Dlouhodobým cílem politiky STAN je podle vyjádření předsedy tohoto seskupení Petra Gazdíka zabránit tomu, aby vznikla po volbách na podzim tohoto roku vláda s premiérem Andrejem Babišem s podporou komunistů. Proto v poslední době věnoval veškerou svou aktivitu k tomu, aby vzniklo nové hnutí, které by obsahovalo lidovce, STAN, SLK a další subjekty. Nyní přišel s tím, že vznik podobného hnutí „komplikuje nový zákon o financování politických stran“.
Na sobotním jednání lidovců zazněly nové argumenty, proč je složité volební stranu financovat a také z ní později čerpat peníze. Zvažujeme proto, že na nový volební zákon podáme ústavní stížnost, protože ztěžuje volnou soutěž politických stran. Proto teď přichází v úvahu dvoukoalice, byť s desetiprocentní hranicí - řekl Gazdík.
Představa Gazdíka tak prošla významnou redukcí, když pochopil, že obcházení zákona o volbách do poslanecké sněmovny již není tak snadné jak se původně domníval. Vyvstává však samozřejmě nový problém. Vzhledem k tomu, že preference lidovců kolísají kolem sedmi procent a preference STAN nedosahují často ani tří procent, není jisté, zda koalice těchto dvou stran dokáže překonat desetiprocentní uzavírací klauzuli pro vstup do poslanecké sněmovny. Je to riziko zejména pro KDU-ČSL. Může se totiž stát, že dvoukoalice lidovců a STAN skončí těsně pod deseti procenty a nedostane se do poslanecké sněmovny.
Nabídka lidovců na dvoukoalici se STAN je proto z hlediska politické soutěže férová, skrývá však v sobě velké riziko toho, že by se do poslanecké sněmovny nemuseli lidovci opět dostat. V tom případě by hlasy voličů pro koalici propadly a byly by přerozděleny mezi úspěšné volební subjekty. Jestli skutečně lidovci a STAN vytvoří deklarovanou dvoukoalici se tedy ještě ukáže v budoucnu. Očekávám, že zejména u lidovců bude diskuse velmi bouřlivá.
Obecně je vznik podobných koalic malých a ještě menších volebních subjektů sázkou do loterie. Pokud by voliči v současnosti preferující STAN měli problém s lidovci, nemuseli by dát svůj hlas ochotně předpokládané koalici lidovců a STAN a naopak. Spojení malých a menších stran není zárukou vzniku „velké“ volební strany. V Česku byla v minulosti velmi úspěšná pouze koalice ODS s KDS před volbami 1992. KDS tak využila síly ODS a její členové se dostali do parlamentu. V těchto volbách byla volebně úspěšná i koalice Levý blok spojující komunisty s Demokratickou levicí. V roce 2002 pak uspěla koalice lidovců s US-DEU. Tehdy ale byla uzavírací klauzule pro dvoukoalice stanovena na 7%. Protože v politice není jisté, zda 7+3 = 10, na koalici lidovců a STAN bych nesázel.