Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zpochybňovat peníze na vědu je absolutně nutné!

14. 06. 2017 8:00:03
Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se ostře ohradil proti námitkám ministra financí Ivana Pilného. Podle Bělobrádka je zpochybňování peněz na vědu „nepřijatelné“. V tomto sporu stojím na straně Pilného.

Ostrá slova Pavla Bělobrádka vznikla jako reakce na velmi zajímavou námitku Ivana Pilného z nedávné doby. Ministr financí se minulý týden pozastavil nad tím, že v položce na vědu, výzkum a inovace je výdajová rezerva čtyři miliardy korun. „Přesto vláda přiklepla panu místopředsedovi Bělobrádkovi navíc tři miliardy, přestože ty peníze má z minulých let a nespotřeboval je,” prohlásil Pilný.

Nepokládáme za přijatelné, aby ministerstvo financí již schválený rozpočet na vědu a výzkum zpochybňovalo,“ uvedl Bělobrádek. Podle Bělobrádka má rozpočet na vědu i podporu akademiků, když podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové: "Jakákoliv investice do vědy a výzkumu se vždy, dříve či později, vyplatí,” konstatovala a připomněla, že pro vědce je klíčové stabilní financování a koncepce rozvoje.

Nejprve se musím s určitou lítostí zastavit nad propagandistickým výrokem předsedkyně Akademie věd. Domnívám se, že takové prohlášení v obecné rovině o tom, že se „každá investice do vědy a výzkumu vyplatí“ není správné od samého počátku. Je zcela zásadní na co respektive v jakém vědeckém oboru se investuje. I v české vědě došlo v minulosti k podpoře investic, jejichž návratnost je přinejmenším sporná, pokud vůbec lze o nějaké návratnosti hovořit. V ne tak dávné době byly vybudovány, a to i za přispění tak zvaných „evropských peněz“, výzkumná centra, jejichž další osud je „ve hvězdách“. Jde zejména o to, že se financování těchto výzkumných center má převést do tak zvaného smluvního výzkumu, tj. objednávek z průmyslu, a má dojít k útlumu jejich financování ze státního rozpočtu. Existují přitom dvě zásadní otázky.

1. Má český průmysl dostatek finančních prostředků na objednávky smluvního výzkumu tak, aby „utáhl“ několik desítek výzkumných center?

2. Jsou výzkumná centra pro průmysl skutečně atraktivní v tom smyslu, aby byla schopna řešit problémy výrobních firem?

V současném stavu, kdy ještě dobíhají dotační prostředky na provoz výzkumných center, se řada výzkumných úkolů snadno vyrovnala s návratností či nenávratností výzkumné činnosti. Tu zaplatil stát, a když výzkum „vyšuměl“ do ztracena, nic zvláštního se nedělo. Privátní firmy však nejsou a ani nebudou ochotny financovat něco, co jim nezaručí návratnost prostředků vložených do výzkumu a vývoje. Protože v reálu hrozí, na rozdíl od ideje paní akademičky Zažímalové, že se výzkum a vývoj nezaplatí dokonce ani později.

Dále rozebereme tezi Bělobrádka, že „zpochybňování peněz na vědu je nepřijatelné“. Vzhledem k tomu, že výdaje státního rozpočtu podléhají veřejné kontrole prostřednictvím zákonodárců, je minimální povinností opravdového hospodáře, aby se ptal, na co budou prostředky na vědu vynaloženy. Je absolutně nepřijatelné považovat vědu za jakousi „svatou krávu“, která se musí krmit stůj co stůj a ať to stojí, co to stojí. Velmi dobře chápu, že jsou obory lidské činnosti, které slouží k jakési všeobecné potřebě udržení či zlepšování lidské společnosti aniž by bylo možné exaktně spočítat „návratnost investice“. Funkční, ne zcela funkční či nefunkční rodiny spotřebují na hlavu přibližně stejné množství financí, a přesto z funkční rodiny vyjdou nové generace s jinou životní filozofií než z rodin nefunkčních. Proto se domnívám, že je povinností parlamentu i ministra financí zvláště, aby se zamýšlel i nad účelným vynakládáním finančních prostředků na vědu a výzkum.

Na závěr jsem si ponechal diskusi k otázce, kterou Pilný otevřel. Je skutečně nutné přidávat na vědu tři miliardy, když na účtech „vědátorů“ leží miliardy čtyři. Není to náhodou naprosto obdobná situace problému liniových staveb, kdy bychom teoreticky mohly proinvestovat mnohem více, kdyby byly stavební povolení pro další desítky kilometrů dálnic? Není to náhodou tak, že podobně jako v jiných odvětvích vědeckovýzkumné týmy nemají kvalitní projekty k výzkumu a proto „nestíhají“ čerpat finanční prostředky, které se tak hromadí na účtech? Anebo možná projekty mají, ale nemají kvalitní vědecké a výzkumné pracovníky?

Z výše uvedených důvodů má proto ministr financí Ivan Pilný mé velké sympatie. I prostředky na vědu lze totiž vynakládat neefektivně a bez návratnosti. Argumentace akademiků je poplatná někdejší argumentaci, že „co je ekologické, je i ekonomické“. A přitom celý současný mezinárodní obchod je postaven na tom, že se na bohatý Západ dovážejí spotřební výrobky z chudé Asie, kde se s ekologií zatím moc nepářou. Smog je téměř každodenní skutečností velkých čínských průmyslových aglomerací, s ochranou povrchových i podzemních vod je to v těchto státech stejně problematické.

Přísné oko ministra financí však vyžadují i další položky rozpočtu, zejména sociální výdaje, které se za úřadování ministrů za ČSSD dostaly do nebývalých výšin a ČSSD plánuje další a další zvyšování těchto výdajů v situaci, kdy máme prakticky nulovou nezaměstnanost! Proto je nutné zpochybňovat absolutně každé výdaje státního rozpočtu. Ivane Pilný - tužte se!

Autor: Jan Bartoň | středa 14.6.2017 8:00 | karma článku: 40.65 | přečteno: 3280x

Další články blogera

Jan Bartoň

V síti urážek aneb dámy nepřehánějte

V magazínu OnaDnes č. 34/2017, na jehož titulní straně stojí „Nejčtenější ženský časopis v ČR“ se Eva Tichá pustila do tématu internetové anonymity a s ní spojené vulgarity. Tichá tuto otázku pojala opět jako genderový problém.

22.8.2017 v 8:04 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 737 | Diskuse

Jan Bartoň

Demokratická senátorka vyzvala k atentátu na Trumpa

V bouři mediálního odsuzování Trumpova postoje k událostem v Charlottesville se připojila demokratická černošská senátorka Maria Chappelle-Nadalová. Vyzvala k Trumpovu zavraždění.

21.8.2017 v 12:48 | Karma článku: 42.93 | Přečteno: 3779 | Diskuse

Jan Bartoň

49. výročí sovětské invaze - bourání symbolů nejen sovětských

Sochy se bourají na celém světě. Známe to z vlastní zkušenosti i ze světa. Islámský stát dokonce zničil stavby tisíce let staré.

21.8.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.98 | Přečteno: 438 | Diskuse

Jan Bartoň

Evropa pláče – i vlastní vinou

Poslední teroristické útoky ve Španělsku jen podtrhly celkovou atmosféru obav z terorismu v Evropě. Teroristé zatím „řádí“ jen v západní Evropě. Mají tam zřejmě lepší „krytí“.

18.8.2017 v 8:17 | Karma článku: 42.68 | Přečteno: 4181 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Antonín Robin

Vesmír měří devadesát miliard světelných roků.

300.000 x60 x 60 x24 x 365,24 x 90,000.000.000. Nepočítejte to. Ale byla by to velikost vesmíru v kilometrech. S tou velikostí vesmiru souvisí zajímavější věci:

23.8.2017 v 15:56 | Karma článku: 16.09 | Přečteno: 516 | Diskuse

Jan Fikáček

LEGO jako důkaz, že je antropický princip nesmysl

Antropický princip se snaží vysvětlil, jak je možné, že základní fyzikální konstanty jsou velmi přesně vyladěny tak, aby vesmír umožňoval vznik inteligentního života. Jenže ony přesně vyladěny vůbec nejsou.

23.8.2017 v 9:07 | Karma článku: 17.93 | Přečteno: 734 | Diskuse

Zdenek Slanina

Bude Maglev Tokio-Osaka dřív než český rychlovlak?

Japonsko pracuje na první skutečně dlouhé trati magneticky vznášeného vlaku zvaného Maglev. Ta spojí Tokio s Osakou. Ve zkušebním provozu bylo zatím dosaženo rychlosti 603 km/hod.

22.8.2017 v 6:25 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 231 |

Jaroslav Chudáček

Astrologie se opět potvrdila

Dnes odpoledne bude ve Spojených státech viditelné úplné zatmění Slunce. Dle astrologie to pro tuto zemi na dnešek nevěstí nic dobrého. Den teprve začal a už se to potvrdilo.

21.8.2017 v 9:27 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 641 | Diskuse

Dana Tenzler

Planety – samotáři

Kolik osamělých tmavých planet se potuluje vesmírem? Kolik planetárních soustav podlehlo gravitačním katastrofám? Vědci zveřejnili nové odhady. (délka blogu 4 min.)

21.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.22 | Přečteno: 327 | Diskuse
Počet článků 1203 Celková karma 31.97 Průměrná čtenost 1329

Jsem dříve narozený, přesto se zájmem o vše, co se kolem nás děje.

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.