Ponechám-li stranou tvrdošíjné označování politiků jako Geert Wilders či Marine Le Penová jako „krajně pravicové“, což je tradiční nálepka pro jejich politiku proti přistěhovalcům, je srovnávání nacismu a jeho „konečného řešení židovské otázky“ s politikou „krajní pravice“ nepřesné a zavádějící.
Nacismus se ve vztahu k Žídům inspiroval z protižidovských pogromů organizovaných čas od času jako „řešení“ společenských otázek. Je zdokumentováno, že císař Karel IV. posvětil protižidovský pogrom v německém Norimberku, na území Čech však pogrom neschválil a Židy chránil. K nejhoršímu pogromu v Českých zemích došlo o Velikonocích roku 1389 (11 let od smrti Karla IV.), kdy pod záminkou, že židovským chlapcem byl znesvěcen kříž nesený křesťany v průvodu, došlo k vydrancování pražského ghetta a k vyvraždění téměř celé židovské komunity v Praze. Známé jsou i pogromy na Židy v Rusku. Protižidovská rétorika je patrná již od dob raného křesťanství.
Je jistě možné srovnávat rétoriku Wilderse s nacistickou, nicméně existuje zde přeci jenom jeden podstatný odlišný prvek. Není myslím zdaleka tak důležité, že například v Holandsku žije jen asi 5% muslimů, převážně z Turecka. Úspěch radikální protimuslimské rétoriky souvisí s tím, jak se proměnil za posledních několik desítek let sám islám. Zločiny páchané Islámským státem, popravy v přímém přenosu na internetu, byly a jsou zaměřeny proti „bezvěrcům“, tj. lidem, kteří nevyznávají jediný správný druh islámu podle vůdců IS. Vražděni jsou tudíž i muslimové vyznávající odlišný směr islámu, samozřejmě křesťané a další nevěřící. Současná podpora „krajní pravice“ v Evropě je tak živena vlastními aktivitami IS, jeho terorem nejen na územích, které až dosud ovládá, ale i přímo v Evropě.
Tím se zásadně liší od situace v Německu po nástupu fašismu s nacismu. Žádné teroristické židovské skupiny v tehdejší době neexistovaly a Židé byli nacisty vybráni jako cíl perzekuce proto, že se vyvlastněním jejich majetku zmocnili nacističtí pohlaváři obrovského jmění. Bylo to ideově podobné pogromu z Norimberku z doby vlády Karla IV., nicméně dovedeno do zrůdnosti průmyslové likvidace židovského obyvatelstva v tehdejší Evropě obsazené Německem s tím, co umožnily technologie „továren na smrt“ s využitím smrtícího plynu a spalovacích komor.
Odpor proti politice IS a protimuslimská agitace tak jsou spojitými nádobami politiky Geerta Wilderse. To, že Wilders argumentuje i pomocí brnkání na „nízké pudy“ je bezesporu pravdou. O tom, že je nutné IS porazit, hovořil Barack Obama. Donald Trump dokonce použil slovo „vyhladit“. Bezesporu, při konfliktu mezi politikou IS a demokratickou politikou Západu jde o „kdo z koho“. Případné vítězství radikální islamistické politiky v dalších zemích muslimského světa by bylo jasnou bezpečnostní hrozbou nejen pro Západ, ale celý svět. Jediný způsob, který může vliv stran Geerta Wilderse či Marine Le Penové v Evropě oslabit je ten, pokud i tak zvaně „tradiční“ strany ujdou kus cesty k tomu, aby chápaly obavy Evropanů o bezpečnost a tyto obavy nebagatelizovaly. A řada politiků tradičních stran to již pochopila, ať už v Německu /CSU/ nebo ve Francii .