Chci prezidenta nejen slušného, ale i schopného. Chci moc?

Je velmi pravděpodobné, že se naším příštím prezidentem stane Jiří Drahoš. Jeho podporovatelé neustále zdůrazňují, že bude slušný a nebude mluvit sprostě. Mně by pro začátek stačilo, kdybych věděl, jakou politiku bude dělat.

I když vůbec nevylučuji, že se Miloši Zemanovi podaří zmobilizovat své voliče a ve druhém kole prezidentské volby těsně Jiřího Drahoše porazí, je velmi pravděpodobné, a i kurzy sázek tomu nasvědčují, že favoritem druhého kola je Jiří Drahoš. Drahoš však z mého pohledu není ten, který by měl pokračovat v politice prvního českého prezidenta Václava Havla - Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Jednak toto Havlovo heslo pochází z převratné doby po listopadu 1989 a tehdy, před bezmála třiceti lety, se to dokonce tak i jevilo. Nám, přímým účastníkům tehdejšího společenského převratu, se tehdy skutečně zdálo, že by mohly být komunistické zločiny potrestány. Očekávání byla obrovská.

Dnes víme, že bývalí členové KSČ potopenou loď nejen že opustili, ale vstoupili do nových stran a udělali velkou kariéru - namátkou někdejší místopředseda vlády Vladimír Dlouhý, nynější předseda Hospodářské komory ČR. Byl navržen do vlády národního porozumění za KSČ, v prosinci 1989 vystoupil ze strany, stal se místopředsedou ODA a byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu v první vládě Václava Klause. Dlouhý je přímo čítankový příběh lidí, co byli tak zvaně „u komunistů“, tj. pouze a jenom z prospěchu a po listopadu 1989 se členství s lehkým srdcem zřekli. Nicméně, konkrétně Vladimír Dlouhý byl a je mimořádně schopný člověk s racionálním pohledem na českou politiku a rozhodně nepatřil ani nepatří k těm nejhorším prospěchářům. Samozřejmě, plno chytrých lidí vstoupilo za Husáka do KSČ, aby mohli dělat to, co chtěli - tj. kariéru.  Vzhledem k tomu, že všechny vyšší manažerské funkce byly současně podmíněny členstvím v KSČ, kdo chtěl nahoru, musel do strany. Nicméně, Drahoš členem komunistické strany podle Daniela Kaisera nebyl, ale že bude podporovat "pravdu a lásku" neočekávám.

Jiří Drahoš podle wikipedie  má tyto politické názory:

1.       Je pro členství Česka v NATO

2.       Odmítá referendum o vystoupení Česka z EU

3.       Podporuje přijetí eura

4.       Je pro sankce proti Rusku za okupaci Krymu

Během nástupu migrační krize v roce 2015 : V srpnu 2015 Drahoš podepsal petici Vědci proti strachu a lhostejnosti, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti. Signatáři petice, mezi kterými jsou i členové Drahošova poradního týmu Jiří Grygar a Miroslav Bárta, byli „znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extremistických skupin, které nemají dostatečnou protiváhu“ a vyzvali politiky, aby „ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění.“ Podle petice „Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“ Proti signatářům petice se vymezili např. prof. Cyril Höschl, či docent Karel Oliva.

Drahoš v souvislosti s podepsáním petice označil vědce za „elitu“ českého národa a prohlásil, že vědci „přemýšlejí, analyzují, kritizují a jsou od počátku vedeni k tomu, aby pochybovali. Nevím, kdo víc by měl být elitou.“ O vědcích, kteří s peticí nesouhlasili, uvedl, že jsou to „lidé, kteří se rádi vymezují vůči čemukoli.“

Ke jmenování Andreje Babiše premiérem uvedl, že on by v pozici prezidenta republiky nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka.

Z výšeuvedeného přehledu Drahošových názorů nelze zcela jednoznačně souhlasit s názorem Václava Klause, který o Drahošovi řekl, že od něho „neslyšel žádný jasný politický názor nebo názor na věci, které hýbou naší dobou.“  Je však rovněž pravdou, že dosavadní diskuse kandidátů v nepřítomnosti Miloše Zemana, který se jich odmítl zúčastnit, žádné zásadní rozdíly mezi osmičkou kandidátů nepřinesly, snad s výjimkou Petra Hanigga. A jediný zkušený politik mezi kandidáty, Mirek Topolánek, pak získal něco málo přes 200 tisíc hlasů a propadl.

S pobavením jsem vyslechl i rady Andreje Babiše stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi, aby vyjádřil „proevropský postoj“ a aby se zbavil některých svých poradců. Zdá se, že Babišovi rychle došlo, že Zeman nemusí ve druhém kole vyhrát a že by se mu „vymezení“ vůči Zemanovi mohlo vyplatit.  Jiří Drahoš to označil za „politickou hru“. To sice možná hra je, ale docela zásadní. Zlehčovat jí nemá smysl.

Z názorů Jiřího Drahoše jsou zřejmě nejslabším článkem jeho názory v petici Vědci proti strachu a lhostejnosti a právě v této otázce lze očekávat Zemanův útok  v případných televizních debatách. Zemanovou velkou nevýhodou je to, že, eufemisticky řečeno“, není žádný mladík. Drahoš je sice jen o 5 let mladší, ale působí rozhodně lépe- je „úhledný“, hezky hovoří. A to je právě kámen úrazu Jiřího Drahoše. Vzhledem k tomu, že nemá žádné velké zkušenosti s politikou a „boj za peníze pro Akademii věd“ takovou zkušeností určitě není, můžeme se o jeho konkrétních postojích jen dohadovat. Pokud by se soustředil jen na „reprezentaci státu“, jak jsem zaslechl z jeho týmu, tj. na „kladení věnců“, pak by si mohl Andrej Babiš a jeho ministr zahraničí „oddechnout“. Pokud někteří doufají, že Drahoš „zničí Babiše“ a chtějí ho volit právě proto, budou asi velmi zklamáni z toho, že se žádné ničení Babiše konat nebude. Je sice možné, že Drahoš bude do spousty věcí i mluvit, ale zda to bude proti zájmům Babišovy vlády, si nejsem jistý.

 Zda tedy bude Jiří Drahoš  po případném zvolení prezidentem nejen slušným, ale i schopným, zatím nechávám otevřené.