Rozpočet roku 2016 skončil v „překvapivém“ přebytku díky rychlejšímu čerpání evropských dotací a podhodnocení příjmů. Výsledek rozpočtu roku 2017 už tuto příznivou bilanci nezopakuje.
V souvislosti se zvyšováním platů státních zaměstnanců lze bezesporu hovořit o projídání budoucnosti. Česká ekonomika roste nejrychleji v EU a státní kasa se utěšeně plní. Díky socialistické filozofii Sobotkova kabinetu ale stejnou ne-li větší rychlostí rostou výdaje. Nejrychleji pak bezesporu rostou právě výdaje na mzdy a platy státních zaměstnanců.
Výborný výsledek státního rozpočtu za rok 2016 ještě tehdejší ministr financí Andrej Babiš vyzdvihoval jako příklad úspěchu výběru daní díky vládním opatřením, jako bylo zavedení kontrolních hlášení a EET. Přebytek 60 miliard ale vznikl zejména díky podhodnocení příjmů státního rozpočtu na rok 2016. Úspěšný vývoj českého hospodářství překonal odhady ministerstva financí.
Odbory i ČSSD se z výsledků roku 2016 „poučily“ a začaly vehementně tlačit na růst mezd. Ještě v první polovině roku se ČSSD orientovala na progresivní zdanění mezd, díky němuž by vyšší výběr daní z tak zvaných nadprůměrných příjmů byl použit na růst platů podprůměrným platům. Ekonomičtí experti ČSSD ještě tvrdili, že takový vývoj bude rozpočtově i daňově neutrální, tj. nižší platy se budou zvyšovat na úkor poklesu platů vyšších.
Od nástupu nového volebního štábu ČSSD s lídrem Lubomírem Zaorálkem se o platové daňové progresi nehovoří vůbec a hitem je růst platů bez jakéhokoliv omezení. Ivan Pilný, letní ministr financí, se sice ještě chvíli „cukal“ a upozorňoval, že na růst platů požadovaném ČSSD prostě nejsou finance, ale pak je „našel“. Metodou, která se v takovém případě používá, je zvýšení odhadu růstu ekonomiky a tím i příjmů státního rozpočtu. Pilný tak „dokázal“ zvýšit příjem státního rozpočtu o 21 miliard korun a tyto „nalezené“ prostředky dal v plen politice Sobotkovy vlády.
Úplně se vytratily diskuse o rezervách, která mají jednotlivá ministerstva z hospodaření minulých let. Tyto rezervy byly posvěceny jako „nedotknutelné“ a všechny požadavky na růst platů jsou tak kryty očekávanými „vyššími příjmy“ státního rozpočtu.
Končící Sobotkova vláda má i další ne zcela slavné prvenství. Z finančního období 2014 až 2020 tak zvaných evropských dotací nyní, v polovině této periody, vyčerpala podle různých metodik jenom 10 až 30% finančních prostředků. I v těchto prostředcích z EU (na které si ovšem také připlácíme) se však plánují nejenom investiční projekty na zateplení a úspory energií obecně, ale i na tak zvané měkké projekty (vzdělávání), které jsou opět projídáním budoucnosti.
V OVM 10. 9. 2017 opakoval Václav Moravec několikrát, že ve volebním programu ANO je zvýšení platů o 50%, na což Ivan Pilný jen konstatoval - parafrázuji - co se dá dělat, jsme před volbami.
Je tak zřejmé, že při skutečně odpovědné rozpočtové politice Sobotkova kabinetu bylo možné od roku 2016 vykazovat vyrovnané státní rozpočty a mohlo tak po dvaceti letech nastat opět období, v němž by zadlužování státu skončilo. V poměrně nedávné minulosti jsme zažili celosvětovou finanční a poté ekonomickou krizi, díky níž se deficit státního rozpočtu v letech 2009 a 2010 vyšplhal přes sto padesát miliard korun za rok.
Díky konjunktuře a růstu české ekonomiky po roce 2014 bylo možné deficit státního rozpočtu snížit k nule a neplánovat další deficity včetně roku 2017 a 2018. Místo toho se Sobotkův kabinet plně orientoval na projídání růstu. Mzdy přitom mohly růst, samozřejmě nikoliv dvouciferně a mohla se využít i selektivní podpora určitým profesím, jako jsou učitelé, u nichž se růst platů mohl zvýšit tak, aby směřoval k hodnotám 130 % průměrného platu ČR. Plošným zvyšováním mezd se k tomu cíli vláda ani nepřiblížila.
Sobotkova vláda tak propásla obrovskou šanci srovnat příjmy a výdaje státního rozpočtu trvale jako vyrovnané. Pokud se v budoucnosti zhorší podmínky vývoje české ekonomiky a růst klesne na polovinu či čtvrtinu současného růstu, budou hrozit opět velké výpadky příjmů a vysoké deficity státního rozpočtu. Bude nutné přijímat nové „balíčky“, které budou mít za cíl redukci výdajů státního rozpočtu a postihne to opět především státní zaměstnance tak, jako v roce 2009 až 2012. Dlouhodobě vyrovnaný rozpočet Sobotkova vláda „spláchla“ do kanálu kvůli obrovským předvolebním úplatkům nám, voličům.
