupací Krymu a válkou na východě Ukrajiny se dostala do popředí tak zvaná ruská hrozba. Ne, že by vojenská síla Ruska nestála za řeč. Nicméně, teprve ukrajinská krize ukončila přítomnost ruských zástupců u NATO. Z Ruska se přes noc stala největší hrozba. Tehdy koloval takový „vtip“ - jak půl miliardy Evropanů žádá tři sta milionů Američanů, aby jim pomohli se sto padesáti miliony Rusů. Ruska se obávají pobaltské státy a právem. Už jednou zažily ruskou okupaci a ta se také protáhla na padesát let. Nicméně, první reakce Západu v éře Obamy byla asymetrická - na vojenskou politiku Ruska zareagovala vyhlášením sankcí. A právě zde je potřeba připomenout, že poněkud zvláštních - sankce se například vůbec nedotkly německých investic do plynovodu Baltským mořem. Toho plynovodu, který oprávněně kritizuje Trump jako další závislost Německa na Rusku, kterého se to samé Německo údajně obává a požaduje, aby ho Spojené státy a NATO před Ruskem bránilo. To je velmi podivná situace.
3. Obchodní válka - Evropu natolik pobouřil Trumpův projev pro CBS, kde EU nazval obchodním nepřítelem , že je to bezmála hlavní zpráva dne. Donald Tusk, předseda Evropské rady, dokonce napsal, že USA a EU jsou přátelé a kdo tvrdí opak, šíří „fake news“. Delegace EU na čele s předsedou Evropské komise Jean Claude Junckerem a právě s Tuskem byla tou dobou v Číně, aby jednala o „zabránění obchodní války“. Jen tak mimochodem ze zpráv uniklo, že saldo obchodu EU s Čínou dosáhlo podobně jako saldo USA s Čínou v roce 2017 svou pro EU nejhorší bilanci. A že Čína udržuje pro zboží z EU vysoká cla a některé ještě dokonce zvýšila. To je čítankový případ evropské politiky - tak dlouho se EU zasazuje oi odstranění celních bariér, že se dopracovala k nejhoršímu výsledku obchodní bilance a Čína brání dovozu z EU cly? Právě proto štve Trump evropské politiky, protože říká věci podle svého a nikomu včetně „přátel“ z EU nepodkuřuje, jak to dělal Obama?
4. Islámský stát a Sýrie - v době, kdy syrský režim poprvé prokazatelně použil chemické zbraně proti svému obyvatelstvu, se dokonce i tehdejší významná členka Demokratické strany a pozdější kandidátka na prezidenta USA Hillary Clintonová vyjadřovala pro intervenci v Sýrii. Obama odmítl a situace v Sýrii se během krátkého období dramaticky změnila. Islámský stát ovládnul velké části Sýrie a syrský režim byl před zhroucením. Zasáhlo Rusko a pomohlo Asadovi překonat nejhorší krizi a syrský režim postupně s ruskou i íránskou pomocí porazil „rebely“. Islámský stát se předmětem zájmu Ruska stal později a na východě Sýrie ho porazily kurdské milice s podporou USA. Do bojů pak zasáhlo i Turecko a to dnes kontroluje syrské pohraniční s Tureckem a usiluje o jeho začlenění k Turecku. Trump podle všeho naléhal na Putina, aby garantoval bezpečnost Izraele a omezil aktivity Íránu v Sýrii. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je v Moskvě co dva měsíce a snaží se na Putinovi získat příslib o garanci bezpečnosti pro svůj stát. V den jednání Trumpa s Putinem provedlo izraelské letectvo desítky náletů na oblast v Sýrii kolem města Allepo.
5. USA - od „vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí k Trumpovi“. Spojené státy díky „korektním“ liberálním médiím prošly v éře Baracka Obamy cestou dalšího „upevňování“ multikulturalismu a politického liberalismu, což v podmínkách USA znamená silný příklon doleva. Příkladem toho byla i Obamova reforma zdravotnictví, která do systému zapojila nově několik desítek milionů obyvatel USA. Na rozdíl od předpokladů se zdravotní pojištění pro všechny poněkud prodražilo a stalo se trnem v oku Republikánům. Nicméně, pokus Trumpa nahradit tak zvanou Obamacare se nezdařil díky kverulantům v Republikánské straně, kde je pravidelně proti senátor John McCain. Po porážce Clintonové ve volbách však Demokratická strana rozehrála hru o vlivu Ruska na volby v USA. Tak zvaná Muellerova komise šetří a šetří a stále více je zřejmé, že nic na Trumpa nemá. Obvinění proti 12 „agentům“ Ruska, kteří údajně napadli počítače Demokratické strany, mělo působit na to, aby setkání Trumpa s Putinem zkrachovalo ještě dříve, než začalo. Protiruská hysterie Demokratické strany už dosáhla úrovně, v níž je ochotna zajít až k vyhlášení impeachmentu proti Trumpovi. Zatímní většina Demokratické strany impeachment považovala spíše za výhodu pro Trumpa. To se může po jednání Trumpa s Putinem změnit - „korektní média“ prahnou po skalpu Trumpa a je jistě připravena obrovská mediální masáž veřejnosti. Zda nakonec Demokratická strana k impeachmentu přistoupí, se sice ještě ukáže, nicméně přípravy již proběhly. Připomeňme, že již vloni na podzim vyvolala nejlevicovější část Demokratické strany hlasování o zahájení impeachmentu proti Trumpovi v Kongresu a proti hlasovala i většina této strany. To se může po jednání Trumpa s Putinem změnit.
Z výše uvedeného plyne jeden velmi nebezpečný moment. Politika Demokratické strany založená na konfrontaci doma s Trumpem a venku s Ruskem má za cíl poškodit rusko-americké vztahy natolik, aby uvízly v bodě těžké studené války s rizikem horkého konfliktu. Je svým způsobem i zajímavé, že je to opět prezident za Republikánskou stranu, který se snaží jednat s Ruskem, když to byl kdysi právě Ronald Reagan za tuto stranu, který zahájil odzbrojovací rozhovory s Michailem Gorbačovem a zahájil tím éru, na jejímž konci byl pád železné opony a rozpad Sovětského svazu.
Zcela jistě by za rozbor stála i otázka ilegální migrace, díky níž Trump boduje v řadě konzervativních států USA. Po setkání s Putinem čeká Donalda Trumpa nejtěžší boj na půdě Kongresu jednak, aby obhájil svůj postup a aby udržel iniciativu ve svých rukách. Nebude to mít vůbec snadné.
Jan Bartoň
EU : Migrační pakt – něco se zvrtlo?
EU přijala nový migrační pakt, který má údajně zabránit ilegální migraci do států EU. Komentáře k tomuto rozhodnutí jsou však někdy velmi překvapivé.
Jan Bartoň
Koalice SPOLU má „problém“
Podle volebního modelu společnosti KANTAR by v březnu skončily mimo sněmovnu TOP 09 a KDU-ČSL, pokud by kandidovaly samostatně. SPOLU by získalo o 14 % méně než ANO.
Jan Bartoň
Je úkolem politiků strašit válkou?
Josep Borrell, takto Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se pustil do analýzy a výsledkem je další varování před válkou s Ruskem.
Jan Bartoň
Liberální demokracie (ne)má monopol na pravdu
Pokud sleduji politiky i komentátory horující pro tak zvanou „liberální demokracii“, pozoruji podobné výrazy o „jediné cestě zaručují pokrok společnosti“ jako v případě jiných quasi demokracií.
Jan Bartoň
Slovenské prezidentské volby – Slováci neposlechli „dobré české rady“
Obě kola voleb prezidenta na Slovensku jsem sledoval prostřednictvím RTVS 24. Druhé kolo občas i na ČT 24. A bylo na co koukat.
Jan Bartoň
NATO ví, co chce, neví, jak toho dosáhnout?
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při oslavách 75. výročí založení NATO potvrdil, že NATO bude dále podporovat Ukrajinu. Vyjádřil se i k její budoucnosti.
Jan Bartoň
EU potřebuje o milion víc legálních migrantů a německá realita
Stačí se jen trochu začíst do článků o problematice imigrace do EU, zejména Německa, abychom si jasně uvědomili rozdíl mezi přáním a realitou, řekl bych až „hodně tvrdou“.
Jan Bartoň
Covid: Pfizergate nebo bouře ve sklenici EU?
S údivem jsem podobně jako řada čtenářů pročetl zprávu o tom, jak předsedkyně EK Ursula von der Leyenová dojednala nákup vakcín proti covidu, uveřejněnou na 1.4.2024. Že by apríl?
Jan Bartoň
Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem
Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.
Jan Bartoň
České silnice a dálnice – jde o život
Nedávno jsem musel absolvovat několik cest přes celou republiku a potvrdil jsem si, že jízda po českých silnicích i dálnicích chce nejen pevné nervy, ale i hodně štěstí.
Jan Bartoň
Babiš je rizikem ... a co z toho vzešlo
Sleduji s hlubokým povzdechem akci „Babiš je bezpečnostním rizikem pro Česko“, která se koná na půdě poslanecké sněmovny. Babiš může být spokojen-nemluví se o ničem jiném než o něm.
Jan Bartoň
Macron: Preferuji strategickou nejednoznačnost
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes hovoří zcela odlišně než po začátku ruské agrese proti Ukrajině. Nejprve se snažil s Ruskem komunikovat, nyní je včele politiků, kteří by chtěli poslat vojáky na Ukrajinu.
Jan Bartoň
3. světová válka (ne)začala
Již nejméně dva lidé z Ukrajiny tvrdí, že již probíhá 3. světová válka. Naposledy se tak vyjádřila bývalá vicepremiérka Ukrajiny.
Jan Bartoň
Pacifista Babiš má skoro 40 procent
Poslední průzkum volebních preferencí připravený agenturou KANTAR pro ČT ukázal zdrcující prognózu pro vládní strany. Údajný „pacifista“ Andrej Babiš na čele hnutí ANO má vysoký náskok.
Jan Bartoň
Tip na parádní prohlídku – Klášter Šternberk
Navštívili jsme klášter ve Šternberku, který po desetiletích devastace vstává díky svému majiteli – městu Šternberk – doslova a do písmene z mrtvých.
Jan Bartoň
Na jadernou válku není připraven nikdo
Pod scestným titulkem Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit? se opakují opět ty samé argumenty o údajné připravenosti Západu na jadernou válku.
Jan Bartoň
Ukrajina nemá zbraně a vojáky
Ruská agrese proti Ukrajině už trvá déle než dva roky a situace Ukrajiny je doslova tragická. Její vojáci nemají zbraně a zřejmě jich není na frontě tolik, kolik by situace vyžadovala.
Jan Bartoň
Macron není Fico?
Poté, co se slovenský premiér vyjádřil k tomu, že „některé státy chtějí poslat své vojáky na Ukrajinu“, oznámil Emmanuel Macron, že v tomto ohledu „neexistuje jednota“.
Jan Bartoň
Česko chce legalizovat konopí a zakazuje HHC
Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.
Jan Bartoň
Biden považuje na největší existenční hrozbu pro lidstvo klima
Joe Biden se ve své předvolební kampani vyjadřuje i o zahraniční politice. Označil sprostým slovem ruského prezidenta a vyjádřil se o existenčních hrozbách.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2651
- Celková karma 31,82
- Průměrná čtenost 2022x